5. Mojžíšova 4:1–49

4  A nyní, Izraeli, naslouchej předpisům a soudcovským rozhodnutím, které vás učím činit, abyste žili+ a vskutku vešli a vzali do vlastnictví zemi, kterou vám dává Jehova, BŮH vašich praotců.  Nepřidáte ke slovu, které vám přikazuji, ani z něho neuberete,+ abyste tak dodržovali přikázání Jehovy, svého Boha, která vám přikazuji.  Vaše vlastní oči, ty viděly, co Jehova udělal v případě Baala z Peoru,*+ že každého muže, který chodil za Baalem z Peoru, toho Jehova, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu.+  Ale vy, kteří lpíte na Jehovovi,+ svém Bohu, jste dnes všichni živí.  Vidíte, naučil jsem vás předpisy+ a soudcovská rozhodnutí,+ právě jak mi přikázal Jehova, můj Bůh, abyste tak činili uprostřed země, do které jdete, abyste ji vzali do vlastnictví.  A budete je dodržovat a činit, protože to je moudrost+ z vaší strany a porozumění+ z vaší strany před očima národů, jež o všech těchto předpisech uslyší a jistě řeknou: ‚Tento velký národ je nepochybně lid moudrý a s porozuměním.‘+  Který velký národ+ má totiž bohy,* kteří jsou mu tak blízko, jako je Jehova, náš Bůh, ve všem, v čem ho vzýváme?+  A který velký národ má spravedlivé předpisy a soudcovská rozhodnutí jako celý tento zákon, který vám dnes předkládám?+  Jenom se měj na pozoru a dobře pečuj o svou duši,+ abys nezapomněl na věci, které viděly tvé oči,+ a aby se nevzdálily z tvého srdce po všechny dny tvého života;+ a budeš je dávat na vědomí svým synům a svým vnukům,*+ 10  den, kdy jsi stál před Jehovou, svým Bohem, na Chorebu,*+ když mi Jehova řekl: ‚Shromáždi* lid ke mně, abych jim dal slyšet svá slova,+ aby se mě naučili bát+ po všechny dny, kdy budou živi na zemské půdě, a aby vyučovali své syny.‘+ 11  Přiblížili jste se tedy a stanuli na úpatí hory a hora hořela ohněm až do středu nebe;* byla tma, oblak a hustá temnota.+ 12  A Jehova k vám začal mluvit zprostřed ohně.+ Slyšeli jste zvuk slov, ale neviděli jste žádnou podobu+ — nic než hlas.+ 13  A přistoupil k tomu, aby vám stanovil svou smlouvu,+ kterou vám přikázal plnit — Deset slov,*+ načež je napsal na dvě kamenné tabulky.+ 14  A mně Jehova přikázal právě v té době, abych vás vyučoval předpisům a soudcovským rozhodnutím, abyste je činili v zemi, do které přecházíte, abyste ji vzali do vlastnictví.+ 15  A budete dobře pečovat o své duše,+ protože jste neviděli žádnou podobu+ v den, kdy k vám Jehova mluvil na Chorebu zprostřed ohně, 16  abyste nejednali zhoubně+ a skutečně si neudělali vyřezávanou sochu, podobu jakéhokoli symbolu, znázornění muže nebo ženy,+ 17  znázornění jakéhokoli zvířete, které je na zemi,+ znázornění jakéhokoli okřídleného ptáka, který létá na nebesích,+ 18  znázornění čehokoli, co se pohybuje na zemské půdě, znázornění jakékoli ryby,+ která je ve vodách pod zemí; 19  a abys nepozdvihl oči k nebesům a vskutku neviděl slunce a měsíc a hvězdy, celé nebeské vojsko, a aby ses opravdu nedal svést a neklaněl se jim a nesloužil jim,*+ tomu, co Jehova, tvůj Bůh, přiřkl všem národům pod celými nebesy.+ 20  Ale vás Jehova vzal, aby vás vyvedl ze železné pece,+ z Egypta, abyste se mu stali lidem soukromého vlastnictví*+ jako v tento den. 21  A Jehova se kvůli vám na mne popudil,+ takže přísahal, že nepřekročím Jordán ani nevejdu do dobré země, kterou ti Jehova, tvůj Bůh, dává jako dědictví.+ 22  Umírám totiž v této zemi.+ Nepřekračuji Jordán, ale vy překračujete a vezmete do vlastnictví tuto dobrou zemi. 23  Mějte se na pozoru, abyste nezapomněli na smlouvu Jehovy, svého Boha, kterou s vámi uzavřel,+ a abyste si neudělali vyřezávanou sochu, podobu čehokoli, o čem ti Jehova, tvůj Bůh, přikázal.+ 24  Jehova, tvůj Bůh, je totiž stravující oheň,+ Bůh vyžadující výlučnou oddanost.*+ 25  V případě, že se staneš* otcem synů a vnuků a budete v zemi přebývat [již] dlouho a opravdu budete jednat zhoubně+ a opravdu uděláte vyřezávanou sochu,+ podobu čehokoli, a opravdu se dopustíte zlého v očích Jehovy, tvého Boha,+ takže ho urazíte, 26  já dnes proti vám beru za svědky nebesa a zemi,+ že rozhodně spěšně vyhynete ze země, do níž překračujete Jordán, abyste ji vzali do vlastnictví. Neprodloužíte své dny na ní, protože budete rozhodně vyhlazeni.+ 27  A Jehova vás jistě rozptýlí mezi národy,+ a vskutku z vás bude ponechán malý+ počet mezi národy, do nichž vás Jehova zažene. 28  A tam budete muset sloužit bohům,+ výrobku lidských rukou, dřevu a kameni,+ kteří nevidí ani neslyší ani nejedí ani nečichají.+ 29  Jestliže budete odtamtud opravdu hledat Jehovu, tvého Boha, také ho jistě najdeš,+ protože se na něho budeš dotazovat celým svým srdcem a celou svou duší.+ 30  Když budeš v úzkých, a na sklonku dnů si tě najdou všechna tato slova, potom se budeš muset vrátit k Jehovovi, svému Bohu,+ a naslouchat jeho hlasu.+ 31  Jehova, tvůj Bůh, je totiž milosrdný Bůh.+ Neopustí tě ani tě nezničí ani nezapomene na smlouvu tvých praotců,+ kterou jim přísahal. 32  Nyní se, prosím, ptej na dřívější dny,+ které nastaly před tebou, ode dne, kdy Bůh stvořil na zemi člověka,*+ a od jednoho konce nebes až na druhý konec nebes: Přihodila se jakákoli taková věc anebo bylo slyšet cokoli takového?+ 33  Slyšel nějaký jiný lid hlas Boha* mluvit zprostřed ohně tak, jak jsi to slyšel ty, a zůstal dál naživu?+ 34  Anebo pokusil se Bůh přijít, aby si vzal národ zprostřed jiného národa s projevy,+ se znameními+ a zázraky+ a s válkou+ a silnou rukou+ a vztaženou paží+ a s velkou strašlivostí,+ jako vše, co před tvýma očima udělal pro vás v Egyptě Jehova, váš Bůh? 35  Tobě — tobě [to] bylo ukázáno, abys poznal, že Jehova je [pravý] Bůh;+ kromě něho není žádný jiný.+ 36  Z nebes ti dal slyšet svůj hlas, aby tě vedl k nápravě; a na zemi ti dal vidět svůj velký oheň a jeho slova jsi slyšel zprostřed toho ohně.+ 37  A [přece dále žiješ], protože* miloval tvé praotce, takže vyvolil jejich semeno po nich*+ a vyvedl tě před svým zrakem z Egypta svou velkou mocí,+ 38  aby před tebou zahnal národy větší a mocnější než ty, aby tě uvedl, aby ti dal jejich zemi za dědictví jako v tento den.+ 39  A dnes dobře víš a přivoláš zpět do svého srdce,* že Jehova je [pravý] Bůh v nebesích nahoře a na zemi dole.+ Není žádný jiný.+ 40  A budeš dodržovat jeho předpisy+ a jeho přikázání, která ti dnes přikazuji, aby se dobře vedlo tobě+ a po tobě tvým synům a abys prodloužil své dny na půdě, kterou ti nastálo dává Jehova,+ tvůj Bůh.“ 41  Tehdy Mojžíš přistoupil k tomu, aby vyčlenil tři města na straně Jordánu směrem k východu slunce,+ 42  aby tam uprchl ten, kdo někoho zabil, [ten], kdo nevědomky zabije svého bližního,+ zatímco ho předtím neměl v nenávisti;+ a prchne do jednoho z těch měst a bude žít,+ 43  totiž Becer+ v pustině na náhorní plošině pro Rubenovce a Ramot+ v Gileadu pro Gadovce a Golan+ v Bašanu pro Manasseovce.+ 44  A to je zákon,+ který Mojžíš předložil izraelským synům. 45  To jsou svědectví*+ a předpisy+ a soudcovská rozhodnutí,+ o nichž Mojžíš mluvil k izraelským synům, když vyšli z Egypta, 46  v jordánském kraji v údolí před Bet-peorem,+ v zemi krále Amorejců Sichona, jenž bydlel v Chešbonu+ [a] kterého Mojžíš a izraelští synové porazili, když vyšli z Egypta.+ 47  A vzali do vlastnictví jeho zemi a zemi bašanského krále Oga,+ dvou králů Amorejců, kteří byli v jordánském kraji směrem k východu slunce, 48  od Aroeru,+ který je na okraji říčního údolí Arnon, až k hoře Sion,* což je Hermon,+ 49  a celou Arabu+ v jordánském kraji směrem na východ, a až po moře Araby+ na úpatí svahů Pisgy.+

Poznámky

Nebo „Baal-peora“.
„Bohy.“ Heb. ʼelo·himʹ, následuje přídavné jméno v mn. č. qero·vimʹ, „blízké“ (Vg uvádí stejně); LXX „Boha; boha“, dále následuje přídavné jméno v j. č.
Dosl. „synům tvých synů“.
LXX dodává „v den shromáždění [řec. ek·kle·siʹas]“, první výskyt tohoto slova v LXX.
Nebo „Seber“. řec. Ek·kle·siʹa·son; lat. conʹgre·ga.
Dosl. „až do srdce nebes“.
Deset slov (Dekalog)“, kterým se obvykle říká Deset přikázání. Heb. ʽaseʹreth had·deva·rimʹ; řec. deʹka rheʹma·ta, „Deset výroků“; lat. deʹcem verʹba. Viz 10:4 ppč.; 2Mo 34:28, ppč. „slov“.
„A nesloužil jim (neuctíval je).“ Heb. wa·ʽavadh·tamʹ; řec. la·treuʹseis, „nebudeš prokazovat posvátnou službu“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
Nebo „lidem dědictví“.
„Bůh vyžadující výlučnou oddanost.“ MSam(heb.) ʼEl qan·naʼʹ; řec. The·osʹ ze·lo·tesʹ.
„Staneš“, MLXX; SamSyItVg „stanete“.
„Člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„Boha“, MVg; SamLXX „živého Boha“.
„A přece dále žiješ, protože“, pravděpodobné znění heb. v souladu s v. 33 a 5:26; LXXVg „Protože“.
„Jejich semeno po nich“, SamLXXSyVg; M „jeho semeno po něm“.
Nebo „připomeneš své mysli“.
Nebo „připomínky; vybídnutí“.
„Sion“, MSamLXXVg; Sy „Sirjon“. Viz 3:9 ppč.