Hebrejcům 9:1–28

9  Dřívější [smlouva], ta tedy mívala ustanovení posvátné služby*+ a [své] pozemské* svaté místo.+  Bylo totiž postaveno první [oddělení] stanu,+ kde byl svícen+ a také stůl+ a vystavené chleby;*+ a to se nazývá „Svaté místo+“.  Ale za druhou oponou+ bylo [oddělení] stanu nazvané „Nejsvětější“.*+  To mělo zlatou kadidelnici+ a truhlu smlouvy+ všude kolem potaženou zlatem,+ v níž byl zlatý džbán s mannou+ a Áronova hůl, která vypučela,+ a tabulky+ smlouvy;*  ale nahoře nad ní byli slavní cherubíni+ zastiňující slitovnici.*+ Nyní však není čas mluvit o těch věcech podrobně.  Potom, co byly tyto věci takto postaveny, vstupují kněží v každé době do prvního [oddělení] stanu,+ aby konali posvátné služby;+  ale do druhého [oddělení] vstupuje pouze sám velekněz jednou za rok,+ ne bez krve,+ kterou obětuje sám za sebe+ a za hříchy lidu z nevědomosti.+  Tak svatý duch objasňuje, že dokud stál první stan,+ nebyla ještě učiněna zjevnou cesta+ do svatého místa.*  Právě tento [stan] je podobenstvím*+ pro ustanovený čas, který je nyní zde,+ a v souladu s tím jsou obětovány jak dary, tak oběti.+ Ty však nejsou schopné [toho], kdo koná posvátnou službu,* učinit dokonalým,+ pokud jde o jeho svědomí,+ 10  ale mají co činit jen s jídly+ a nápoji+ a s různými křty.*+ Byly to zákonné požadavky, které se vztahují k tělu,+ a byly uloženy až do ustanoveného času urovnání věcí.*+ 11  Když však Kristus jako velekněz+ dobrých věcí, které nastaly,* přišel skrze větší a dokonalejší stan, ne udělaný rukama, totiž ne z tohoto stvoření,+ 12  nevstoupil s krví*+ kozlů a mladých býků, nýbrž se svou vlastní krví+ jednou provždy do svatého místa a obdržel* [pro nás] věčné osvobození.*+ 13  Jestliže totiž krev kozlů+ a býků,+ a popel+ z jalovice, jimiž jsou pokropeni ti, kdo byli poskvrněni,*+ posvěcuje do té míry, že je tělo čisté,+ 14  oč více krev+ KRISTA, který se prostřednictvím věčného ducha obětoval+ bez vady Bohu, očistí+ naše svědomí od mrtvých skutků,+ abychom prokazovali posvátnou službu+ živému Bohu? 15  Proto je tedy prostředníkem+ nové smlouvy, aby ti, kdo byli povoláni, obdrželi slib věčného dědictví,+ protože nastala smrt pro [jejich] propuštění výkupným+ z přestupků pod dřívější smlouvou.+ 16  Vždyť kde je smlouva,*+ [tam] musí být opatřena smrt [lidského] účastníka smlouvy.* 17  Smlouva je totiž platná nad mrtvými [oběťmi],* protože nikdy není v platnosti, dokud žije [lidský] účastník smlouvy. 18  Proto ani dřívější [smlouva]+ nebyla zasvěcena* bez krve.+ 19  Když totiž Mojžíš sdělil všemu lidu každé přikázání podle Zákona,+ vzal krev mladých býků a kozlů s vodou a šarlatovou vlnou a yzopem,+ pokropil samotnou knihu* a všechen lid 20  a řekl: „To je krev smlouvy, kterou vám Bůh uložil jako příkaz.“*+ 21  A krví podobně pokropil také stan+ a všechny nádoby k veřejné službě.+ 22  Ano, téměř všechno se podle Zákona očišťuje krví,+ a pokud není vylita krev,+ nedochází k odpuštění.*+ 23  Proto bylo nutné, aby předobrazná znázornění+ věcí v nebesích byla očištěna těmito prostředky,+ ale samotné nebeské věci oběťmi, které jsou lepší než takové oběti. 24  Vždyť Kristus nevstoupil do svatého místa udělaného rukama,+ které je napodobením skutečnosti,*+ ale do samotného nebe,+ aby se nyní za nás objevil před osobou Boha.+ 25  Není to ani proto, aby se obětoval často, jako velekněz skutečně vstupuje rok co rok+ do svatého místa* s krví, [která] není jeho vlastní.+ 26  Jinak by musel trpět často od založení*+ světa. Nyní se však zjevil+ jednou provždy,+ při závěru* systémů věcí,*+ aby odstranil hřích tím, že obětoval sám sebe.+ 27  A jako je vyhrazeno lidem,+ aby zemřeli jednou provždy, ale potom [přijde] soud,+ 28  tak byl i KRISTUS obětován jednou provždy,+ aby nesl hříchy mnohých;+ a až se objeví+ podruhé,+ bude to odděleně od hříchu*+ a k záchraně pro ty, kdo ho s opravdovostí očekávají.+

Poznámky

„Posvátné služby.“ Řec. la·treiʹas; J22(heb.) ʽavó·dhahʹ. Viz 2Mo 12:25 ppč.
Nebo „světské“, tedy patřící do tohoto světa. Řec. ko·smi·konʹ; Novum Testamentum, Theodore Bezae, 1642, reprint 1925, lat. mun·daʹnum; J17(heb.) ʼar·ciʹ, „pozemské“.
„Vystavené chleby.“ Nebo „chléb vystavení“.
Nebo „Svatá Svatých“. Řec. Haʹgi·a Ha·giʹon; lat. sancʹta sanc·toʹrum; J17,18,22(heb.) Qoʹdheš haq·Qodha·šimʹ.
Viz dodatek 7D.
„Slitovnici.“ Řec. hi·la·steʹri·on; lat. pro·pi·ti·a·toʹri·um; J17(heb.) hak·kap·poʹreth, „slitovnici“. Viz 1Pa 28:11 ppč.
Dosl. „svatých (svatých míst)“; mn. č. označuje vznešenost.
Nebo „přirovnáním“. Řec. pa·ra·bo·leʹ.
„Koná posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹon·ta; J17(heb.) ha·ʽo·vedhʹ, „ten, kdo slouží (uctívá)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
Nebo „umýváními“.
Dosl. „důkladného vyrovnání“.
„Věcí, které nastaly“, P46BD*Syh‚p; אADcItVg „věcí, které mají přijít“.
Nebo „skrze krev“.
Nebo „nalezl“.
Dosl. „vykoupení“.
Dosl. „byli učiněni obyčejnými“.
Pojednání o ‚smlouvě‘ je v dodatku 7D.
„[Lidského] účastníka smlouvy.“ Nebo „zprostředkující [oběti]“. Viz dodatek 7D.
Nebo „[osobami]“.
Dosl. „zavedena“.
Nebo „tabulku“.
„Jehova uzavřel s vámi“, J3,7,8,20.
Dosl. „nechání odejít“.
Nebo „do svatých míst ..., která jsou napodobeními skutečností“.
Nebo „svatých míst“.
Dosl. „vržení [semene]“. Řec. ka·ta·bo·lesʹ.
Nebo „společném konci; dovršení; společném skončení“. Řec. syn·te·leiʹai, 3. p., j. č.
Nebo „pořádků věcí“. Řec. ton ai·oʹnon; lat. sae·cu·loʹrum; J22(heb.) ha·ʽó·la·mimʹ.
Nebo „bude to bez oběti za hřích“.