Galaťanům 3:1–29

3  Blázniví Galaťané, kdo vás přivedl pod zlý vliv,+ vás, jimž byl před očima otevřeně vykreslen Ježíš Kristus přibitý na kůl?+  Pouze to se chci od vás dozvědět: Přijali jste ducha+ díky skutkům zákona,+ nebo díky slyšení+ skrze víru?*  Jste tak blázniví? Potom, co jste začali v duchu,+ jste nyní dokončováni v těle?+  Podstoupili jste tolik utrpení bezúčelně?+ Pokud to bylo opravdu bezúčelné.  Ten, kdo vám poskytuje ducha+ a provádí mezi vámi mocné skutky,*+ činí to tedy na základě skutků zákona, nebo na základě slyšení skrze víru?  Právě jako Abraham „uvěřil Jehovovi* a bylo mu to počítáno za spravedlnost“.+  Jistě víte, že ti, kdo lpí na víře,+ jsou Abrahamovými syny.+  Tak Písmo, které vidělo dopředu, že Bůh prohlásí lidi z národů za spravedlivé díky víře, ohlásilo Abrahamovi předem dobrou zprávu, totiž: „Tvým prostřednictvím budou požehnány všechny národy.“+  Proto ti, kdo lpí na víře, jsou požehnáni spolu s věrným* Abrahamem.+ 10  Vždyť všichni, kdo jsou závislí na skutcích zákona, jsou pod kletbou; neboť je napsáno: „Prokletý je každý, kdo nezůstává ve všech věcech, které jsou napsány ve svitku Zákona, aby je činil.“+ 11  Nadto je zřejmé, že ze zákona není nikdo prohlášen u Boha za spravedlivého,+ protože „spravedlivý bude žít z víry“.+ 12  Zákon nelpí na víře, ale „kdo je činí, jistě bude žít jejich prostřednictvím“.+ 13  Kristus nás koupí propustil z kletby Zákona+ tím, že se stal kletbou+ místo nás, protože je napsáno: „Prokletý je každý pověšený na kůlu.“*+ 14  Záměrem bylo, aby Abrahamovo požehnání nastalo prostřednictvím Ježíše Krista pro národy,+ abychom skrze svou víru+ přijali slíbeného ducha.*+ 15  Bratři, mluvím s lidským podobenstvím: Platnou smlouvu, ačkoli je lidská, nikdo nedává stranou ani k ní nepřipojuje dodatky.+ 16  Sliby byly proneseny k Abrahamovi+ a jeho semenu.+ Neříká: „A semenům“, jako v případě mnoha takových, ale jako v případě jednoho:+ „A tvému semenu“,+ jímž je Kristus.+ 17  Dále říkám: Pokud jde o smlouvu,+ kterou Bůh dříve uvedl v platnost, Zákon, jenž vznikl o čtyři sta třicet let+ později, ji nečiní neplatnou, takže by zrušil slib.+ 18  Jestliže je totiž dědictví díky zákonu, již není díky slibu;+ kdežto Bůh je laskavě dal Abrahamovi skrze slib.+ 19  Proč potom Zákon? Byl přidán, aby učinil zjevnými přestupky,*+ dokud nepřijde semeno,+ jemuž byl dán slib; a byl předán skrze anděly+ rukou prostředníka.+ 20  Není prostředník [tam], kde jde pouze o jednu osobu, a Bůh* je pouze jeden.+ 21  Je tedy Zákon proti Božím* slibům?+ Kéž se to nikdy nestane! Vždyť kdyby byl dán zákon, který by mohl dát život,+ spravedlnost by byla skutečně prostřednictvím zákona.+ 22  Ale Písmo+ vydalo všechno společně do vazby hříchu,+ aby slib vyplývající z víry v Ježíše Krista byl dán těm, kdo projevují víru.+ 23  Avšak než přišla víra,+ byli jsme střeženi pod zákonem+ a společně vydáni do vazby a vzhlíželi jsme k víře, o které bylo určeno, aby byla zjevena.+ 24  Zákon se tedy stal naším vychovatelem* vedoucím ke Kristu,+ abychom byli prohlášeni za spravedlivé+ díky víře. 25  Ale když nyní přišla víra,+ již nejsme pod vychovatelem.+ 26  Všichni jste vlastně Božími syny+ prostřednictvím své víry v Krista Ježíše. 27  Vy všichni totiž, kteří jste byli pokřtěni v Krista,+ jste si oblékli Krista.*+ 28  Není Žid ani Řek,+ není otrok ani svobodný,+ není muž ani žena,+ neboť všichni jste jedna [osoba] ve spojení s Kristem Ježíšem.+ 29  Nadto, jestliže patříte Kristu, jste skutečně Abrahamovým semenem,+ dědici vzhledem k slibu.+

Poznámky

Nebo „díky zprávě víry“.
Nebo „provádí mezi vámi zázraky“.
Viz dodatek 1D.
Nebo „věřícím“.
Nebo „stromě“. Řec. xyʹlou. Viz dodatek 5C.
Dosl. „slib ducha“.
Nebo „přidán ve prospěch přestupků“.
„Bůh“, P46אABVgSyp; J7,8 „Jehova“.
„Božím“, אACDItVgSyh‚pArm; P46B vynechávají.
Dosl. „pedagogem“. Řec. pai·da·go·gosʹ; lat. pe·da·goʹgus.
Nebo „oděli jste se (ztotožnili jste se s) Kristem“.