Galaťanům 4:1–31
4 Říkám, že pokud je dědic nemluvnětem, vůbec se neliší od otroka,+ ačkoli je pánem všeho,
2 ale podléhá pověřencům+ a správcům* až do dne, který jeho otec předem ustanovil.
3 Podobně i my, když jsme byli nemluvňaty, byli jsme zotročováni základními+ věcmi, jež patří k světu.
4 Ale když přišla plná hranice času,+ Bůh vyslal svého Syna,+ který byl z ženy+ a který byl pod zákonem,+
5 aby koupí propustil ty pod zákonem,+ abychom zase my obdrželi přijetí za syny.+
6 Protože jste synové, Bůh vyslal ducha+ svého Syna do našeho srdce a ten volá: „Abba,* Otče!“+
7 Tak tedy již nejsi otrokem, ale synem; a jestliže synem, také dědicem prostřednictvím Boha.+
8 Nicméně když jste neznali Boha,+ tehdy jste sloužili jako otroci těm, kdo od přirozenosti nejsou bohy.+
9 Ale nyní, když jste poznali Boha, nebo spíše nyní, kdy jste byli poznáni Bohem,+ jak to, že se opět obracíte zpět k slabým+ a ubohým základním+ věcem a chcete jim zase znovu sloužit jako otroci?+
10 Puntičkářsky zachováváte dny+ a měsíce+ a období* a roky.
11 Bojím se o vás, že jsem se vzhledem k vám lopotil nějak bezúčelně.+
12 Bratři, prosím vás: Staňte se takovými jako já,+ protože jsem také býval jako vy.+ V ničem jste mi neukřivdili.+
13 Víte však, že jsem vám poprvé+ oznamoval dobrou zprávu skrze nemoc svého těla.
14 A co pro vás bylo zkouškou* v mém těle, s tím jste nezacházeli s opovržením ani jste na [to] s ošklivostí neplivali, ale přijali jste mě jako Božího anděla,+ jako Krista Ježíše.+
15 Kde je pak to štěstí, které jste měli?+ Dosvědčuji vám totiž, že kdyby to bylo možné, byli byste si vydloubli oči a dali mi je.+
16 Dobrá, stal jsem se tedy vaším nepřítelem,+ protože vám říkám pravdu?+
17 Horlivě se o vás snaží,+ ne znamenitým způsobem, ale chtějí vás [ode mne] oddělit, abyste se horlivě snažili o ně.+
18 Je však znamenité, aby se o vás někdo ze znamenité příčiny horlivě snažil+ vždy, a ne pouze když jsem u vás přítomen,+
19 moje děťátka,+ se kterými mám opět porodní bolesti, dokud ve vás nebude vytvořen Kristus.+
20 Ale přál bych si, abych byl u vás přítomen právě nyní+ a mluvil odlišně,* protože jsem z vás na rozpacích.+
21 Povězte mi, vy, kdo chcete být pod zákonem:+ Neslyšíte Zákon?+
22 Například je napsáno, že Abraham získal dva syny, jednoho ze služky+ a jednoho ze svobodné;+
23 ale ten ze služky se ve skutečnosti narodil podle způsobu těla,+ ten druhý ze svobodné skrze slib.+
24 To slouží jako symbolické drama,*+ neboť tyto [ženy] znamenají dvě smlouvy;+ ta jedna z hory Sinaj,+ která rodí děti k otroctví a která je Hagar.
25 Tato Hagar tedy znamená Sinaj,+ horu v Arábii, a odpovídá dnešnímu Jeruzalému, neboť ten je se svými dětmi v otroctví.+
26 Ale Jeruzalém+ nahoře je svobodný a on je naše matka.+
27 Vždyť je napsáno: „Raduj se, neplodná, která nerodíš; ozvi se a nahlas volej, ty, která nemáš porodní bolesti; vždyť děti opuštěné ženy jsou četnější než té, jež má manžela.“+
28 Bratři, jsme děti, které patří slibu stejně jako Izák.+
29 Ale právě jako tehdy ten, kdo se narodil podle způsobu těla, začal pronásledovat toho, kdo se narodil podle způsobu ducha,+ tak i nyní.+
30 Nicméně, co říká Písmo? „Vyžeň služku a jejího syna, neboť syn služky jistě nebude dědicem se synem svobodné.“+
31 Bratři, proto nejsme dětmi služky,+ ale svobodné.+
Poznámky
^ Nebo „hospodářům domu“.
^ „Abba.“ Aram. slovo, které znamená „otec“ nebo „Otče!“.
^ Nebo „ustanovené časy“. Řec. kai·rousʹ.
^ Nebo „pokušením“.
^ Dosl. „a změnil svůj hlas“.
^ Nebo „jako alegorie“. Řec. al·le·go·rouʹme·na; lat. per al·le·goʹri·am.
