5. Mojžíšova 13:1–18

13  V případě, že ve tvém středu povstane prorok+ nebo ten, komu se zdá sen,+ a on ti dá znamení nebo předzvěst,+  a opravdu se splní znamení nebo předzvěst, o nichž k tobě mluvil,+ když řekl: ‚Pojďme za jinými bohy, které jsi neznal, a služme jim‘,  nebudeš naslouchat slovům toho proroka ani tomu, komu se zdá sen,+ protože Jehova, váš Bůh, vás zkouší,+ aby poznal, zda milujete Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.+  Měli byste chodit za Jehovou, svým Bohem, a jeho byste se měli bát a jeho přikázání byste měli dodržovat a jeho hlasu byste měli naslouchat a jemu byste měli sloužit a k němu byste měli lnout.+  A ten prorok+ nebo ten, komu se zdál sen, by měl být usmrcen,+ protože mluvil o vzbouření proti Jehovovi, vašemu Bohu, který vás vyvedl z egyptské země a vyplatil tě z domu otroků, aby tě odvrátil z cesty, po níž ti Jehova, tvůj Bůh, přikázal jít;+ a odklidíš, co je zlé, ze svého středu.+  V případě, že by se tě snad snažil v tajnosti zlákat tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo tvá hýčkaná manželka* nebo tvůj druh, který je jako tvá vlastní duše,+ a řekl by: ‚Pojďme a služme jiným bohům‘,+ které jsi neznal ani ty ani tvoji praotcové,  některým z bohů národů, které jsou všude kolem vás, těch blízko tebe nebo těch daleko od tebe, od jednoho konce země na druhý konec země,  nepřistoupíš na jeho přání ani mu nebudeš naslouchat+ ani by ho tvé oko nemělo litovat ani nepocítíš soucit+ ani ho nebudeš krýt,  ale zcela jistě bys ho měl zabít.+ Tvá ruka by na něho měla přijít první ze všech, aby ho usmrtila, a ruka všeho lidu potom.+ 10  A ukamenuješ ho kameny a zemře,+ protože usiloval odvrátit tě od Jehovy, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroků.+ 11  Potom [to] celý Izrael uslyší a dostane strach, a ve tvém středu znovu neudělají nic podobného této špatné věci.+ 12  V případě, že uslyšíš, jak se říká v jednom z tvých měst, která ti dává Jehova, tvůj Bůh, abys tam bydlel: 13  ‚Z tvého středu vyšli neužiteční muži,*+ aby se pokusili odvrátit obyvatele svého města,+ a říkají: „Pojďme a služme jiným bohům“, které jste neznali‘, 14  budeš také hledat a pátrat a důkladně se dotazovat;+ a jestliže se ta věc potvrdí jako pravda, tato odporná věc se ve tvém středu udála, 15  zcela jistě bys měl obyvatele toho města udeřit ostřím meče.+ Zasvěť je a všechno, co je v něm, a jeho domácí zvířata, zničení+ ostřím meče. 16  A všechnu jeho kořist bys měl sebrat doprostřed jeho veřejného prostranství, a spálíš ohněm město a všechnu jeho kořist+ jako celou oběť Jehovovi, svému Bohu, a stane se hromadou trosek na neurčitý čas.+ Nikdy by nemělo být znovu vystavěno. 17  A nemělo by se přidržet tvé ruky vůbec nic z toho, co bylo klatbou učiněno posvátným,*+ aby se Jehova odvrátil od svého hořícího hněvu+ a vskutku ti dal milosrdenství a jistě ti projevil milosrdenství+ a rozmnožil tě, právě jak přísahal tvým praotcům.+ 18  Měl bys totiž naslouchat hlasu Jehovy, svého Boha, tím, že budeš dodržovat všechna jeho přikázání,+ která ti dnes přikazuji, takže budeš činit to, co je správné v očích Jehovy, tvého Boha.+

Poznámky

Dosl. „nebo manželka tvé náruče“.
Dosl. „Muži, synové belijalu (neužitečnosti)“.
„Co bylo klatbou učiněno posvátným.“ Heb. ha·cheʹrem; řec. tou a·na·theʹma·tos, „něco prokletého“. Viz Ga 1:8 ppč.