4. Mojžíšova 21:1–35

21  A Kananejec, aradský král,+ který bydlel v Negebu,*+ nyní uslyšel, že Izrael přišel cestou Atarim, a začal s Izraelem bojovat a odvádět některé z nich jako zajatce.  Izrael tedy učinil slavnostní slib Jehovovi a řekl:+ „Jestliže mi zcela jistě dáš tento lid do ruky, také jistě zasvětím jejich města zničení.“+  Jehova tedy naslouchal Izraelovu hlasu a Kananejce vydal; a zasvětili je a jejich města zničení. Proto nazvali to místo Chorma.*+  Zatímco dál postupovali od hory Hor+ cestou Rudého moře, aby obešli edomskou zemi,+ duše lidu se kvůli té cestě začala unavovat.  A lid stále mluvil proti Bohu+ a Mojžíšovi:+ „Proč jste nás vyvedli z Egypta, abychom zemřeli v pustině?+ Vždyť není chléb a voda,+ a naše duše si zošklivila ten opovrženíhodný chléb.“+  Jehova tedy poslal mezi lid jedovaté hady,*+ a kousali lidi, takže mnoho lidí z Izraele zemřelo.+  Konečně lid přišel k Mojžíšovi a řekl: „Zhřešili jsme,+ protože jsme mluvili proti Jehovovi a proti tobě. Přimluv se u Jehovy, aby od nás odstranil hady.“+ A Mojžíš se přimluvil ve prospěch lidu.+  Nato řekl Jehova Mojžíšovi: „Udělej si ohnivého hada* a umísti ho na signální tyč. A stane se, když byl někdo uštknut, že se pak na něj musí podívat, a tak zůstane naživu.“+  Mojžíš ihned udělal měděného hada+ a umístil jej na signální tyč;+ a opravdu se stalo, že uštkl-li had muže, a ten se upřeně zahleděl+ na měděného hada, potom zůstal naživu.+ 10  Potom izraelští synové odtáhli a utábořili se v Obotu.+ 11  Nato odtáhli z Obotu a utábořili se v Ije-abarimu,*+ v pustině, která je směrem k popředí Moabu, směrem k východu slunce. 12  Odtamtud odtáhli a utábořili se u říčního údolí Zered.+ 13  Odtamtud odtáhli a tábořili v arnonském kraji,+ který je v pustině, jež se rozkládá od pomezí Amorejců; Arnon je totiž hranicí Moabu mezi Moabem a Amorejci. 14  Proto se říká v knize Jehovových válek: „Vaheb* v Sufě a [ta] říční údolí Arnonu* 15  a ústí říčních údolí, které zahnulo směrem k sídlu Ar+ a opřelo se o pomezí Moabu.“ 16  Odtamtud dále k Beeru.*+ To je studna, o níž Jehova řekl Mojžíšovi: „Shromáždi lid, a ať jim dám vodu.“+ 17  Tehdy Izrael přistoupil k tomu, aby zpíval tuto píseň:+„Vytryskni, studno! Odpovězte jí! 18  Studna, vykopala ji knížata. Vyhloubili ji urození* z liduvelitelskou holí+, svými vlastními holemi.“* Potom z pustiny dál k Mattaně. 19  A od Mattany dál k Nachalielu a od Nachalielu dál k Bamotu.+ 20  A od Bamotu dál do údolí, které je na moabském poli,+ u vrcholu Pisgy,+ a ten vyčnívá směrem k povrchu Ješimonu.*+ 21  Izrael nyní poslal posly k Sichonovi,+ králi Amorejců, a řekl: 22  „Nech mě projít svou zemí. Nezabočíme do pole ani do vinice. Nebudeme pít vodu z žádné studny. Budeme pochodovat po králově cestě, dokud tvým územím neprojdeme.“+ 23  A Sichon Izraeli nedovolil, aby prošel jeho územím,+ ale Sichon shromáždil všechen svůj lid a vyšel Izraeli vstříc do pustiny, a přišel k Jahacu+ a začal s Izraelem bojovat. 24  Na to ho Izrael udeřil ostřím meče+ a vzal do vlastnictví jeho zemi+ od Arnonu+ po Jabbok,+ blízko synů Ammona; protože Jazer*+ je pomezím synů Ammona.+ 25  Izrael tedy vzal všechna tato města a Izrael začal bydlet ve všech městech Amorejců,+ v Chešbonu+ a všech jeho závislých městečkách.* 26  Chešbon byl totiž Sichonovým+ městem. Ten byl králem Amorejců+ a to on dříve bojoval s moabským králem a vzal mu z ruky celou jeho zemi až po Arnon.+ 27  Proto říkávají ti, kdo říkají posměšné verše:* „Pojď do Chešbonu,ať je Sichonovo město postaveno a ať se prokáže [jako] pevně zbudované. 28  Z Chešbonu+ totiž vyšel oheň, plamen ze Sichonova městečka.Strávil moabský Ar*+, majitele arnonských výšin. 29  Běda ti, Moabe! Jistě zahyneš, Kemošův lide!+Jistě dá své syny jako ty, kteří unikli, a své dcery do zajetí králi Amorejců, Sichonovi. 30  Střílejme tedy na ně.Chešbon jistě zahyne až po Dibon+a ženy* až k Nofě, muži až k Medebě*+.“ 31  A Izrael začal bydlet v zemi Amorejců.+ 32  Potom Mojžíš poslal některé vyzvídat do Jazeru.+ Dobyli tedy jeho závislá městečka a zbavili vlastnictví Amorejce, kteří tam byli.+ 33  Potom se obrátili a šli nahoru cestou Bašanu.+ Na to vyšel bašanský král Og,+ on a všechen jeho lid, aby se s nimi střetl v bitvě u Edrei.+ 34  Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Neboj se ho,+ neboť ti jistě dám do ruky jeho a všechen jeho lid a jeho zemi;+ a učiníš mu, právě jak jsi učinil Sichonovi, králi Amorejců, který bydlíval v Chešbonu.“+ 35  Udeřili tedy jeho a jeho syny a všechen jeho lid, takže mu nezůstal nikdo přežijící;+ a vzali do vlastnictví jeho zemi.+

Poznámky

Nebo „na jihu“, tj. v jižní části Zaslíbené země.
Znamená „zasvěcení ke zničení“. Heb. Chor·mahʹ; řec. A·naʹthe·ma; Vg „Horma, to jest anathema“.
Nebo „ohnivé (zánět působící) hady“. LXX „smrtonosné hady“; Vg „ohnivé hady“. Viz v. 8.
Dosl. „ohnivého [hada]“. Heb. sa·rafʹ, „jedovatého“ ve v. 6; zde je v M vynecháno slovo „hada“; řec. oʹfin, had“; lat. ser·penʹtem.
Znamená „trosky brodů (přechodů); trosky pohraničí (území na druhé straně)“. Jeho přesná poloha není známa, ale ležel zjevně poblíž říčního údolí Zered.
Místo zřejmě neznámé, v blízkosti říčního údolí Arnon.
„Jak učinil v Rudém moři, tak učiní v bystřinách Arnonu“, Vg.
Znamená „studna; jáma“.
Nebo „štědří dárci“.
Nebo „s velitelem, s jejich vládci“.
Nebo „pouště (pustiny)“.
„Jazer“, LXX, což pravděpodobně poukazuje na původní text. (Srovnej v. 32.) Dosl. „silný“. Heb. ʽaz; Vg „držen silnou posádkou“.
Dosl. „všech jeho dcerách“.
Nebo „kdo říkají přísloví; přednašeči“.
„Strávil Ar Moabců“, Vg; LXX „strávil až po Moab“.
„Ženy“, LXX.
„A... Medebě“, podle textové kritiky od soferim, kteří tuto řádku vyznačili mimořádným bodem. Pokud by se tento mimořádný bod nebral v úvahu, text by zněl: „zpustošme to tedy až k Nofě, která je blízko Medeby“. Viz dodatek 2A.