4. Mojžíšova 16:1–50

16  A Korach,+ syn Jicchara,+ syna Kehata,+ syna Leviho,+ přistoupil k tomu, aby se zvedl* spolu s Datanem+ a Abiramem,+ syny Eliabovými,+ a Onem, synem Peletha, syny Rubena.+  A přistoupili k tomu, aby povstali před Mojžíšem, oni a dvě stě padesát mužů z izraelských synů, náčelníků shromáždění, povolaných ze setkání, věhlasných mužů.*  Shromáždili se tedy proti+ Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: „Už je toho od vás dost, protože všichni, celé shromáždění, jsou svatí,+ a Jehova je v jejich středu.+ Pročpak byste se měli pozvedat nad Jehovův sbor?“+  Když to Mojžíš uslyšel, ihned padl na tvář.  Potom mluvil ke Korachovi a k celému jeho shromáždění a řekl: „Ráno dá Jehova na vědomí, kdo mu patří+ a kdo je svatý+ a kdo se k němu bude přibližovat,+ a kohokoli by vyvolil,+ přiblíží se k němu.  Udělejte tohle: Vezměte si nádoby na oheň,+ Korach a celé jeho shromáždění,+  a dejte do nich oheň a zítra na ně před Jehovou umístěte kadidlo, a stane se, že muž, kterého vyvolí Jehova,+ je ten svatý. Už je toho od vás dost, synové Leviho!“+  A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl Korachovi: „Naslouchejte, prosím, synové Leviho.  Je to pro vás tak malá věc, že vás BŮH Izraele oddělil+ z izraelského shromáždění, aby vás představil sobě ke konání služby Jehovova svatostánku a abyste stáli před shromážděním a sloužili mu,+ 10  a že by tebe a s tebou všechny tvé bratry, syny Leviho, měl přivést blízko? Musíte se tedy také snažit zabezpečit si kněžství?+ 11  Proto jsi ty a celé tvé shromáždění, které se schází, proti Jehovovi.+ Pokud jde o Árona, co je on, že byste měli proti němu reptat?“+ 12  Později Mojžíš poslal, aby zavolali Datana a Abirama,+ syny Eliabovy, ale ti řekli: „Nehodláme předstoupit!+ 13  Je to tak malá věc, že jsi nás přivedl ze země, která oplývá mlékem a medem, abys nás usmrtil v pustině,+ že by ses měl také až do krajnosti pokoušet hrát si na knížete nad námi?+ 14  Jak to je, nepřivedl jsi nás do žádné země, která oplývá mlékem a medem,+ abys nám dal dědictví pole a vinice. Chceš snad těm mužům vyloupat oči? Nehodláme předstoupit!“ 15  Na to se Mojžíš velmi rozhněval a řekl Jehovovi: „Neobracej se, abys pohleděl na jejich obilnou oběť.+ Neodňal jsem jim ani jediného osla, ani jsem žádnému z nich neuškodil.“+ 16  Potom řekl Mojžíš Korachovi:+ „Ty a celé tvé shromáždění, buďte zítra zde před Jehovou,+ ty a oni a Áron. 17  A každý si vezměte svou nádobu na oheň, a dáte na ně kadidlo, a každý předloží svou nádobu na oheň před Jehovou, dvě stě padesát nádob na oheň, a ty a Áron každý svou nádobu na oheň.“ 18  Každý tedy vzal svou nádobu na oheň, a dali na ně oheň a umístili na ně kadidlo a stáli u vchodu do stanu setkání spolu s Mojžíšem a Áronem. 19  Když proti nim Korach sebral celé shromáždění*+ u vchodu do stanu setkání, tehdy se celému shromáždění objevila Jehovova sláva.+ 20  Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 21  „Oddělte se+ ze středu tohoto shromáždění, abych je v mžiku zahubil.“+ 22  Na to padli na tvář a řekli: „Bože,* BOŽE* duchů těla každého druhu,+ zhřeší jen jeden muž, a rozhořčíš se proti celému shromáždění?“+ 23  Jehova zase mluvil k Mojžíšovi a řekl: 24  „Mluv ke shromáždění a řekni: ‚Odejděte z okolí bydlišť* Koracha, Datana a Abirama!‘“+ 25  Poté Mojžíš vstal a šel k Datanovi a Abiramovi a izraelští starší muži+ šli s ním. 26  Nato mluvil ke shromáždění a řekl: „Odbočte, prosím, z [místa] před stany těch ničemů a nedotýkejte se ničeho, co jim patří,+ abyste nebyli smeteni v celém jejich hříchu.“ 27  Okamžitě odstoupili z [místa] před bydlištěm Koracha, Datana a Abirama, z každé strany, a Datan a Abiram vyšli, postavili se u vchodu do svých stanů spolu se svými manželkami a svými syny a svými maličkými.+ 28  Nato Mojžíš řekl: „Podle toho poznáte, že mne poslal Jehova, abych činil všechny tyto skutky,+ že to není z mého vlastního srdce:+ 29  Jestliže tito lidé zemřou podle smrti všeho lidstva,* a ten trest bude na ně uveden trestem všeho lidstva,+ potom to není Jehova, kdo mne poslal.+ 30  Ale jestliže to bude něco stvořeného, co stvoří Jehova,+ a zemská půda musí otevřít ústa a spolkne je+ a všechno, co jim patří, a oni musí zaživa sejít do šeolu,*+ pak budete najisto vědět, že tito muži zacházeli s Jehovou neuctivě.“+ 31  A jakmile domluvil všechna tato slova, stalo se, že zemská půda, jež byla pod nimi, se začala rozestupovat.+ 32  A země začala otevírat ústa a polykat je a jejich domácnosti a všechny lidi, kteří patřili Korachovi, a všechno zboží.*+ 33  Tak sešli oni a všichni, kteří k nim patřili, zaživa do šeolu, a zem je přikryla,+ takže zahynuli ze středu sboru.+ 34  A všichni Izraelité, kteří byli kolem dokola nich, prchali při jejich jekotu,* neboť začali říkat: „Bojíme se, že by nás země spolkla!“+ 35  A od Jehovy vyšel oheň+ a začal stravovat těch dvě stě padesát mužů obětujících kadidlo.*+ 36  A Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a řekl: 37  „Řekni Eleazarovi, synovi kněze Árona, že by měl vzít z požářiště nádoby na oheň:+ ‚A oheň rozptyl tamhle; neboť jsou svaté, 38  ano nádoby na oheň těch mužů, kteří zhřešili proti svým vlastním duším.+ A udělají z nich tenké kovové plíšky jako potažení pro oltář,+ protože je předložili před Jehovou, takže se staly svatými; a měly by sloužit jako znamení izraelským synům.‘“+ 39  Kněz Eleazar tudíž vzal měděné nádoby na oheň,+ jež předložili ti, kteří byli spáleni, a přistoupili k tomu, aby je rozklepali na potažení pro oltář 40  jako památku pro izraelské syny, aby žádný cizí+ muž, jenž není z potomstva Áronova, nepřistupoval, aby nechal před Jehovou dýmat kadidlo,+ a aby se nikdo nestal podobným Korachovi a jeho shromáždění,+ právě jak k němu mluvil Jehova prostřednictvím Mojžíše. 41  A hned příští den začalo celé shromáždění izraelských synů reptat proti Mojžíšovi a Áronovi+ a říkat: „Vy, vy jste usmrtili Jehovův lid.“ 42  A když se shromáždění sešlo proti Mojžíšovi a Áronovi, stalo se, že se pak obrátili ke stanu setkání; a pohleďme, přikrýval jej oblak a začala se objevovat Jehovova sláva.+ 43  A Mojžíš a Áron přistoupili k tomu, aby přišli před stan setkání.+ 44  Potom Jehova mluvil k Mojžíšovi* a řekl: 45  „Vstaňte ze středu tohoto shromáždění, abych je v mžiku zahubil.“+ Na to padli na tvář.+ 46  Potom Mojžíš Áronovi řekl: „Vezmi nádobu na oheň a dej do ní oheň z oltáře+ a nalož kadidlo a jdi spěšně ke shromáždění a vykonej za ně smíření,+ protože od Jehovova obličeje vyšlo rozhořčení.+ Začala rána!“ 47  Áron ji hned vzal, právě jak mluvil Mojžíš, a rozběhl se doprostřed sboru; a pohleďme, mezi lidem začala rána. Naložil tedy kadidlo a začal konat za lid smíření. 48  A zůstal stát mezi mrtvými a živými.+ Nakonec se metla zastavila.+ 49  A [počet] mrtvých od té metly dosáhl čtrnácti tisíc sedmi set, kromě těch zemřelých kvůli Korachovi. 50  Když se konečně Áron vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkání, metla byla zastavena.

Poznámky

„Přistoupil k tomu, aby se zvedl“ a „přistoupil k tomu, aby shromáždil“ jsou navržená znění. Dosl. „přistoupil k tomu, aby vzal“, M; LXX „mluvil“.
Dosl. „mužů jména“.
„Celé shromáždění“, MSamSy; LXX „celé své shromáždění“.
„Bože.“ Heb. ʼElo·héʹ, mn. č.; řec. The·osʹ; lat. Deʹus.
„Bože.“ Heb. ʼEl; řec. The·osʹ.
„Bydlišť“, Vg; MSamSy „bydliště“.
Nebo „všech pozemských lidí; lidí“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
„Do šeolu.“ Heb. šeʼoʹlah; řec. haiʹdou; lat. in·ferʹnum.
Nebo „všechen majetek“. SyVgc „jejich majetek“; LXX „jejich dobytek“.
Dosl. „hlasu“.
16. kapitola v MLXX na tomto místě končí.
„Mojžíšovi“, MSamVg; LXXSy „Mojžíšovi a Áronovi“.