Hebrejcům 4:1–16

4  Protože tedy zbývá slib o vstupu do jeho odpočinku,+ bojme se, aby se snad někdy nezdálo, že ho někdo z vás nedosáhl.+  Vždyť nám také byla oznámena dobrá zpráva,+ stejně jako i jim;+ ale slovo, které bylo slyšet, jim neprospělo,+ protože nebyli sjednoceni vírou+ s těmi, kdo opravdu slyšeli.*+  My totiž, kteří jsme projevovali víru, opravdu vstupujeme do odpočinku, právě jak řekl: „Proto jsem přísahal+ ve svém hněvu: ‚Jistě nevstoupí do mého odpočinku‘“,+ ačkoli jeho* skutky byly dokončeny+ od založení* světa.+  Vždyť o sedmém dnu na jednom místě řekl: „A Bůh* odpočinul sedmý den od všech svých děl“+  a opět na tomto místě: „Jistě nevstoupí do mého odpočinku.“+  Protože tedy zůstává [ten odpočinek], aby do něj někteří vstoupili, a ti, jimž byla dobrá zpráva+ oznamována nejprve, do něj nevstoupili pro neposlušnost,+  opět vyznačuje určitý den tím, že za tak dlouho říká v Davidově [žalmu] „Dnes“; právě jak bylo výše řečeno: „Jestliže dnes budete naslouchat jeho vlastnímu hlasu,+ nezatvrzujte své srdce.“+  Kdyby je byl totiž Jozue*+ dovedl na místo odpočinku,+ nemluvil by potom [Bůh]* o jiném dnu.+  Pro Boží lid tedy zůstává sabatní odpočinek.+ 10  Kdo totiž vstoupil do [Božího]* odpočinku,+ sám odpočinul i od svých vlastních děl,+ právě jako Bůh odpočinul od svých vlastních. 11  Vynasnažme se proto, abychom vstoupili do onoho odpočinku, aby někdo nepadl podle téhož vzoru neposlušnosti.+ 12  Vždyť slovo+ Boha je živé+ a vykonává moc*+ a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč+ a proniká až k rozdělení duše+ a ducha+ a kloubů a [jejich] morku a [je] schopné rozeznávat* myšlenky a úmysly* srdce.+ 13  A není stvoření, které není zjevné jeho zraku,+ ale všechno je obnažené a otevřeně vystavené očím toho, jemuž máme skládat účty.+ 14  Když tedy máme velkého velekněze, který prošel nebesy,+ Ježíše, Božího Syna,+ držme se [svého] vyznání [o něm].+ 15  Jako velekněze* totiž nemáme někoho, kdo nemůže projevovat účast+ s našimi slabostmi, ale toho, kdo byl zkoušen ve všech ohledech jako my, ale bez hříchu.+ 16  Přibližujme se+ tedy s volností řeči+ k trůnu nezasloužené laskavosti, abychom obdrželi milosrdenství a nalezli nezaslouženou laskavost jako pomoc v pravý čas.+

Poznámky

„Protože [slovo] nebylo sjednoceno vírou s těmi, kdo slyšeli“, א.
Dosl. určitý člen, אAB; Syp „Boží“; J17 „Jehovovy“.
Dosl. „vržení [semene]“. Řec. ka·ta·bo·lesʹ.
„Bůh“, אABVgSyp; J17 „on“.
„Jehošua“, J17,18,22; P46אABVg „Jesus“; Syp „Ješu-bar-Nun (Ježíš, syn Nunův)“. Viz Joz 1:1, ppč. „Jozuovi“.
Dosl. „on“.
Dosl. „jeho“.
„Schopné rozeznávat.“ Dosl. „posuzovatel“. Řec. kri·ti·kosʹ.
„Úmysly.“ Dosl. „myšlenkové sklony“.
„Vykonává moc.“ Dosl. „energické“. Řec. e·ner·gesʹ.
„Velekněze.“ Řec. ar·chi·e·reʹa; lat. pon·tiʹfi·cem, „pontifex“; J17,22(heb.) ko·henʹ ga·dhólʹ.