5. Mojžíšova 25:1–19

25  V případě, že mezi muži vznikne spor,+ a předstoupí před soud,+ potom je rozsoudí a prohlásí spravedlivého za spravedlivého a prohlásí ničemného za ničemného.+  A jestliže si ničemný zaslouží, aby byl bit,*+ stane se, že ho pak soudce nechá položit [na zem] a dát [mu] před sebou rány+ podle počtu, který odpovídá jeho ničemnému skutku.  Smí ho zbít čtyřiceti ranami. Žádnou by neměl přidat, aby ho dál nebil mnoha ranami navíc k těmto+ a aby tvůj bratr nebyl ve tvých očích skutečně potupen.  Nenasadíš náhubek býkovi, zatímco mlátí.+  V případě, že bratři bydlí spolu, a jeden z nich zemřel, aniž měl syna, manželka mrtvého by se neměla stát [ženou] cizího muže venku. Měl by k ní jít její švagr a vezme si ji za manželku a uzavře s ní švagrovské manželství.*+  A stane se, že prvorozený, jehož porodí, by měl zdědit jméno jeho mrtvého bratra,+ aby jeho jméno nebylo vymazáno z Izraele.+  A jestliže ten muž nenalézá potěšení v [tom], aby si vzal vdovu po svém bratrovi, vdova po jeho bratrovi pak vyjde k bráně ke starším mužům+ a řekne: ‚Bratr mého manžela odmítl zachovat jméno svého bratra v Izraeli. Není svolný uzavřít se mnou švagrovské manželství.‘  A starší muži z jeho města ho zavolají a promluví k němu, a on se postaví a řekne: ‚Nenalezl jsem potěšení v [tom], abych si ji vzal.‘+  Na to se vdova po jeho bratrovi k němu přiblíží před očima starších mužů a zuje mu z nohy sandál+ a plivne mu do obličeje+ a odpoví a řekne: ‚Tak by se mělo činit muži, který nebude budovat domácnost svého bratra.‘+ 10  A jeho jméno bude v Izraeli nazýváno ‚Dům toho, jemuž byl zut sandál‘. 11  V případě, že muži spolu navzájem zápasí, a přiblížila se manželka jednoho [z nich], aby svého manžela osvobodila z ruky toho, kdo ho bije, a napřáhla ruku a popadla ho za přirození,+ 12  pak jí usekneš ruku.* Tvé oko nepocítí žal.+ 13  Nebudeš mít ve svém váčku dva druhy závaží,*+ velké a malé. 14  Nebudeš mít ve svém domě dva druhy efa,*+ velké a malé. 15  Měl bys stále mít přesné a správné závaží. Měl bys stále mít přesné a správné efa, aby se prodloužily tvé dny na půdě, kterou ti dává Jehova,* tvůj Bůh.+ 16  Každý, kdo činí tyto věci, každý činitel bezpráví, je totiž něčím odporným Jehovovi,* tvému Bohu.+ 17  Mělo by se pamatovat* [na to], co ti udělal Amalek po cestě, když jste vycházeli z Egypta,+ 18  jak se s tebou potkal na cestě a přistoupil k tomu, aby udeřil za tebou všechny, kdo se za tebou trousili, zatímco jsi byl vyčerpaný a unavený; a nebál se Boha.+ 19  A až ti Jehova, tvůj Bůh, dá odpočinek od všech tvých nepřátel kolem dokola v zemi, kterou ti Jehova, tvůj Bůh, dává jako dědictví, abys ji vzal do vlastnictví,+ stane se, že bys měl zpod nebes vymazat zmínku o Amalekovi.+ Nezapomeneš.

Poznámky

Dosl. „ničemný je synem bití“.
„A uzavře s ní švagrovské (levirátní) manželství.“ Heb. wejib·bemahʹ.
Dosl. „dlaň“.
Dosl. „ve svém váčku závaží a závaží“.
Dosl. „ve svém domě efa a efa“.
Viz dodatek 1C §1.
Viz dodatek 1C §1.
Viz 24:9, ppč. „pamatovat“.