5. Mojžíšova 17:1–20

17  Nebudeš obětovat Jehovovi, svému Bohu, býka nebo ovci, na nichž se prokazuje být vada, cokoli špatného, protože to je věc odporná Jehovovi, tvému Bohu.+  V případě, že by se ve tvém středu, v jednom z tvých měst, která ti dává Jehova, tvůj Bůh, našel muž nebo žena, který by konal to, co je špatné v očích Jehovy, tvého Boha, takže by překračoval jeho smlouvu,+  a šel by a uctíval jiné bohy a klaněl se jim nebo slunci nebo měsíci nebo celému nebeskému vojsku,*+ věc, kterou jsem nepřikázal,+  a [někdo] by ti to řekl, a tys to slyšel a důkladně jsi pátral, a pohleďme, ta věc se potvrdila jako pravda,+ tato odporná věc se v Izraeli udála,  také toho muže nebo tu ženu, kdo učinil tu špatnou věc, vyvedeš ke svým branám, ano, muže nebo ženu, a toho ukamenuješ kameny a ten zemře.+  Z úst* dvou svědků nebo tří svědků+ by měl být usmrcen, kdo musí zemřít. Nebude usmrcen z úst jednoho svědka.+  Ruka svědků by na něho měla přijít první ze všech, aby ho usmrtila, a ruka všeho lidu potom;+ a odklidíš, co je špatné, ze svého středu.+  V případě, že by byla záležitost [určená] k soudcovskému rozhodnutí pro tebe příliš mimořádná,+ taková, v níž byla prolita krev,+ v níž byl vznesen právní nárok+ nebo byl spáchán násilný skutek,* [tedy] sporné záležitosti+ uvnitř tvých bran, vstaneš také a vyjdeš na místo, které vyvolí Jehova, tvůj Bůh,+  a půjdeš ke kněžím,+ Levitům, a k soudci,+ který bude působit v těch dnech, a učiníš dotaz a předají ti slovo soudcovského rozhodnutí.+ 10  Potom učiníš podle slova, které ti předají z toho místa, jež Jehova vyvolí; a budeš bedlivě činit podle všeho, o čem tě poučí. 11  Podle zákona, na který ti poukáží, a podle soudcovského rozhodnutí, které ti řeknou, bys měl učinit.+ Neodbočíš od slova, které ti předají, napravo ani nalevo.+ 12  A muž, který se bude chovat s opovážlivostí, takže nebude naslouchat knězi, který stojí, aby tam sloužil Jehovovi, tvému Bohu, nebo soudci,+ ten muž zemře;+ a odklidíš z Izraele, co je špatné.+ 13  A všechen lid uslyší a dostane strach,+ a nebudou již jednat opovážlivě. 14  Až nakonec vejdeš do země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, a vezmeš ji do vlastnictví a budeš v ní bydlet+ a řekneš: ‚Ať si dosadím nad sebou krále jako všechny národy, které jsou kolem dokola mne‘,+ 15  měl by sis nad sebou zcela jistě dosadit krále, kterého vyvolí Jehova, tvůj Bůh.+ Měl by sis dosadit krále z řad svých bratrů. Nebude ti dovoleno, aby sis nad sebou dosadil cizince, který není tvým bratrem. 16  Jenom by si neměl zvětšovat [počet] koní+ ani nutit lid, aby šel zpátky do Egypta pro zvětšení [počtu] koní,+ vzhledem k tomu, že vám Jehova řekl: ‚Nikdy znovu nepůjdete zpět touto cestou.‘ 17  Také by si neměl množit [počet] manželek, aby jeho srdce neodbočilo;+ ani by si neměl velice zvětšovat [množství] stříbra a zlata.+ 18  A když dosedne na trůn svého království, stane se, že si napíše do knihy opis tohoto zákona z toho, který je svěřen kněžím, Levitům.*+ 19  A bude jej mít stále u sebe a bude si v něm číst po všechny dny svého života,+ aby se naučil bát se Jehovy, svého Boha, aby dodržoval všechna slova tohoto zákona a tyto předpisy tím, že je bude činit,+ 20  aby se jeho srdce nevyvýšilo nad jeho bratry+ a aby neodbočil od přikázání napravo ani nalevo,+ aby prodloužil své dny nad svým královstvím+ on a jeho synové uprostřed Izraele.

Poznámky

Nebo „zástupu“.
Nebo „Na základě výroku“.
Dosl. „mezi krví a krví, mezi právním nárokem a právním nárokem a mezi násilným skutkem a násilným skutkem“.
Dosl. „opis tohoto zákona z [místa] před kněžími, Levity“, M; LXX „toto deu·te·ro·noʹmi·on (druhý zákon) prostřednictvím (od) kněží, Levitů“; Vg „deu·te·ro·noʹmi·um tohoto zákona, když si vezme (přijme) exemplář od kněží z levitského kmene“. Srovnej 1:1, ppč. „slova“.