Efezanům 5:1–33

5  Staňte se proto napodobiteli Boha+ jako milované děti  a dále choďte v lásce,+ právě jako i KRISTUS miloval+ vás a vydal se za vás jako obětní dar a oběť Bohu k příjemné vůni.+  Ať mezi vámi není ani zmínka+ o smilstvu+ a kdejaké nečistotě ani o chamtivosti,*+ právě jak přísluší svatým lidem;+  ani hanebné chování,+ ani pošetilé řeči, ani oplzlé+ žertování, věci, které se nesluší, ale spíše vzdávání díků.+  Vždyť víte a sami to poznáváte, že žádný smilník+ ani nečistý ani chamtivec+ — což znamená, že je modlář — nemá žádné dědictví v království KRISTA a Boha.*+  Ať vás nikdo neoklame prázdnými slovy,+ neboť pro uvedené* věci přichází Boží zloba na syny neposlušnosti.+  Proto se nestaňte jejich podílníky;+  kdysi jste totiž byli tmou,+ ale nyní jste světlem+ ve spojitosti s Pánem. Choďte dále jako děti světla,  neboť ovoce světla se skládá z každého druhu dobroty, spravedlnosti a pravdy.+ 10  Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu;+ 11  a přestaňte se s nimi podílet+ na neplodných skutcích, které patří tmě,+ ale spíše [je] i kárejte,+ 12  neboť je hanebné i [jen] vyprávět o tom, k čemu u nich vskrytu dochází.+ 13  Všechno, co je káráno,+ je učiněno zjevným pomocí světla, neboť vše, co je učiněno zjevným,+ je světlo. 14  Proto říká:* „Probuď se,+ spáči, a vstaň z mrtvých+ a zazáří+ na tebe KRISTUS.“ 15  Přísně se tedy střežte, abyste nechodili+ jako nemoudří, ale jako moudří 16  tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas,+ protože dny jsou ničemné.+ 17  Proto se přestaňte stávat nerozumnými, ale dále si uvědomujte,+ jaká je Jehovova* vůle.+ 18  Také se neopíjejte+ vínem, v němž je prostopášnost,+ ale neustále se naplňujte duchem+ 19  a mluvte k sobě v žalmech+ a chválách+ Boha a v duchovních písních a zpívejte+ a doprovázejte se hudbou+ Jehovovi* ve svém srdci 20  a ve jménu našeho Pána Ježíše Krista vždy vzdávejte díky za všechno našemu* Bohu a Otci.+ 21  Podřizujte se jeden druhému+ v bázni před Kristem. 22  Ať se manželky podřizují+ svým manželům jako Pánu, 23  protože manžel je hlavou své manželky,+ jako i KRISTUS je hlavou sboru,+ neboť je zachránce [tohoto] těla. 24  Vskutku jako se sbor podřizuje KRISTU, tak ať se i manželky [podřizují] svým manželům ve všem.+ 25  Manželé, milujte stále své manželky,+ právě jako i KRISTUS miloval sbor a vydal se za něj,+ 26  aby jej posvětil+ tím, že jej očistil vodní koupelí prostřednictvím slova,+ 27  aby sbor sám sobě představil v jeho nádheře tak,+ aby neměl skvrnu ani vrásku ani cokoli takového, ale aby byl svatý a bez vady.+ 28  Takto by měli manželé milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, 29  neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová,+ stejně jako i KRISTUS [něžně chová] sbor, 30  protože jsme údy jeho těla.+ 31  „Proto muž opustí otce a matku a přidrží se své manželky a ti dva se stanou jedním tělem.“+ 32  Toto posvátné tajemství+ je veliké. Mluvím nyní vzhledem ke Kristu a ke sboru.+ 33  Nicméně ať také každý z vás osobně miluje svou manželku+ jako sám sebe; naproti tomu manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.+

Poznámky

Nebo „chtivosti“. Dosl. „mít víc“, tedy touha mít víc; nenasytnost. Řec. ple·o·ne·xiʹa.
Viz dodatek 6E.
Nebo „kvůli těm“.
Zájmeno stř. nebo m. r.
„Jehovova“, J7,8; אD(řec.) tou Ky·riʹou; AVgcSyp „Boží“; B „(vůle) našeho Pána“; P46 „Kristova“. Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Dosl. určitý člen.