4. Mojžíšova 9:1–23

9  A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi v pustině Sinaj, ve druhém roce jejich vyjití z egyptské země, v prvním měsíci,+ a řekl:  „Nyní by měli izraelští synové připravit oběť pasach+ v její ustanovený čas.+  Měli byste ji připravit v její ustanovený čas čtrnáctý den v tomto měsíci, mezi dvěma večery.*+ Měli byste ji připravit podle všech jejích ustanovení a všech jejích předepsaných postupů.“+  Mojžíš tedy mluvil k izraelským synům, aby připravili oběť pasach.  Potom v pustině Sinaj připravili oběť pasach v prvním měsíci, čtrnáctý den měsíce, mezi dvěma večery. Podle všeho, co Jehova přikázal Mojžíšovi, tak izraelští synové učinili.+  Nyní tu byli muži, kteří se znečistili lidskou duší,*+ takže nebyli schopni toho dne připravit oběť pasach. Předstoupili tedy toho dne před Mojžíše a Árona.+  Potom mu* ti muži řekli: „Jsme nečistí lidskou duší. Proč by se nám mělo bránit v předložení obětního daru Jehovovi v jeho ustanovený čas uprostřed izraelských synů?“+  Na to jim Mojžíš řekl: „Stůjte tam a nechte mě vyslechnout, co mi snad ohledně vás Jehova přikáže.“+  Nato Jehova mluvil k Mojžíšovi a řekl: 10  „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚I kdyby byl kterýkoli muž z vás nebo z vašich generací nečistý duší*+ nebo pryč na daleké* cestě, i on připraví oběť pasach Jehovovi. 11  Měli by ji připravit ve druhém měsíci,+ čtrnáctý den, mezi dvěma večery. Měli by ji jíst spolu s nekvašenými chleby a hořkými bylinami.+ 12  Nenechají z ní nic do rána+ a neměli by v ní zlámat žádnou kost.+ Měli by ji připravit podle celého ustanovení pro pasach.+ 13  Ale když byl muž čistý nebo nebyl na cestě a zanedbal přípravu oběti pasach, ta duše pak bude odříznuta ze svého lidu,+ protože nepředložil Jehovův obětní dar v jeho ustanovený čas. Ten muž bude odpovídat za svůj hřích.+ 14  A v případě, že by u vás přebýval cizí usedlík jako [někdo] cizí, také připraví oběť pasach Jehovovi.+ Podle ustanovení pro pasach a podle jeho předepsaného postupu, tak by měl učinit.+ Mělo by pro vás existovat jedno ustanovení jak pro cizího usedlíka, tak pro rodáka ze země.‘“+ 15  Nyní v den, kdy byl postaven svatostánek,+ přikryl svatostánek stanu Svědectví+ oblak, ale večer zůstávalo nad svatostánkem něco, co vypadalo jako oheň,+ až do rána. 16  Tak to neustále pokračovalo: oblak jej přikrýval ve dne,* a zdání ohně v noci.+ 17  A kdykoli se oblak z [místa] nad stanem vznesl, izraelští synové hned potom odtáhli,*+ a na místě, kde oblak přebýval, tam se vždy izraelští synové utábořili.+ 18  Na Jehovovo nařízení izraelští synové vždy odtáhli a na Jehovovo nařízení se vždy utábořili.+ Po všechny dny, kdy oblak přebýval nad svatostánkem, zůstávali utábořeni. 19  A když oblak prodloužil své zastavení nad svatostánkem na mnoho dnů, izraelští synové také dodržovali svůj závazek vůči Jehovovi, že by neměli táhnout pryč.+ 20  A někdy* pobýval oblak nad svatostánkem několik dní. Na Jehovovo nařízení+ zůstávali utábořeni a na Jehovovo nařízení vždy odtáhli. 21  A někdy pobýval oblak+ od večera do rána; a ráno se oblak zvedl a oni odtáhli. Ať se oblak zvedl ve dne, nebo v noci, také odtáhli.+ 22  Ať to bylo na dva dny, nebo na měsíc, nebo na více dnů,* během nichž oblak prodloužil své zastavení nad svatostánkem, takže nad ním přebýval, izraelští synové zůstali utábořeni a netáhli pryč, ale když se zvedl, vždy odtáhli.+ 23  Na Jehovovo nařízení se vždy utábořili a na Jehovovo nařízení vždy odtáhli. Na Jehovovo nařízení prostřednictvím Mojžíše dodržovali svůj závazek+ vůči Jehovovi.+

Poznámky

„Lidskou duší“, tj. mrtvou duší. MSam(heb.) leneʹfeš ʼa·dhamʹ; řec. psy·cheiʹ an·throʹpou; Sy „duší lidí“; lat. aʹni·mam hoʹmi·nis.
„Mu“, MSamLXXB; LXXASyVg „jim“.
Duší“, tj. mrtvou duší. Heb. la·neʹfeš; řec. psy·cheiʹ an·throʹpou; lat. aʹni·ma.
„Daleké.“ V M bylo poslední písmeno tohoto slova označeno mimořádným bodem od soferim, což ukazuje, že výklad je nejasný. Viz dodatek 2A.
„Ve dne“, TJLXXSyVg; MSam vynechávají.
Nebo „odešli; zrušili tábor“.
Dosl. „A je to tak, že“.
Dosl. „nebo na dny“. Vg „nebo delší čas“.