4. Mojžíšova 34:1–29

34  A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl:  „Přikaž izraelským synům, a řekneš jim: ‚Jdete do země Kanaán.+ To je ta země, která* vám připadne jako dědictví,+ země Kanaán podle svých hranic.+  A vaše jižní strana se prokáže být od pustiny Cin podle Edomu+ a vaše jižní hranice se prokáže být od nejzazšího konce Solného moře+ na východě.  A vaše hranice změní směr na jih od stoupání* Akrabbim+ a potáhne se napříč k Cinu a její ukončení* se prokáže být na jihu Kadeš-barneje;+ a vyjde k Chacar-addaru+ a přejde k Acmonu.  A u Acmonu hranice změní směr k říčnímu údolí Egypt+ a její ukončení se prokáže být u Moře.*+  Pokud jde o západní hranici,+ tou se pro vás prokáže být Velké moře a pobřeží. To se stane vaší západní hranicí.  A to se stane vaší severní hranicí: Od Velkého moře si hranici vytyčíte k hoře Hor.*+  Od hory Hor vytyčíte hranici ke vstupu do Chamatu,+ a ukončení hranice se prokáže být u Cedadu.+  A hranice vyjde k Zifronu,* a jejím ukončením se prokáže být Chacar-enan.+ To se stane vaší severní hranicí. 10  Pak si vyznačíte svou hranici na východě od Chacar-enanu k Šefamu. 11  A hranice sestupuje od Šefamu* k Rible,* na východ od Ajinu, a pomezí sestoupí a narazí na východní svah Kinneretského moře.*+ 12  A pomezí sestupuje k Jordánu a jeho ukončením se prokáže být Solné moře.+ To se stane vaší zemí+ podle jejích hranic všude kolem.‘“ 13  Mojžíš tedy přikázal izraelským synům a řekl: „To je ta země, kterou si losem rozdělíte na podíly jako vlastnictví,+ právě jak Jehova přikázal dát devíti a půl kmenům.+ 14  Vždyť kmen synů Rubenovců podle domu svých otců a kmen synů Gadovců podle domu svých otců již vzaly, a polovina kmene Manasse vzala již své dědictví.+ 15  Ty dva a půl kmene již vzaly své dědictví z jordánského kraje u Jericha východně směrem k východu slunce.“+ 16  A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 17  „To jsou jména mužů, kteří vám rozdělí zemi k vlastnictví, kněz Eleazar+ a Jozue, syn Nunův.+ 18  A vezmete z každého kmene jednoho náčelníka, aby rozdělili zemi k vlastnictví.+ 19  A to jsou jména těch mužů: z kmene Juda+ Kaleb, syn Jefunneho;+ 20  a z kmene synů Simeona+ Šemuel, syn Ammihudův; 21  z kmene Benjamín+ Elidad, syn Kislonův; 22  a z kmene synů Dana+ náčelník Bukki, syn Jogliho; 23  ze synů Josefa,+ z kmene synů Manasseho+ náčelník Channiel, syn Efodův; 24  a z kmene synů Efrajima+ náčelník Kemuel, syn Šiftanův; 25  a z kmene synů Zebulona+ náčelník Elicafan, syn Parnakův; 26  a z kmene synů Isachara+ náčelník Paltiel, syn Azzanův; 27  a z kmene synů Ašera+ náčelník Achichud, syn Šelomiho; 28  a z kmene synů Naftaliho+ náčelník* Pedahel, syn Ammihudův.“ 29  To jsou ti, jimž Jehova přikázal, aby z izraelských synů udělali držitele pozemku v zemi Kanaán.+

Poznámky

„Jdete do země Kanaán. To je (bude) ta země, která“, MLXX; Vg „Až vejdete do země Kanaán, a ta“.
Nebo „průsmyku“.
Dosl. „vycházení; východy“.
Tj. Veliké moře, Středozemní.
Totožnost není přesně známa; možná některý význačný vrchol pohoří Libanon.
Neznámé místo.
Tj. jezero Genezaret neboli Galilejské moře.
Ribla na východní hranici země Kanaán; není to Ribla v zemi Chamat.
Neznámé místo.
„Náčelník.“ Ve v. 22–28 je v M tento výraz uveden sedmkrát; Sy jej ve všech sedmi případech vynechává; Vg vynechává všechny kromě výrazu ve v. 26, kde uvádí slovo dux, „vůdce“. Z v. 18 je patrné, že v případě všech 12 mužů šlo o náčelníky.