Galaťanům 1:1–24
1 Pavel,+ apoštol+ ani od lidí, ani skrze člověka, ale prostřednictvím Ježíše Krista+ a Boha, Otce,+ který ho vzbudil z mrtvých,+
2 a všichni bratři se mnou+ galatským* sborům:+
3 Kéž máte nezaslouženou laskavost a pokoj+ od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.
4 Dal sám sebe za naše hříchy,+ aby nás osvobodil z nynějšího ničemného systému věcí*+ podle vůle+ našeho Boha a Otce,
5 jemuž buď sláva po celou věčnost.+ Amen.
6 Podivuji se, že se tak rychle vzdalujete od Toho,+ kdo vás povolal Kristovou nezaslouženou laskavostí,+ k jinému druhu dobré zprávy.+
7 Ale ta jiná není; pouze tu jsou jistí [lidé], kteří vám působí těžkosti+ a chtějí překroutit dobrou zprávu o KRISTU.+
8 I kdybychom však my nebo anděl z nebe vám snad oznamovali jako dobrou zprávu něco nad to, co jsme vám oznámili jako dobrou zprávu, ať je proklet.*+
9 Jak jsme výše řekli, nyní také říkám znovu: Kdokoli vám oznamuje jako dobrou zprávu něco nad to, co jste přijali, ať je proklet.+
10 Pokouším se teď vskutku přemlouvat lidi nebo Boha? Nebo se snažím, abych se líbil lidem?+ Kdybych se ještě líbil lidem,+ nebyl bych Kristův otrok.+
11 Bratři, upozorňuji vás totiž, že dobrá zpráva, kterou jsem oznamoval jako dobrou zprávu, není něco lidského;+
12 vždyť jsem ji nepřijal od člověka ani jsem [jí] nebyl vyučován, vyjma skrze zjevení* od Ježíše Krista.+
13 Slyšeli jste ovšem o mém dřívějším chování v judaismu,+ že jsem stále až nadmíru pronásledoval+ Boží sbor a pustošil jej+
14 a dělal jsem větší pokroky v judaismu než mnozí mého věku v mém vlastním rodu,+ protože jsem byl mnohem horlivější pro tradice+ svých otců.+
15 Ale když Bůh, který mě oddělil z lůna mé matky* a povolal [mě] prostřednictvím své nezasloužené laskavosti,+ uznal za dobré
16 zjevit svého Syna ve spojitosti se mnou,+ abych o něm oznamoval dobrou zprávu národům,+ neradil jsem se ihned s tělem a krví.+
17 Ani jsem nešel do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly dříve než já,+ ale odešel jsem do Arábie a vrátil jsem se opět do Damašku.+
18 Pak po třech letech jsem šel do Jeruzaléma,+ abych navštívil* Kéfa,+ a zůstal jsem u něho patnáct dnů.
19 Neviděl jsem však nikoho jiného z apoštolů, pouze Jakuba,+ Pánova bratra.+
20 Vzhledem k tomu, o čem vám píši, pohleďte, před zrakem Boha, nelžu.+
21 Potom jsem odešel+ do krajů Sýrie a Kilikie.
22 Byl jsem však podle obličeje neznámý sborům v Judeji, které jsou ve spojení s Kristem;+
23 pouze slýchali: „Ten, jenž nás dříve pronásledoval,+ oznamuje nyní dobrou zprávu o víře, kterou dříve pustošil.“+
24 Začali tedy kvůli mně oslavovat Boha.+
Poznámky
^ Římská provincie Galácie se rozkládala v centrální části oblasti, jež je dnes známa jako Malá Asie.
^ Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹnos; lat. saeʹcu·lo; J17,18,22(heb.) ha·ʽó·lamʹ, „pořádku věcí“.
^ Dosl. „anathema“, tedy někým, kdo je zasvěcen zničení nebo kdo je proklet. Viz 5Mo 7:26 a 5Mo 13:17 ppč.
^ Dosl. „odkrytí; odhalení“. Řec. a·po·ka·lyʹpse·os.
^ Dosl. „mě vymezil z dutiny mé matky“.
^ Dosl. „navštívil za účelem zkoumání“.
