Hebrejcům 10:1–39

10  Protože Zákon má totiž stín+ budoucích dobrých věcí, ale ne samotnou podstatu věcí, nemohou [lidé] týmiž oběťmi, které rok co rok neustále obětují, nikdy učinit dokonalými ty, kdo se přibližují.+  Což by jinak nepřestaly být obětovány [oběti], protože by ti, kdo prokazují posvátnou službu* a byli jednou provždy očištěni, neměli již vědomí hříchů?+  Naopak, těmito oběťmi se hříchy rok co rok připomínají,+  neboť není možné, aby krev býků a kozlů odňala hříchy.+  Proto když přichází do světa, říká: „‚Oběť a dar jsi nechtěl,+ ale připravil jsi mi tělo.+  Úplné zápalné oběti* a [oběť] za hřích jsi neschválil.‘+  Poté jsem řekl: ‚Pohleď, přišel jsem (ve svitku knihy* je o mně napsáno),+ abych činil, Bože, tvou vůli.‘“+  Když nejprve řekl: „Nechtěl jsi ani jsi neschválil oběti a dary a úplné zápalné oběti a [oběť] za hřích“+ — které jsou obětovány podle Zákona —,+  pak skutečně říká: „Pohleď, přišel jsem, abych činil tvou vůli.“*+ Odstraňuje, co je první, aby zřídil, co je druhé.+ 10  Zmíněnou „vůlí“+ jsme byli posvěceni+ prostřednictvím obětování+ těla Ježíše Krista jednou provždy.+ 11  Každý kněz také zaujímá den co den+ své místo,+ aby prokazoval veřejnou službu a často obětoval stejné oběti, protože ty nikdy nejsou schopny úplně odstranit hříchy.+ 12  Ale tento [muž] natrvalo obětoval jednu oběť za hříchy,+ posadil se po Boží pravici+ 13  a od té doby čeká, až jeho nepřátelé budou položeni jako podnož jeho nohám.+ 14  Jedním [obětním] darem+ totiž učinil natrvalo dokonalými+ ty, kdo jsou posvěcováni. 15  Nadto nám vydává svědectví i svatý duch,+ neboť potom, co řekl: 16  „‚To je ta smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech,‘ říká Jehova.* ‚Vložím jim své zákony do srdce a napíši jim je do mysli‘“,+ 17  [potom říká:]* „A rozhodně si již nikdy nebudu připomínat jejich hříchy a jejich nezákonné skutky.“+ 18  Kde je tedy odpuštění+ těchto [věcí], tam již není oběť za hřích.+ 19  Bratři, protože tedy máme smělost,* pokud jde o vstupní cestu+ do svatého místa*+ prostřednictvím Ježíšovy krve, 20  kterou pro nás zasvětil jako novou a živou cestu skrze oponu,+ totiž své tělo,+ 21  a protože máme velkého kněze nad Božím domem,+ 22  přibližujme se s pravým srdcem v plné jistotě víry, když máme své srdce [očištěno] pokropením od ničemného svědomí+ a své tělo vykoupáno čistou vodou.+ 23  Pevně se bez kolísání+ držme veřejného prohlašování* své naděje,+ protože je věrný+ ten, kdo dal slib. 24  A dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali+ k lásce a znamenitým skutkům,+ 25  a neopouštějme své shromažďování,+ jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme+ jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.+ 26  Jestliže totiž svévolně+ pácháme hřích po přijetí přesného poznání pravdy,+ nezůstává již žádná oběť za hříchy,+ 27  ale [je tu] jakési jisté, strašné očekávání soudu+ a ohnivá žárlivost, která stráví ty, [kdo se staví] na odpor.+ 28  Každý, kdo znevažoval Mojžíšův zákon, umírá bez soucitu na [základě] svědectví dvou nebo tří.+ 29  Co myslíte, oč přísnější trest+ si zaslouží ten, kdo pošlapal+ Božího Syna a kdo hodnotu krve+ smlouvy, kterou byl posvěcen, považoval za obyčejnou a kdo se opovržením těžce provinil proti duchu+ nezasloužené laskavosti? 30  Vždyť známe toho, kdo řekl: „Má je pomsta; já odplatím“*+ a opět: „Jehova* bude soudit svůj lid.“+ 31  Je strašné padnout do rukou živého Boha.+ 32  Dál však pamatujte na dřívější dny, kdy jste po svém osvícení+ vytrvávali ve velkém zápolení v utrpeních,+ 33  někdy tak, že jste byli vystavováni jako na divadle+ pohanám a soužením, a někdy tak, že jste se stali podílníky s těmi, kdo prožívali takovou zkušenost.+ 34  Vyjadřovali jste totiž účast těm, kdo byli ve vězení, a také jste radostně snášeli drancování svého majetku,+ protože jste věděli, že vy máte lepší a trvalé vlastnictví.+ 35  Neodhazujte proto svou volnost řeči,+ jíž má být vyplacena velká odměna.+ 36  Potřebujete totiž vytrvalost,+ abyste, až vykonáte Boží vůli,+ přijali [splnění toho] slibu.+ 37  Vždyť ještě „velmi malou chvíli“+ a „ten, kdo přichází, přijde a nebude otálet“.+ 38  „Ale můj spravedlivý bude žít z víry“,+ a „jestliže se odtahuje, má duše v něm nemá zalíbení“.+ 39  My pak nejsme takoví, kteří se odtahují ke zničení,+ ale takoví, kteří mají víru k zachování duše naživu.+

Poznámky

„Prokazují posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹon·tas; J18(heb.) ha·ʽo·vedhimʹ, „ti, kdo slouží (uctívají)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
„Úplné zápalné oběti.“ Řec. ho·lo·kau·toʹma·ta; lat. ho·lo·cau·stoʹma·ta. Tyto zápalné oběti jsou oběťmi, které jsou úplně stráveny ohněm.
„Svitku knihy.“ Nebo „svitku“.
„Tvou vůli.“ Řec. to theʹle·maʹ sou; lat. vo·lun·taʹtem tuʹam; J17,18,22(heb.) recó·nekhaʹ.
Viz dodatek 1D.
„Potom říká“, Vgrkp.Syh(margin) a minuskulové rkp. 104, 323, 945, 1739, 1881, atd.
Nebo „volnost řeči“. Dosl. „otevřenost“.
„Veřejného prohlašování.“ Dosl. „vyznání“.
Viz dodatek 1D.
„Já odplatím“, P46א*D*ItSyp; אcADcSyh „‚Já odplatím,‘ říká Pán“; J3,7,8,11–16,24 „‚Já odplatím,‘ říká Jehova“.