Hebrejcům 5:1–14

5  Každý velekněz vzatý z lidí je totiž ustanoven ve prospěch lidí nad věcmi, jež se týkají Boha,+ aby obětoval dary a oběti za hříchy.+  Je schopen jednat umírněně s nevědomými a chybujícími, protože [sám] je také obklopen svou vlastní slabostí,+  a pro ni je povinen přinášet oběti za hříchy, jak sám za sebe, tak i za lid.+  Nikdo si také nebere tuto čest sám od sebe,+ ale jen když je povolán Bohem,+ právě jako [byl] i Áron.+  Tak také KRISTUS neoslavil sám sebe+ tím, že se stal veleknězem,+ ale [oslavil+ jej ten,] jenž o něm mluvil: „Ty jsi můj Syn; já, já jsem se dnes stal tvým otcem.“+  Právě jak říká i na jiném místě: „Jsi knězem navždy podle způsobu* Melchisedeka.“+  Za dnů svého těla [Kristus] předkládal úpěnlivé prosby a také prosebné žádosti+ se silnými+ výkřiky a slzami Tomu, kdo byl schopen ho zachránit ze smrti, a pro svou zbožnou bázeň+ byl příznivě vyslyšen.  Ačkoli byl Syn, naučil se poslušnosti z toho, co vytrpěl;+  a když byl učiněn dokonalým,*+ stal se odpovědným za věčnou záchranu všech těch,+ kdo ho poslouchají,+ 10  protože byl výslovně Bohem nazván veleknězem podle způsobu Melchisedeka.+ 11  Máme o něm mnoho co říci, a je [to] těžké vysvětlit,* protože jste otupěli ve svém slyšení.+ 12  Ačkoli byste totiž skutečně měli být vzhledem k času učiteli,+ opět potřebujete, aby vás někdo vyučoval od počátku základním věcem+ Božích posvátných prohlášení;+ a stali jste se jakoby těmi, kdo potřebují mléko, a ne hutný pokrm.*+ 13  Kdokoli se totiž podílí na mléku, není seznámen se slovem spravedlnosti, neboť je nemluvně.+ 14  Ale hutný pokrm patří zralým lidem, těm, kdo používáním cvičili* svou vnímavost,*+ aby rozlišovali mezi správným a nesprávným.+

Poznámky

Dosl. „řádu“.
Nebo „když byl zasvěcen (nastolen; zmocněn; posvěcen do úřadu)“. Řec. te·lei·o·theisʹ. Viz 3Mo 21:10 ppč. Srovnej 3Mo 8:33 ppč.
Dosl. „těžké vyložit“.
Dosl. „výživu“.
Dosl. „byli cvičeni (jako gymnasta)“. Řec. ge·gy·mna·smeʹna.
Dosl. „smyslové orgány“.