4. Mojžíšova 19:1–22

19  A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl:  „To je ustanovení zákona, které přikázal Jehova, když řekl: ‚Mluv k izraelským synům, že by pro tebe měli vzít zdravou červenou krávu,* v níž není vady+ a na kterou nepřišlo jho.+  A dáte ji knězi Eleazarovi, a vyvede ji mimo tábor, a bude před ním poražena.*  Potom nabere kněz Eleazar prstem trochu její krve a trochu její krve stříkne sedmkrát přímo směrem k průčelí stanu setkání.+  A kráva bude před jeho očima spálena.* Její kůže a její maso a její krev spolu s jejími lejny bude spálena.*+  A kněz vezme cedrové dřevo+ a yzop+ a červcovou šarlatovou+ látku a hodí to doprostřed pálení krávy.  A kněz si vypere oděvy a vykoupe si tělo ve vodě a potom smí vejít do tábora; ale kněz bude muset být do večera nečistý.  A ten, kdo ji pálil, vypere si oděvy ve vodě a vykoupe si tělo ve vodě+ a bude muset být do večera nečistý.  A čistý muž sesbírá popel+ z krávy a uloží jej vně tábora na čisté místo; a bude sloužit shromáždění izraelských synů jako něco, co se bude uchovávat pro vodu k očišťování.*+ Je to oběť za hřích. 10  A ten, kdo sbíral popel z krávy, vypere si oděvy a bude muset být do večera nečistý.+ A bude to sloužit izraelským synům a cizímu usedlíkovi, který přebývá jako [někdo] cizí v jejich středu, jako ustanovení na neurčitý čas.+ 11  Kdokoli se dotkne mrtvoly jakékoli lidské duše,*+ bude také muset být nečistý sedm dnů.+ 12  Takový by se tím měl třetí den očistit+ a sedmý den bude čistý. Ale jestliže se třetí den neočistí, pak sedmý den nebude čistý. 13  Každý, kdo se dotkne mrtvoly, duše* jakéhokoli člověka, který by zemřel, a kdo se neočistí, poskvrnil Jehovův svatostánek,+ a ta duše* bude z Izraele odříznuta.+ Protože na něho nebyla vykropena voda k očišťování,+ zůstává nečistý. Stále je na něm jeho nečistota.+ 14  To je zákon v případě, že by člověk zemřel ve stanu: Každý, kdo do stanu vejde, a každý, kdo ve stanu je, bude sedm dnů nečistý. 15  A každá otevřená nádoba,+ na níž není přivázáno* víko, je nečistá. 16  A každý, kdo by se dotkl na širém poli někoho zabitého+ mečem nebo mrtvoly nebo lidské kosti nebo pohřebního místa,+ bude sedm dnů nečistý. 17  A vezmou pro nečistého trochu prachu z pálení oběti za hřích a do nádoby dají na něj tekoucí vodu. 18  Pak vezme čistý muž+ yzop+ a namočí jej do té vody a postříká s ní stan a všechny nádoby a duše, které tam byly, a toho, kdo se dotkl kosti nebo zabitého nebo mrtvoly nebo pohřebního místa. 19  A čistá osoba tím postříká nečistého třetí den a sedmý den, a sedmý den ho očistí od hříchu;+ a on si vypere oděvy a vykoupe se ve vodě a večer bude čistý. 20  Ale muž, který by byl nečistý a který se neočistí, nuže, ta duše bude odříznuta ze středu sboru,+ protože je to Jehovova svatyně, co poskvrnil. Nebyla na něho vykropena voda k očišťování. Je nečistý. 21  A bude jim to sloužit jako ustanovení na neurčitý čas, že ten, kdo stříká vodu k očišťování, by si měl vyprat oděvy,+ také ten, kdo se dotkne vody k očišťování. Bude do večera nečistý. 22  A čehokoli se snad nečistý dotkne, [to] bude nečisté,+ a duše, jež se toho dotkne, bude do večera nečistá.‘“+

Poznámky

Nebo „červenou jalovici“, tj. mladou krávu, která ještě neměla potomstvo.
Dosl. „a on (někdo) ji porazí“, M; LXX „a oni ji porazí“.
Dosl. „A on (někdo) mladou krávu spálí“, M; LXX „A oni ji spálí“.
Dosl. „s jejími lejny on (někdo) spálí“, M; LXX „spolu s jejími lejny bude spálena“.
Nebo „vodu používanou v případě menstruace“.
„Lidské duše.“ Dosl. „duše pozemského člověka“. Heb. neʹfeš ʼa·dhamʹ; řec. psy·chesʹ an·throʹpou.
Duše“, zjevně mrtvá duše. Heb. beneʹfeš; řec. psy·chesʹ; lat. aʹni·mae.
„Duše“, zjevně živá duše. Heb. han·neʹfeš; řec. psy·cheʹ; syr. naf·š.
„Přivázáno“, LXX; M „provazem“.