5. Mojžíšova 8:1–20
8 Každé přikázání, které ti dnes přikazuji, byste měli bedlivě dodržovat,+ abyste nadále žili+ a vskutku se množili a vešli a vzali do vlastnictví zemi, o níž Jehova přísahal vašim praotcům.+
2 A budeš pamatovat na celou cestu, kterou tě Jehova, tvůj Bůh, přiměl chodit po těch čtyřicet let v pustině,+ aby tě pokořil+ [a] vyzkoušel tě,+ aby tak poznal, co je ve tvém srdci,+ zda totiž budeš dodržovat jeho přikázání, nebo ne.
3 Pokořil tě tedy a nechal tě o hladu+ a krmil tě mannou,+ kterou jsi neznal ani ty ani ji neznali tvoji otcové; aby tě přiměl poznat, že člověk opravdu nežije samotným chlebem, ale [že] člověk opravdu žije každým výrokem Jehovových úst.+
4 Tvůj přehoz se na tobě neobnosil ani noha ti po těch čtyřicet let neotekla.+
5 A svým vlastním srdcem dobře víš, že právě jako muž napravuje svého syna, Jehova, tvůj Bůh, napravoval tebe.+
6 A budeš dodržovat přikázání Jehovy, svého Boha, tím, že budeš chodit po jeho cestách+ a budeš se ho bát.+
7 Jehova, tvůj Bůh, tě totiž přivádí do dobré země,+ [do] země říčních údolí s vodou, zřídel a vodních hlubin* vyvěrajících v údolní pláni+ a v hornatém kraji,
8 [do] země pšenice a ječmene a révy a fíků a granátových jablek,+ [do] země olejnatých oliv a medu,+
9 [do] země, v níž nebudeš jíst chléb spoře, v níž nebudeš mít nedostatek, [do] země, jejíž kameny jsou železo a z jejíchž hor budeš těžit měď.
10 Až se najíš a nasytíš,+ budeš žehnat+ také Jehovovi, svému Bohu, za dobrou zemi, kterou ti dal.+
11 Měj se na pozoru, abys nezapomněl na Jehovu, svého Boha,+ takže bys nedodržoval jeho přikázání a jeho soudcovská rozhodnutí a jeho ustanovení, která ti dnes přikazuji;+
12 aby [se nestalo, že] bys jedl a vskutku se nasytil a nastavěl bys dobré domy a vskutku v nich bydlel,+
13 a přibylo by tvého dobytka a tvého bravu a přibylo by ti stříbra a zlata a přibylo by všeho, co je tvoje,
14 a tvé srdce by se vskutku pozvedlo+ a vskutku bys zapomněl na Jehovu, svého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroků;+
15 který způsobil, že jsi chodil velikou a bázeň vzbuzující pustinou+ s jedovatými* hady+ a štíry* a se žíznivou zemskou půdou, která nemá vodu; který ti vyvedl vodu z pazourkové skály;+
16 který tě v pustině krmil mannou,+ kterou tvoji otcové neznali, aby tě pokořil+ a vyzkoušel tě proto, aby ti v tvých pozdějších dnech činil dobré;+
17 a ty si řekneš v srdci: ‚Toto jmění mi vydělala má vlastní síla a plnost moci mé vlastní ruky.‘+
18 A budeš pamatovat na Jehovu, svého Boha, protože on ti dává sílu, abys nadělal jmění;+ abys plnil jeho smlouvu, kterou přísahal tvým praotcům, jako v tento den.+
19 A stane se, kdybys zcela zapomněl na Jehovu, svého Boha, a skutečně bys chodil za jinými bohy a sloužil jim a klaněl se jim, že dnes opravdu vydávám svědectví proti vám, že naprosto zahynete.+
20 Jako národy, které Jehova ničí před vámi, tak zahynete, protože nebudete naslouchat hlasu Jehovy, svého Boha.+
Poznámky
^ „A vodních hlubin (velkých množství vody).“ Heb. u·theho·mothʹ, mn. č., jako v Sam.
^ Nebo „ohnivými; zánět působícími“. LXX „působícími uštknutí; kousavými“; Vg „ohnivého (hořícího) dechu“.
^ Dosl. „a bojovníkem“. Heb. weʽaq·ravʹ; lat. et scorʹpi·o.
