Izajáš 24:1–23
24 Pohleď, Jehova vyprazdňuje zemi* a pustoší ji+ a převrátil* její povrch+ a rozptýlil její obyvatele.+
2 A nastane totéž pro lid jako pro kněze; totéž pro sluhu jako pro jeho pána;* totéž pro služku jako pro její paní; totéž pro kupujícího jako pro prodavače; totéž pro půjčujícího jako pro toho, kdo si půjčuje; totéž pro toho, kdo úrok bere,* jako pro toho, kdo úrok platí.*+
3 Země bude zcela jistě vyprázdněna a zcela jistě bude vydrancována,+ neboť to slovo mluvil sám Jehova.+
4 Země truchlí,+ uvadla. Úrodná země* uschla, uvadla. Vysocí z lidu země uschli.+
5 A země, ta se znečistila pod svými obyvateli,+ neboť obcházeli zákony,+ měnili předpis,+ porušovali smlouvu trvající na neurčito.+
6 Proto kletba pohltila zemi+ a ti, kdo ji obývají, jsou považováni za provinilé. Proto počet obyvatel země klesl a zbylo velmi málo smrtelných lidí.+
7 Mladé víno truchlí, réva uschla,+ všichni s radostným srdcem se rozvzdychali.+
8 Jásot tamburín ustal, hluk vysoce povznesených zanikl, ustal jásot harfy.+
9 Bez písně pijí víno; opojný nápoj hořkne těm, kdo jej pijí.
10 Opuštěné městečko je pobořené;+ každý dům je uzavřen vstupu.
11 Na ulicích je křik pro [nedostatek] vína. Všechno radování minulo;* jásání země odešlo.+
12 Ve městě zůstal stav vzbuzující úžas; brána byla rozdrcena v pouhou hromadu sutě.+
13 Tak se totiž stane uprostřed země, mezi národy, jako když se otlouká olivovník,+ jako paběrkování, když vinobraní dospělo ke konci.+
14 Sami pozvednou hlas, budou radostně volat. V Jehovově nadřazenosti jistě budou pronikavě volat od moře.*+
15 Proto budou oslavovat v kraji světla*+ Jehovu,+ na mořských ostrovech jméno Jehovy,+ BOHA* Izraele.
16 Melodie, které jsme slyšeli, jsou z nejzazšího konce* země:+ „Okrasa Spravedlivému!“+
Říkám však: „Pro mne je vyhublost,+ pro mne je vyhublost! Běda mi! Zrádně jednající jednali zrádně.+ Ano, zrádně jednající zrádně jednali zradou.“+
17 Děs a prohlubeň a past [přišly] na tebe, obyvateli země.+
18 A stane se, že kdokoli prchá před zvukem věci, které se děsí, padne do prohlubně, a kdokoli vyleze z nitra prohlubně, chytí se do pasti.+ Vždyť se opravdu otevřou samotné propusti* ve výši,+ a základy země se zakymácejí.+
19 Země se naprosto rozpukla, země se naprosto otřásla, země naprosto zavrávorala.+
20 Země se pohybuje naprosto nejistě jako opilec a kolísá sem a tam jako budka hlídače.+ A její přestupek na ní ztěžkl+ a ona padne, takže již nevstane.+
21 A v ten den se stane, že Jehova obrátí svou pozornost k vojsku výšiny ve výši a ke králům zemské půdy na zemské půdě.+
22 A jistě budou shromážděni shromážděním jakoby vězňů do jámy+ a budou zavřeni v kobce;+ a po hojnosti dnů jim bude věnována pozornost.+
23 A úplněk je zaražen a žhoucí [slunce] se zastydělo,+ neboť Jehova vojsk se stal králem+ na hoře Sion+ a v Jeruzalémě a před svými staršími muži se slávou.+
Poznámky
^ Nebo „rozrušil“.
^ Heb. ha·ʼaʹrec.
^ „Jako pro jeho pána.“ Heb. kaʼ·dho·navʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
^ Nebo „věřitele“.
^ Nebo „dlužníka; vypůjčovatele“.
^ Viz 13:11, ppč. „zemi“.
^ Dosl. „se změnilo ve večer; ztemnělo“.
^ Nebo „západu“.
^ Dosl. „světel“. Patrně východní oblast nebo obzor.
^ „Boha.“ Heb. ʼElo·héʹ.
^ Dosl. „křídla“.
^ Nebo „okna“.
