Hebrejcům 12:1–29

12  Protože nás tedy obklopuje tak velký oblak svědků,*+ odložme také každou zátěž+ a hřích, do něhož se snadno zaplétáme,+ a s vytrvalostí+ běžme závod,+ který je nám předložen,+  přičemž se upřeně díváme na Ježíše, Hlavního zprostředkovatele*+ a Zdokonalovatele naší víry.+ Pro radost, jež mu byla předložena, snesl+ mučednický kůl,* pohrdl hanbou a posadil se po pravici Božího trůnu.+  Uvažujte vskutku bedlivě o tom, kdo snášel takové odporující řeči+ od hříšníků proti jejich vlastním zájmům,* abyste se neunavili a neochabli ve svých duších.+  Ve svém zápolení proti tomu hříchu jste ještě nikdy neodporovali až do krve,+  ale úplně jste zapomněli na vybídnutí, které vás oslovuje jako syny:+ „Můj synu, nezlehčuj ukázňování od Jehovy* ani neochabuj, když tě vede k nápravě;*+  koho totiž Jehova* miluje, toho ukázňuje; vskutku mrská každého, koho přijímá za syna.“+  To, že vytrváváte, je kvůli ukázňování.+ Bůh s vámi jedná jako se syny.+ Vždyť kterého syna otec neukázňuje?+  Jste-li však bez ukázňování, jehož se všichni stali podílníky, jste ve skutečnosti nemanželské děti,+ a ne synové.  Mívali jsme ostatně otce, kteří byli našeho těla, aby nás ukázňovali,+ a prokazovali jsme jim úctu. Nemáme se daleko více podřizovat Otci našeho duchovního života* a žít?+ 10  Vždyť oni nás obvykle ukázňovali po několik málo dnů podle toho, co se jim zdálo dobré,+ ale on to činí pro náš užitek, abychom se podíleli na jeho svatosti.+ 11  Žádné ukázňování se ovšem v přítomnosti nezdá radostné, ale zarmucující;+ a přece těm, kdo jím byli cvičeni, dává potom pokojné ovoce,+ totiž spravedlnost.*+ 12  Proto napřimte svěšené ruce+ a zesláblá kolena+ 13  a stále napřimujte stezky svým nohám,+ aby se chromé nevykloubilo, ale spíše aby se uzdravilo.+ 14  Usilujte o pokoj se všemi lidmi+ a o posvěcení,+ bez něhož nikdo neuvidí Pána,+ 15  pečlivě dávejte pozor, aby nikdo z vás nebyl připraven o Boží nezaslouženou laskavost;+ aby nevyrazil žádný jedovatý kořen+ a nezpůsobil těžkosti a aby to mnohé neposkvrnilo;+ 16  aby zde nebyl žádný smilník ani žádný, kdo neoceňuje posvátné věci, jako Esau,+ který se vzdal svých prvorozeneckých práv výměnou za jedno jídlo.+ 17  Víte přece, že také potom, když chtěl zdědit požehnání,+ byl zamítnut,+ protože nenašel místo pro změnu smýšlení,*+ ačkoli ji se slzami s opravdovostí hledal.+ 18  Nepřiblížili jste se totiž k tomu, co lze nahmatat+ a co bylo zapáleno ohněm,+ a k temnému oblaku a k husté tmě a k vichřici+ 19  a k vřeštění trubky+ a hlasu slov;+ když lidé slyšeli ten hlas, doprošovali se, aby jim nebylo přidáno žádné slovo.+ 20  Příkaz byl pro ně totiž nesnesitelný: „A jestliže se nějaké zvíře dotkne hory, bude ukamenováno.“+ 21  Také ta podívaná* byla tak strašlivá, že Mojžíš řekl: „Bojím se a chvěji se.“+ 22  Přiblížili jste se však k hoře Sion+ a k městu+ živého Boha, k nebeskému Jeruzalému+ a k myriádám* andělů+ 23  ve všeobecném shromáždění*+ a ke sboru prvorozených,+ kteří byli zapsáni*+ v nebesích, a k Bohu, Soudci všech,+ a k duchovnímu životu*+ spravedlivých, kteří byli učiněni dokonalými,+ 24  a k Ježíšovi, prostředníku*+ nové smlouvy,+ a ke krvi pokropení,+ která mluví lépe než Abelova.+ 25  Hleďte, abyste se nevymlouvali tomu, kdo mluví.+ Jestliže totiž neunikli ti, kdo se vymlouvali tomu, kdo dával božskou výstrahu na zemi,+ tím více [neunikneme] my, jestliže se odvrátíme od toho, který mluví z nebes.+ 26  Tehdy jeho hlas otřásl zemí,+ ale nyní dal slib a řekl: „Ještě jednou uvedu ve zmatek nejen zemi, ale také nebe.“+ 27  Výraz „ještě jednou“ tedy naznačuje odstranění věcí, jež jsou otřeseny, jako věcí, jež byly učiněny,+ aby zůstaly věci, jež nejsou otřeseny.+ 28  Když tedy máme obdržet království, které nemůže být otřeseno,+ mějme nadále nezaslouženou laskavost, skrze niž můžeme přijatelně prokazovat Bohu posvátnou službu* se zbožnou bázní a s posvátnou úctou.+ 29  Vždyť náš Bůh je také stravující oheň.+

Poznámky

„Svědků.“ Řec. mar·tyʹron; lat. teʹsti·um; J17,18,22(heb.) ʽe·dhimʹ.
Dosl. „Hlavního vůdce“. Řec. ar·che·gonʹ.
Viz dodatek 5C.
„Proti jejich vlastním zájmům“, P46אVgSyp; AVgcSyh „proti němu samotnému“.
Viz dodatek 1D.
Dosl. „když tě kárá“.
Viz dodatek 1D.
„Našeho duchovního života.“ Dosl. „duchů“. Řec. ton pneu·maʹton; J17,18,22(heb.) ha·ru·chóthʹ.
Nebo „ovoce, totiž [ovoce] spravedlnosti“.
„Změnu smýšlení“, míněna změna smýšlení u Izáka. Řec. me·ta·noiʹas.
Dosl. „ta (věc) učiněná zjevnou“.
Nebo „desítkám tisíc“. Řec. my·ri·aʹsin.
„Duchovnímu životu.“ Dosl. „duchům“. Řec. pneuʹma·si; J17,18,22(heb.) ru·chóthʹ.
Dosl. „byli odepsáni“.
Dosl. „všeshromáždění“. Řec. pa·ne·gyʹrei.
„Prostředníku.“ Řec. me·siʹtei; lat. me·di·a·toʹrem.
„Můžeme ... prokazovat ... posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹo·men; J22(heb.) na·ʽavodhʹ, „můžeme sloužit (uctívat)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.