4. Mojžíšova 35:1–34
35 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi na moabských pouštních pláních při Jordánu+ u Jericha a řekl:
2 „Dej izraelským synům příkaz, aby dali Levitům města+ k obývání z dědictví svého vlastnictví, a měli by dát Levitům pastvinu těch měst všude kolem nich.+
3 A města jim budou sloužit k obývání, zatímco jejich pastviny budou sloužit pro jejich domácí zvířata a pro jejich zboží a pro všechna jejich divoká zvířata.
4 A pastviny těch měst, která dáte Levitům, budou od městské zdi a ven na tisíc* loket všude kolem.
5 A odměříte vně města na východní straně dva tisíce loket a na jižní straně dva tisíce loket a na západní straně dva tisíce loket a na severní straně dva tisíce loket, s městem uprostřed. To jim bude sloužit jako pastviny těch měst.
6 To jsou ta města, která dáte Levitům: šest útočištných měst,+ která dáte, aby tam uprchl ten, kdo zabil,*+ a mimo ně dáte dvaačtyřicet jiných měst.
7 Všech měst, která dáte Levitům, bude čtyřicet osm měst, spolu s jejich pastvinami.+
8 Města, jež dáte, budou z vlastnictví izraelských synů.+ Z mnoha vezmete mnoho a z mála vezmete málo.+ Každý dá nějaká ze svých měst Levitům úměrně ke svému dědictví, jež vezme jako vlastnictví.“
9 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl:
10 „Mluv k izraelským synům, a řekneš jim: ‚Překračujete Jordán do země Kanaán.+
11 A vyvolíte si příhodná města. Budou vám sloužit jako útočištná města, a uprchne tam ten, kdo zabil, kdo neúmyslně smrtelně udeří duši.+
12 A města vám budou sloužit jako útočiště před krevním mstitelem,*+ aby ten, kdo zabil, nezemřel, dokud se nepostaví k soudu před shromáždění.+
13 A města, která dáte, šest útočištných měst, vám budou k službám.
14 Tři města dáte na této straně Jordánu+ a tři města dáte v zemi Kanaán.+ Budou sloužit jako útočištná města.
15 Těch šest měst bude sloužit jako útočiště pro izraelské syny a pro cizího usedlíka+ a pro osadníka v jejich středu, aby tam uprchl kdokoli, kdo neúmyslně smrtelně udeří duši.+
16 A jestliže ho udeřil železným nástrojem, takže zemře, je vrah.+ Vrah by měl být zcela jistě usmrcen.+
17 A jestliže ho udeřil malým kamenem,* jímž mohl zemřít, takže zemře, je vrah. Vrah by měl být zcela jistě usmrcen.
18 A jestliže* ho udeřil malým dřevěným nástrojem, jímž mohl zemřít, takže zemře, je vrah. Vrah by měl být zcela jistě usmrcen.
19 Mstitel krve+ vraha usmrtí. Když na něho připadne, sám ho usmrtí.
20 A jestliže ho v nenávisti strčil+ nebo po něm hodil, zatímco číhal,*+ aby zemřel,
21 nebo ho v nepřátelství udeřil rukou, aby zemřel, [pak] ten, kdo udeřil, by měl být zcela jistě usmrcen. Je vrah. Mstitel krve vraha usmrtí, když na něho připadne.+
22 Ale když ho strčil nečekaně, bez nepřátelství, nebo směrem k němu hodil nějaký předmět, aniž číhal,*+
23 nebo nějaký kámen, jímž by mohl zemřít, aniž ho viděl, nebo by způsobil, aby na něj spadl, takže zemřel, zatímco s ním nebyl v nepřátelství a neusiloval o jeho zranění,
24 shromáždění pak rozsoudí mezi tím, kdo udeřil, a mstitelem krve podle těchto soudních výroků.+
25 A shromáždění+ osvobodí toho, kdo zabil, z ruky mstitele krve, a shromáždění ho vrátí do jeho útočištného města, do něhož uprchl, a bude v něm bydlet až do smrti velekněze, který byl pomazán svatým olejem.+
26 Ale jestliže ten, kdo zabil, zcela jistě vyjde za hranici svého útočištného města, do něhož by uprchl,
27 a mstitel krve+ ho opravdu najde vně hranice jeho útočištného města a mstitel krve opravdu zabije toho, kdo zabil, nemá vinu krve.
28 Měl totiž bydlet ve svém útočištném městě až do smrti velekněze,+ a po smrti velekněze se ten, kdo zabil, smí vrátit do země svého vlastnictví.
29 A to vám bude sloužit jako soudní ustanovení po všechny vaše generace ve všech vašich bydlištích.
30 Každý, kdo smrtelně udeří duši, by měl být jako vrah+ zabit z úst svědků,+ a jeden svědek nesmí svědčit proti duši, aby zemřela.
31 A nevezmete výkupné za duši vraha,+ který si zaslouží zemřít, neboť by měl být zcela jistě usmrcen.+
32 A nevezmete výkupné za toho, kdo uprchl do svého útočištného města, aby znovu bydlel v zemi před smrtí velekněze.*
33 A neznečistíte zemi, v níž jste,* protože je to krev, která znečišťuje zemi,+ a za zemi nesmí být žádné smíření, pokud jde o krev, jež na ni byla vylita, leda krví toho, kdo ji vylil.+
34 A neposkvrníš zemi, v níž bydlíte, uprostřed níž přebývám; já, Jehova, totiž přebývám uprostřed izraelských synů.‘“+
Poznámky
^ „Tisíc“, MSamSyVg; LXX „dva tisíce“.
^ Nebo „vrah“.
^ Nebo „goelem“, MSam; TLXXSyIt „mstitelem krve“.
^ Dosl. „kamenem ruky“.
^ „A jestliže“, SamLXXSy a některé heb. rkp.; M „Nebo“.
^ Nebo „se zlým úmyslem“.
^ Nebo „bez zlého úmyslu“.
^ „Velekněze“, SamLXXSy a jeden heb. rkp.; M „kněze“; lat. pon·tiʹfi·cis.
^ „Jste“, M; SamLXXSyVg a čtyři heb. rkp. „bydlíte“.
