Galaťanům 2:1–21
2 Potom jsem šel po čtrnácti letech opět do Jeruzaléma+ s Barnabášem+ a vzal jsem s sebou také Tita.
2 Šel jsem však kvůli zjevení.+ A předložil jsem jim dobrou zprávu,+ kterou kážu* mezi národy, avšak soukromě před těmi, kteří byli vynikajícími muži, abych snad nějak neběžel+ nebo dříve neběhal marně.+
3 Nicméně ani Titus,+ který byl se mnou, nebyl nucen dát se obřezat,+ ačkoli je Řek.
4 Ale kvůli falešným bratrům,+ [kteří byli] tiše uvedeni,+ kteří se vloudili, aby slídili po naší svobodě,+ kterou máme ve spojení s Kristem Ježíšem, aby nás úplně zotročili+ —
5 těm jsme se nevzdali, takže bychom se poddali,+ ani na hodinu ne, aby u vás zůstala pravda+ dobré zprávy.
6 Avšak ti, kteří se zdáli být něčím+ — ať byli dříve jakýmikoli lidmi, to pro mne není rozhodující+ — Bůh* nedá na vnější vzhled člověka —,+ mně ti vynikající muži vskutku nepředali nic nového.
7 Ale naopak, když viděli, že mi byla svěřena+ dobrá zpráva pro ty, kdo jsou neobřezaní,*+ právě jako Petrovi pro ty, kdo jsou obřezaní*+ —
8 neboť Ten, kdo dal Petrovi potřebnou moc k apoštolátu pro ty, kdo jsou obřezaní, dal také mně moc+ pro ty, kdo jsou z národů —
9 ano, když poznali nezaslouženou laskavost,+ jež mi byla dána,+ Jakub+ a Kéfas a Jan, kteří se zdáli být sloupy,+ podali mně a Barnabášovi+ pravici k podílnictví,+ abychom my šli k národům, ale oni k těm, kdo jsou obřezaní.
10 Pouze bychom měli mít na mysli chudé.+ Právě to jsem také s opravdovostí usiloval dělat.+
11 Když však Kéfas+ přišel do Antiochie,+ odporoval jsem mu* tváří v tvář, protože stál odsouzen.+
12 Před příchodem jistých lidí od Jakuba+ totiž jídával+ s lidmi z národů; ale když přišli, odtahoval se a odděloval se ze strachu+ před těmi z třídy obřezaných.*+
13 Ostatní Židé se k němu v tomto předstírání také připojili,+ takže i Barnabáš+ se jimi dal svést k jejich předstírání.*
14 Ale když jsem viděl, že nechodí přímo podle pravdy dobré zprávy,+ řekl jsem přede všemi Kéfovi:+ „Jestliže ty, ačkoli jsi Žid, žiješ jako národy, a ne jako Židé, jak to, že nutíš lidi z národů, aby žili podle židovské zvyklosti?“+
15 My, kteří jsme přirození Židé,+ a ne hříšníci+ z národů,
16 víme, že člověk je prohlášen za spravedlivého*+ ne díky skutkům zákona, ale pouze prostřednictvím víry+ v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Krista Ježíše, abychom byli prohlášeni za spravedlivé díky víře v Krista, a ne díky skutkům zákona,+ protože díky skutkům zákona nebude prohlášeno za spravedlivé žádné tělo.+
17 Jestliže nyní my, kteří se snažíme o to, abychom byli prohlášeni za spravedlivé prostřednictvím Krista,+ jsme také sami byli shledáni jako hříšníci,+ je Kristus ve skutečnosti služebníkem hříchu?+ Kéž se to nikdy nestane!
18 Jestliže totiž stavím znovu právě to, co jsem kdysi zbořil,+ projevuji se jako přestupník.+
19 Pokud jde o mne, já jsem prostřednictvím zákona zemřel vůči zákonu,+ abych ožil vůči Bohu.+
20 Jsem přibit na kůl* s Kristem.+ Již to nejsem já, kdo žije,+ ale je to Kristus, který žije ve spojení se mnou.+ Skutečně život, který nyní žiji v těle,+ žiji vírou v Božího Syna, jenž mě miloval a vydal se za mne.+
21 Neodstrkuji Boží nezaslouženou laskavost,+ neboť je-li spravedlnost prostřednictvím zákona,+ Kristus vlastně zemřel nadarmo.+
Poznámky
^ Nebo „ohlašuji“. Řec. ke·rysʹso; lat. praeʹdi·co. Srovnej Da 5:29, ppč. „ohlásili“.
^ „Bůh“, P46אABCD; J7,8 „Jehova“.
^ Dosl. „z neobřízky“.
^ Dosl. „z obřízky“.
^ Dosl. „postavil jsem se proti němu“.
^ Dosl. „(těmi) z obřízky“.
^ Dosl. „pokrytectví“. Řec. hy·po·kriʹsei.
^ Dosl. „je ospravedlňován“. Řec. di·kai·ouʹtai.
^ Nebo „připevněn na kůl (kládu)“. Viz dodatek 5C.
