Izajáš 19:1–25

19  Prohlášení proti Egyptu:+ Pohleďte, Jehova jede na rychlém oblaku+ a přichází do Egypta. A nehodnotní egyptští bohové se kvůli němu jistě budou třást+ a srdce Egypta, to uprostřed něho roztaje.+  „A pobodnu Egypťany proti Egypťanům, a jistě budou válčit každý proti svému bratrovi a každý proti svému druhovi, město proti městu, království proti království.+  A duch Egypta uprostřed něho znejistí+ a já zmatu jeho vlastní radu.+ A jistě se uchýlí k nehodnotným bohům+ a k zaklínačům a ke spiritistickým médiím* a k těm, kdo z povolání předpovídají události.+  A vydám Egypt do ruky tvrdého pána* a silný bude král, který bude nad nimi panovat,“+ je výrok [pravého] Pána,* Jehovy vojsk.  A jistě bude vysušena voda z moře a řeka vyprahne a vskutku vyschne.+  A řeky budou zapáchat; nilské kanály v Egyptě* poklesnou a vyprahnou.+ Rákos a sítí+ zetlejí.*  Holá místa* u řeky Nilu, u ústí řeky Nilu, a každá osevná plocha řeky Nilu vyschne.+ Jistě to bude zahnáno a už to nebude.  A rybáři budou muset truchlit a všichni, kdo házejí rybářské háčky do řeky Nilu, budou vyjadřovat žal, a dokonce ti, kdo rozprostírají rybářské sítě po povrchu vody, skutečně zchřadnou.+  A zpracovatelé česaného lnu+ se zastydí; také ti, kdo pracují na stavu na bílých tkaninách. 10  A jeho tkalci+ budou zdrceni, všichni námezdní dělníci budou zarmouceni v duši. 11  Coanská knížata+ jsou skutečně pošetilá. Pokud jde o moudré z faraónových rádců, [jejich] rada je něco nerozumného.+ Jak řeknete faraónovi: „Jsem synem moudrých, synem králů ze starodávné doby“? 12  Kdepak jsou ti tvoji moudří muži,+ aby ti nyní pověděli a aby poznali, co radil Jehova vojsk o Egyptě?*+ 13  Coanská knížata jednala pošetile,+ nofská* knížata+ byla podvedena, hlavní muži+ jeho kmenů způsobili, že Egypt bloudí. 14  Jehova sám vmísil do jeho* středu ducha rozladění;+ a způsobili, že Egypt bloudí ve všem svém díle, jako je někdo opilý přiveden k tomu, že bloudí ve svých zvratcích.+ 15  A Egypt [nakonec] nebude mít žádné dílo, které může dělat hlava nebo ocas, letorost nebo sítí.+ 16  V ten den se Egypt stane podobným ženám a jistě se bude chvět+ a zděsí se kvůli mávání ruky Jehovy vojsk, jíž proti němu mává.+ 17  A judská zemská půda se Egyptu stane příčinou, proč se zamotá.+ Každý, komu se o ní* někdo zmíní, se děsí kvůli radě Jehovy vojsk, kterou proti němu někdo radí.+ 18  V ten den se v egyptské zemi prokáže být pět měst,+ která mluví jazykem Kanaánu+ a přísahají+ Jehovovi vojsk. Jedno [město] se bude jmenovat Město strhávání.* 19  V ten den se uprostřed egyptské země+ prokáže být oltář pro Jehovu a sloup pro Jehovu u jeho hranice. 20  A prokáže se to být znamením a svědectvím Jehovovi vojsk v egyptské zemi;+ budou totiž volat k Jehovovi kvůli utlačovatelům,+ a on jim pošle zachránce, dokonce vznešeného, který je vskutku osvobodí.*+ 21  A Jehova se jistě stane Egypťanům známým;+ a Egypťané v ten den Jehovu poznají a dají oběť a dar+ a učiní slavnostní slib Jehovovi a splní jej.+ 22  A Jehova jistě uštědří Egyptu ránu.+ Bude uštědření rány a uzdravení;*+ a oni se vrátí k Jehovovi,+ a on se od nich nechá snažně prosit a uzdraví je.+ 23  V ten den vznikne silnice+ z Egypta do Asýrie, a Asýrie vskutku přijde do Egypta a Egypt do Asýrie; a jistě budou prokazovat službu, Egypt s Asýrií. 24  V ten den se Izrael stane třetím s Egyptem a Asýrií,+ totiž požehnáním uprostřed země,*+ 25  protože Jehova vojsk mu požehná+ a řekne: „Požehnaný buď můj lid, Egypt, a dílo mých rukou, Asýrie,+ a mé dědictví, Izrael.“+

Poznámky

„Spiritistickým médiím.“ Lidé, které používal démon věštby. Lat. py·thoʹnes. Viz Sk 16:16.
„Pána.“ Heb. ʼadho·nimʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje majestát, blíže určeno přídavným jménem „tvrdého“ v j. č.
Viz dodatek 1H.
Nebo „budou zavšiveny“.
„Egyptě.“ Heb. Ma·córʹ.
Nebo „Sítí“.
„Egyptě.“ Heb. Mic·raʹjim.
Nebo „memfidská“.
„Jeho“, v heb. ž. r., patrně se vztahuje na zemi; LXX „jejich“.
„Ní“, vztahuje se na ‚zemskou půdu‘.
„Strhávání.“ M(heb.) ha·Heʹres; 1QIsa(heb.) ha·Cheʹres, „Slunce“; syr. He·res; lat. Soʹlis, „sluneční“; řec. A·se·dekʹ, transliterace heb. slova hac·ceʹdheq, „spravedlnost“. (Viz Gins.Int, s. 406, 407.) Parafráze v T zní: „(Město) Domu Slunce, které má být zničeno“.
Nebo „a vskutku je osvobodí“ nebo „a on je vskutku osvobodí“.
Nebo „uštědří Egyptu ránu, uštědří [mu] ránu a uzdraví [ji]“. V heb. jsou poslední dvě slovesa v infinitivu absolutním, nevyjadřují určitý čas ani určitou osobu.
Heb. ha·ʼaʹrec.