5. Mojžíšova 27:1–26

27  A Mojžíš spolu s izraelskými staršími muži přikročil k tomu, aby přikázal lidu a řekl: „Mělo by se zachovávat* každé přikázání, které vám dnes přikazuji.+  A stane se, že v den, kdy překročíte Jordán+ do země, kterou ti dává Jehova,* tvůj Bůh, postavíš si také velké kameny a obílíš je vápnem.  A napíšeš na ně všechna slova tohoto zákona,+ až přejdeš,+ abys vstoupil do země, kterou ti dává Jehova,* tvůj Bůh, [do] země, která oplývá mlékem a medem, podle toho, co k tobě mluvil Jehova, BŮH tvých praotců.+  A až překročíte Jordán, stane se, že byste měli tyto kameny postavit na hoře Ebal,*+ právě jak vám dnes přikazuji, a obílíš je vápnem.+  Vystavíš tam také oltář Jehovovi, svému Bohu, oltář z kamenů. Nepozdvihneš na ně železný nástroj.+  Oltář Jehovy, svého Boha, bys měl vystavět z celých kamenů a budeš na něm obětovat zápalné oběti Jehovovi, svému Bohu.+  A budeš obětovat oběti společenství+ a jíst je tam+ a budeš se radovat před Jehovou,* svým Bohem.+  A na kameny napíšeš všechna slova tohoto zákona,+ uděláš je zcela jasná.“*+  Potom Mojžíš a kněží, Levité, mluvili k celému Izraeli a řekli: „Mlč a naslouchej, Izraeli. Tento den ses stal* lidem Jehovy, svého Boha.+ 10  A budeš naslouchat hlasu Jehovy,* svého Boha, a provádět jeho přikázání+ a jeho předpisy,+ které ti dnes přikazuji.“ 11  A Mojžíš toho dne přikročil k tomu, aby přikázal lidu a řekl: 12  „Tito se postaví, aby žehnali lidu na hoře Gerizim,+ až překročíte Jordán: Simeon a Levi a Juda a Isachar a Josef a Benjamín. 13  A tito se postaví k zlořečení+ na hoře Ebal:+ Ruben, Gad a Ašer a Zebulon, Dan a Naftali. 14  A Levité odpovědí a řeknou pozvednutým hlasem každému izraelskému muži:+ 15  ‚Prokletý je muž, který udělá vyřezávanou sochu+ nebo litou sochu,+ věc odpornou Jehovovi,*+ výrobek rukou zpracovatele dřeva a kovu,+ a který to postavil do úkrytu.‘ (A všechen lid odpoví a řekne: ‚Amen!‘*)+ 16  ‚Prokletý je ten, kdo zachází se svým otcem nebo svou matkou s opovržením.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 17  ‚Prokletý je ten, kdo odsune zpátky mezník svého bližního.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 18  ‚Prokletý je ten, kdo způsobí, aby slepý zbloudil na cestě.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 19  ‚Prokletý je ten, kdo převrací soud+ cizího usedlíka,+ chlapce bez otce a vdovy.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 20  ‚Prokletý je ten, kdo si lehne s manželkou svého otce, protože odkryl suknici svého otce.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 21  ‚Prokletý je ten, kdo si lehne s jakýmkoli zvířetem.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 22  ‚Prokletý je ten, kdo si lehne se svou sestrou, dcerou svého otce nebo dcerou své matky.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 23  ‚Prokletý je ten, kdo si lehne se svou tchyní.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 24  ‚Prokletý je ten, kdo smrtelně udeří svého bližního z úkrytu.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 25  ‚Prokletý je ten, kdo přijme úplatek, aby smrtelně udeřil nějakou duši, když je to nevinná krev.‘*+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘) 26  ‚Prokletý je ten, kdo neuvede slova tohoto zákona v platnost tím, že by je činil.‘+ (A všechen lid řekne: ‚Amen!‘)

Poznámky

„Mělo by se zachovávat.“ V heb. to je sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
Viz dodatek 1C §1.
Viz dodatek 1C §1.
„Ebal“, MLXXSyVg; Sam „Gerizim“.
Viz dodatek 1C §1.
Nebo „dobře je vysvětlíš“; nebo „mají se dobře vysvětlit“. V heb. zde jsou dvě slovesa v infinitivu absolutním, nevyjadřují určitý čas ani určitou osobu.
Dosl. „jsi byl přiveden [k tomu], abys byl“.
Viz dodatek 1C §1.
Viz dodatek 1C §1.
Nebo „Tak se staň!“ Heb. ʼa·menʹ.
Dosl. „duše nevinné krve“, MSamLXXSyVg.