Izajáš 15:1–9

15  Prohlášení proti Moabu:+ Protože byl v noci vypleněn, byl moabský Ar+ umlčen. Protože byl v noci vypleněn, byl moabský Kir+ umlčen.  Vyšel k Domu a k Dibonu,*+ k výšinám, k pláči. Moab kvílí nad Nebem+ a nad Medebou.+ Na všech hlavách v něm je lysina;+ každý vous je ostříhán.  Na jeho ulicích se opásali pytlovinou.+ Na jeho* střechách+ a na jeho veřejných prostranstvích každý tamější kvílí a schází pláčem.+  A Chešbon a Eleale+ volá. Jejich hlas bylo slyšet až po Jahac.+ Proto stále moabští ozbrojenci křičí. Samotná duše se v něm otřásla.  Mé vlastní srdce volá nad Moabem.+ Tamější utečenci jsou až v Coaru+ [a] Eglat-šelišiji.+ Vždyť na stoupání Luchit+ — [každý] na ně vychází s pláčem; vždyť na cestě do Choronajimu+ burcují křik o té katastrofě.  Vždyť i vody Nimrim+ se stávají naprostými spouštěmi. Zelená tráva totiž uschla, s trávou je konec; nic se nezazelenalo.+  Proto zbytky a nastřádané zboží, které si uložili, stále odnášejí rovnou přes říční údolí topolů.  Vždyť po moabském území se rozlehl křik.+ Kvílení odtamtud je až po Eglajim; kvílení odtamtud je až po Beer-elim,  protože i vody Dimonu se naplnily krví. Na Dimon totiž umístím další věci, takové jako lva pro moabské uprchlíky, kteří unikají, a pro zbývající z té zemské půdy.+

Poznámky

Podle 1QIsaM; T „k domům Dibonu“; Sy „k domu Ribonu“; Vg „Domu a Dibonu“.
Dosl. „jejích“.