5. Mojžíšova 18:1–22

18  Žádný podíl ani dědictví s Izraelem by neměly připadnout kněžím, Levitům, celému kmeni Levi.+ Měli by jíst Jehovovy ohnivé oběti, ano jeho* dědictví.+  Nemělo by mu tedy připadnout žádné dědictví uprostřed jeho bratrů. Jeho dědictvím je Jehova,+ právě jak k němu mluvil.  A to by mělo nadále právem náležet kněžím od lidu, od těch, kteří obětují oběť, ať býka nebo ovci: Knězi se dá lopatka a čelisti a žaludek.  První ze svého obilí, svého mladého vína a svého oleje a první ze stříhané vlny svého bravu bys měl dát jemu.+  Jeho totiž Jehova,* tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby on a jeho synové vždy stáli a sloužili v Jehovově* jménu.+  A v případě, že Levita vyjde z jednoho z tvých měst celého Izraele, kde chvíli přebýval,+ a opravdu přijde kvůli nějaké dychtivosti své duše na místo, které Jehova vyvolí,+  bude také sloužit ve jménu Jehovy,* svého Boha, stejně jako všichni jeho bratři Levité, kteří tam stojí před Jehovou.+  Měl by jíst rovný podíl+ kromě toho, co dostane z věcí, jež prodává ze zboží svých předků.*  Až vstoupíš do země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, nebudeš se učit činit podle odporných věcí oněch národů.+ 10  Neměl by se v tobě najít nikdo, kdo přiměje svého syna nebo svou dceru, aby prošli ohněm,+ nikdo, kdo používá věštění,+ kdo provozuje magii,+ ani nikdo, kdo hledá znamení,+ ani kouzelník,+ 11  ani ten, kdo spoutává jiné zaklínáním,+ ani nikdo, kdo se radí se spiritistickým médiem*+ nebo s tím, kdo z povolání předpovídá události,+ ani nikdo, kdo se dotazuje mrtvých.+ 12  Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž něčím odporným Jehovovi, a kvůli těmto odporným věcem je Jehova, tvůj Bůh, před tebou zahání.+ 13  Měl by ses prokázat [jako] bezúhonný u Jehovy, svého Boha.+ 14  Tyto národy, které zbavuješ vlastnictví, totiž naslouchávaly těm, kdo provozují magii,+ a těm, kdo věští;+ ale pokud jde o tebe, tobě Jehova, tvůj Bůh, nic takového nedal.*+ 15  Proroka z tvého vlastního středu, z tvých bratrů, jako jsem já, pro tebe vzbudí Jehova,* tvůj Bůh — jemu byste měli naslouchat+ —, 16  v odpověď na všechno, co jsi žádal od Jehovy,* svého Boha, na Chorebu v den sboru,+ když jsi řekl: ‚Ať opět neslyším hlas Jehovy, svého Boha, a ať již nevidím tento velký oheň, abych nezemřel.‘+ 17  Na to mi Jehova řekl: ‚Udělali dobře, že mluvili, co [mluvili].+ 18  Vzbudím pro ně proroka ze středu jejich bratrů, podobného tobě;+ a vskutku mu vložím do úst svá slova,+ a jistě k nim bude mluvit všechno, co mu přikážu.+ 19  A stane se, že [od] muže, který nebude naslouchat mým slovům, jež bude mluvit v mém jménu, od toho budu sám vyžadovat účet.+ 20  Avšak prorok, který se opováží mluvit v mém jménu slovo, jež jsem mu nepřikázal mluvit,+ nebo který mluví ve jménu jiných bohů,+ ten prorok zemře.+ 21  A v případě, že by sis řekl v srdci: „Jak poznáme slovo, které Jehova nemluvil?“+ 22  když prorok mluví ve jménu Jehovy a slovo nenastane ani se neuskuteční, je to slovo, které Jehova nemluvil. Prorok je mluvil s opovážlivostí.+ Nezalekneš se ho.‘+

Poznámky

„Jeho“, MSyVg; LXX „jejich“.
„Jehova.“ Heb. Jehwahʹ. Papyrový zlomek LXXP. Fouad Inv. 266, který pochází z prvního století př. n. l., obsahuje v řec. textu tetragrammaton psané heb. čtvercovými písmeny. Viz dodatek 1C §1.
Viz dodatek 1C §1.
Viz dodatek 1C §1.
Dosl. „kromě věcí, jež prodává podle praotců“.
Nebo „nedovolil“.
Viz dodatek 1C §1.
Viz dodatek 1C §1.