Filipanům 2:1–30
2 Jestliže je tedy nějaké povzbuzení v Kristu,+ jestliže [je] nějaká útěcha lásky, jestliže [je] nějaké podílnictví na duchu,+ jestliže [je] nějaká něžná náklonnost+ a soucit,
2 naplňte mou radost tím, že budete téže mysli+ a budete mít touž lásku, budete v duši spolu spojeni a budete chovat v mysli tu jednu myšlenku,+
3 nic nebudete dělat ze svárlivosti+ ani ze samolibosti,+ ale s ponížeností mysli budete považovat ostatní za sobě nadřazené+
4 a nebudete s osobním zájmem upírat oči jen na své vlastní záležitosti,*+ ale s osobním zájmem i na [záležitosti] ostatních.+
5 Zachovejte si takový myšlenkový postoj,* jaký měl i Kristus Ježíš,+
6 který, ačkoli existoval v Boží podobě,+ neuvažoval o tom, že by něco uchvátil,* totiž aby byl roven Bohu.+
7 Ne, ale zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka+ a stal se podobným lidem.+
8 Více než to: Když se nalézal v lidské podobě,+ pokořil se a stal se poslušným až do smrti,+ ano, smrti na mučednickém kůlu.*+
9 Právě proto ho také Bůh vyvýšil do nadřazeného postavení+ a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem,+
10 aby v Ježíšově jménu klekalo každé koleno těch v nebi a těch na zemi a těch pod zemskou půdou+
11 a aby každý jazyk otevřeně uznával,*+ že Ježíš Kristus je Pánem+ ke slávě Boha, Otce.+
12 Proto, moji milovaní, jako jste byli vždy poslušní+ nejen za mé přítomnosti, ale nyní ještě mnohem pohotověji za mé nepřítomnosti, pracujte stále na své vlastní záchraně s bázní+ a chvěním;
13 vždyť je to Bůh, kdo, kvůli [svému] zalíbení, ve vás působí,+ abyste chtěli i jednali.+
14 Dále dělejte všechno bez reptání+ a dohadování,*+
15 abyste se stali bezúhonnými+ a nevinnými, Božími dětmi+ bez vady mezi pokřivenou a převrácenou generací,+ v níž záříte jako ti, kdo poskytují světlo ve světě,+
16 a pevným sevřením držíte slovo života,+ abych měl v Kristově dnu příčinu k jásání,+ že jsem neběžel marně nebo marně tvrdě nepracoval.+
17 Nicméně, i když jsem* vyléván jako tekutá oběť*+ nad obětí+ a veřejnou službou, ke které vás dovedla víra,+ jsem rád a raduji se+ s vámi se všemi.*
18 I vy sami buďte stejně rádi a radujte se se mnou.*+
19 Já, já doufám v Pánu Ježíši, že k vám záhy pošlu Timotea, abych byl radostnou duší,+ až se dozvím o tom, co se vás týká.
20 Vždyť nemám nikoho jiného s takovou povahou, jakou [má] on, kdo se bude opravdově starat+ o to, co se vás týká.
21 Všichni ostatní totiž hledají své vlastní zájmy,+ ne [zájmy] Krista Ježíše.
22 Ale vy znáte důkaz, který o sobě dal, že se mnou jako dítě+ s otcem sloužil jako otrok při podpoře dobré zprávy.
23 To je tedy ten muž, kterého, jak doufám, ihned pošlu, jakmile uvidím, jak to se mnou vypadá.
24 Vskutku důvěřuji* Pánu, že sám také záhy přijdu.+
25 Považuji však za nutné poslat k vám Epafrodita,+ svého bratra a spolupracovníka+ a spolubojovníka,+ ale vašeho zplnomocněnce* a soukromého sluhu pro mou potřebu,
26 poněvadž touží vás všechny vidět* a je sklíčený, protože jste slyšeli, že onemocněl.
27 Ano, skutečně onemocněl téměř až k smrti; ale Bůh se nad ním smiloval,+ vskutku nejen nad ním, ale také nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
28 Tím spěšněji ho tedy posílám, abyste se opět zaradovali, až ho uvidíte, a abych měl méně zármutku.
29 Přivítejte+ ho tedy podle zvyklosti v Pánu se vší radostí; a stále pokládejte takové muže za drahé,+
30 protože se kvůli Pánovu* dílu zcela přiblížil k smrti, když vystavil svou duši* nebezpečí,+ aby plně vynahradil to, že jste tu nebyli, abyste mi prokazovali soukromou službu.+
Poznámky
^ Dosl. „ne (věci) sebe každého“.
^ Dosl. „To si stále myslete“.
^ Nebo „o věci, které by se zmocnil“. Dosl. „vyrvání“.
^ Viz dodatek 5C.
^ Dosl. „veřejně vyznával“.
^ Dosl. „rozdělených účtování“.
^ „Blahopřeji vám všem“, Vg.
^ „Tekutá oběť.“ Nebo „úlitba“.
^ Nebo „můj život je; má krev je“.
^ „A blahopřejte mi“, Vg.
^ Nebo „spoléhám“.
^ Nebo „apoštola“. Řec. a·poʹsto·lon.
^ „Touží vás všechny vidět“, א*ACDSyh‚hi‚pArm; אcBVg „touží po vás všech“.
^ „Pánovu“, אA; P46BDItVgSyp „Kristovu“.
^ Nebo „život“.
