5. Mojžíšova 26:1–19

26  A až konečně vstoupíš do země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, jako dědictví, a vezmeš ji do vlastnictví a budeš v ní bydlet, stane se,+  že také vezmeš něco z prvního ovoce+ všech plodů půdy, které sklidíš ze své země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, a dáš je do koše a půjdeš na místo, které vyvolí Jehova,* tvůj Bůh, aby tam dal přebývat svému jménu.+  A přijdeš ke knězi,+ který bude v těch dnech působit, a řekneš mu: ‚Dnes podám zprávu Jehovovi, tvému* Bohu, že jsem vešel do země, o níž Jehova přísahal našim praotcům, že nám [ji] dá.‘+  A kněz vezme koš z tvé ruky a uloží jej před oltářem Jehovy, tvého Boha.  A odpovíš a řekneš před Jehovou, svým Bohem: ‚Můj otec byl hynoucí Syřan;*+ a přistoupil k tomu, aby sešel do Egypta+ a aby tam přebýval jako [někdo] cizí s velmi malým počtem;+ ale stal se tam velkým národem, mocným a početným.+  A Egypťané s námi zacházeli špatně a trápili nás a nakládali na nás tvrdé otroctví.+  A začali jsme volat k Jehovovi,* BOHU našich praotců,+ a Jehova přistoupil k tomu, aby uslyšel náš hlas+ a aby shlédl na naše trápení a naše těžkosti a náš útlak.+  Nakonec nás Jehova* vyvedl z Egypta silnou rukou+ a vztaženou paží+ a s velkou strašlivostí+ a se znameními a zázraky.+  Potom nás přivedl na toto místo a dal nám tuto zemi, zemi, která oplývá mlékem a medem.+ 10  A zde jsem nyní přinesl první ovoce z plodů zemské půdy, kterou mi dal Jehova.‘+ Uložíš to tedy před Jehovou, svým Bohem, a skloníš se před Jehovou, svým Bohem.+ 11  A budeš se radovat nade vším dobrým,+ co dal Jehova, tvůj Bůh, tobě a tvé domácnosti, ty a Levita a cizí usedlík, který je ve tvém středu.+ 12  Až dokončíš oddělování+ celé desetiny svého výnosu ve třetím roce,+ roce desetiny, dáš to také* Levitovi, cizímu usedlíkovi, chlapci bez otce a vdově, a budou to jíst uvnitř tvých bran a nasytí se.+ 13  A řekneš před Jehovou, svým Bohem: ‚Odklidil jsem z domu, co je svaté, a také jsem to dal Levitovi a cizímu usedlíkovi, chlapci bez otce a vdově+ ve shodě s celým tvým přikázáním, které jsi mi přikázal. Nepřekročil jsem tvá přikázání ani jsem nezapomněl.+ 14  Nejedl jsem z toho během svého truchlení* ani jsem z toho nic neodstranil, když [jsem byl] nečistý, ani jsem z toho nedal nic pro někoho mrtvého. Naslouchal jsem hlasu Jehovy,* svého Boha. Učinil jsem ve shodě se vším, co jsi mi přikázal. 15  Shlédni přece ze svého svatého obydlí, nebes,+ a požehnej svému lidu Izraeli+ a půdě, kterou jsi nám dal, právě jak jsi přísahal našim praotcům,+ zemi, která oplývá mlékem a medem.‘+ 16  Tento den ti Jehova, tvůj Bůh, přikazuje, abys prováděl tyto předpisy a soudcovská rozhodnutí;+ a budeš je zachovávat a provádět celým svým srdcem+ a celou svou duší.+ 17  Podnítil jsi Jehovu, aby dnes řekl, že se stane tvým Bohem, zatímco budeš chodit po jeho cestách a zachovávat jeho předpisy+ a jeho přikázání+ a jeho soudcovská rozhodnutí+ a naslouchat jeho hlasu.+ 18  Pokud jde o Jehovu, ten tě podnítil, abys dnes řekl, že se staneš jeho lidem, zvláštním majetkem,+ právě jak ti slíbil,+ a že budeš zachovávat všechna jeho přikázání 19  a že tě postaví vysoko nad všechny ostatní národy, které udělal,+ což povede k chvále a pověsti a kráse, zatímco se budeš prokazovat [jako] lid svatý Jehovovi, svému Bohu,+ právě jak slíbil.“

Poznámky

Viz dodatek 1C §1.
„Tvému“, MSamSyVg; LXX „mému“.
Dosl. „Můj otec byl hynoucí Aramejec“, MSam; Sy „Můj otec byl veden do Aramu“; LXX „Můj otec zavrhl Sýrii“.
Viz dodatek 1C §1.
Viz dodatek 1C §1.
„Roce desetiny, dáš to také“, MSamSyVg; LXX „dáš druhou desetinu“.
Nebo „z toho v mém stavu tabu“.
Viz dodatek 1C §1.