4. Mojžíšova 32:1–42
32 A synové Rubena+ a synové Gada+ nyní měli početná hospodářská zvířata, ve skutečnosti velmi mnohá. A uviděli zemi Jazer+ a zemi Gilead, a pohleďme, to místo bylo místem pro hospodářská zvířata.
2 Synové Gada a synové Rubena tudíž přišli a řekli Mojžíšovi a knězi Eleazarovi a náčelníkům shromáždění toto:
3 „Atarot+ a Dibon+ a Jazer a Nimra+ a Chešbon+ a Eleale+ a Sebam a Nebo+ a Beon,+
4 země, kterou Jehova porazil před izraelským shromážděním,+ je země pro hospodářská zvířata, a tvoji sluhové mají hospodářská zvířata.“+
5 A přikročili k tomu, aby řekli: „Jestliže jsme ve tvých očích nalezli přízeň, ať je tato země dána tvým sluhům jako vlastnictví. Nenuť nás překročit Jordán.“+
6 Nato řekl Mojžíš synům Gada a synům Rubena: „Mají jít vaši bratři do války, zatímco vy si tu bydlíte?+
7 A proč byste měli odrazovat izraelské syny od přechodu do země, kterou jim Jehova jistě dá?
8 Tak to udělali vaši otcové,+ když jsem je poslal z Kadeš-barneje,+ aby viděli zemi.
9 Když vyšli do říčního údolí Eškol+ a viděli zemi, pak odradili izraelské syny, aby nešli do země, kterou by jim byl Jehova určitě dal.+
10 Toho dne proto vzplál Jehovův hněv, takže přísahal+ a řekl:
11 ‚Ti muži, kteří přitáhli z Egypta, od dvacetiletých výše,+ neuvidí půdu, o níž jsem přísahal* Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,+ protože mě cele nenásledovali,
12 kromě Kaleba,+ syna Kenizejce Jefunneho, a Jozua,+ syna Nunova, protože ti následovali Jehovu cele.‘
13 A tak Jehovův hněv planul proti Izraeli, a on je přiměl, aby čtyřicet let putovali po pustině,+ dokud celá generace, která činila zlo v Jehovových očích, nedospěla ke svému konci.+
14 A tu jste povstali na místě svých otců jako plemeno hříšných lidí, abyste ještě přidali* k Jehovovu hořícímu hněvu+ proti Izraeli.
15 V případě, že byste se obrátili zpět a nenásledovali ho,+ jistě by je pak ještě jednou ponechal déle v pustině,+ a jednali byste zhoubně s celým tímto lidem.“+
16 Později se k němu přiblížili a řekli: „Nech nás tu postavit kamenné ohrady pro stáda bravu pro naše hospodářská zvířata a města pro naše maličké.
17 Ale sami půjdeme vyzbrojeni v bitevním šiku před izraelskými syny+ až do té doby, kdy je přivedeme na jejich místo, zatímco naši maličcí budou bydlet ve městech s opevněními stranou od obličeje obyvatel země.
18 Nevrátíme se do svých domů, dokud si izraelští synové neopatří pozemkový majetek, každý své vlastní dědictví.+
19 Nedostaneme totiž s nimi dědictví ze strany Jordánu a dále, protože naše dědictví nám přišlo ze strany Jordánu směrem k východu slunce.“+
20 Na to jim Mojžíš řekl: „Jestliže to učiníte, jestliže se před Jehovou vyzbrojíte do války+
21 a každý vyzbrojený z vás opravdu přejde před Jehovou Jordán, dokud před sebou nezažene své nepřátele,+
22 a země nebude skutečně podmaněna před Jehovou,+ a potom se vrátíte,+ také se vskutku prokážete [jako] bez viny proti Jehovovi a proti Izraeli; a tato země se stane vaší jako vlastnictví před Jehovou.+
23 Ale jestliže tak neučiníte, jistě také zhřešíte proti Jehovovi.+ V tom případě vězte, že váš hřích vás dostihne.+
24 Postavte si města pro své maličké a kamenné ohrady pro svá stáda bravu, a měli byste vykonat, co vyšlo z vašich úst.“+
25 Potom řekli synové Gada a synové Rubena Mojžíšovi toto: „Tvoji synové učiní, právě jak můj pán přikazuje.+
26 Naši maličcí, naše manželky, naše hospodářská zvířata a všechna naše domácí zvířata zůstanou tam v gileadských městech,+
27 ale tvoji sluhové, každý vyzbrojený do vojska, přejdou před Jehovou do války,+ právě jak můj pán mluví.“
28 Mojžíš tedy dal ohledně nich příkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Nunovu, a hlavám otců kmenů izraelských synů.
29 Mojžíš jim tedy řekl: „Jestliže s vámi synové Gada a synové Rubena přejdou Jordán před Jehovou, každý vyzbrojený do války,+ a země bude před vámi skutečně podmaněna, dáte jim pak zemi Gilead jako vlastnictví.+
30 Ale jestliže s vámi nepřejdou vyzbrojeni,* pak se usadí ve vašem středu v zemi Kanaán.“+
31 Synové Gada a synové Rubena na to odpověděli a řekli: „Co Jehova mluvil k tvým sluhům, tak učiníme.+
32 Sami před Jehovou přejdeme vyzbrojeni do země Kanaán,+ a vlastnictví našeho dědictví bude u nás* na této straně Jordánu.“+
33 Na to jim, totiž synům Gada+ a synům Rubena+ a polovině kmene Josefova syna Manasseho,+ dal Mojžíš království Sichona,+ krále Amorejců, a království Oga,+ krále Bašanu, zemi, jež patřila ke svým městům v územích, a města té země kolem dokola.*
34 A synové Gada přistoupili k tomu, aby stavěli Dibon+ a Atarot+ a Aroer+
35 a Atrot-šofan a Jazer+ a Jogbehu+
36 a Bet-nimru+ a Bet-haran,+ města s opevněním,+ a kamenné ohrady pro stáda bravu.+
37 A synové Rubena postavili Chešbon+ a Eleale+ a Kirjatajim+
38 a Nebo+ a Baal-meon+ — jejich jména byla změněna — a Sibmu; a začali jména měst, jež postavili, nazývat svými vlastními jmény.*
39 A synové Makira,+ syna Manasseho, přistoupili k tomu, aby pochodovali do Gileadu a aby jej dobyli a aby zahnali Amorejce, kteří v něm byli.
40 Mojžíš tedy dal Gilead Makirovi, synovi Manasseho, a on se v něm usídlil.+
41 A Jair, syn Manasseho, pochodoval a dobyl jejich stanové vesnice, a začal je nazývat Chavvot-jair.+
42 A Nobach pochodoval a dobyl Kenat+ a jeho závislá městečka;* a začal je nazývat svým vlastním jménem Nobach.
Poznámky
^ „Půdu, kterou jsem slíbil pod přísahou“, Vg.
^ „Abyste ještě přidali“, LXXSyVg; MSam může znamenat totéž.
^ LXX dodává: „k válce před Jehovou, pak přenesete jejich domácí věci [jejich zavazadla] a jejich manželky a jejich dobytek před sebou do země Kanaán“.
^ „A vlastnictví našeho dědictví bude u nás“, M; LXX „a vy nám dáte vlastnictví“. Pro M je navrženo znění: „a dáte vlastnictví našeho dědictví“.
^ „Zemi a města s jejími hranicemi, města té země kolem dokola“, LXX; Vg „a jejich zemi s jejich městy kolem dokola“.
^ „Svými vlastními jmény“, LXXSy; MSam „jmény“.
^ Dosl. „a jeho dcery“.
