Izajáš 31:1–9

31  Běda těm, kdo sestupují pro pomoc do Egypta,+ těm, kdo spoléhají na pouhé koně+ a kdo vkládají důvěru ve válečné dvoukolé vozy,+ protože jsou četné, a v oře,* protože jsou velmi mohutní, ale kdo nehleděli na Izraelova Svatého a nepátrali po Jehovovi.+  A je také moudrý+ a přivodí to, co je neblahé,+ a nevzal svá vlastní slova zpět;+ a jistě povstane proti domu zločinců+ a proti pomoci těch, kdo konají to, co ubližuje.+  Egypťané jsou však pozemští lidé,*+ a ne Bůh;* a jejich koně jsou tělo,+ a ne duch. A Jehova vztáhne ruku a ten, kdo nabízí pomoc, bude muset klopýtnout, a ten, komu se pomáhá, bude muset padnout,+ a zároveň všichni dospějí ke konci.  Tak mi totiž řekl Jehova: „Právě jako mručí lev, dokonce mladý lev s hřívou,+ nad svou kořistí, když se proti němu povolá plný počet pastýřů, [a] navzdory jejich hlasu se nedá vyděsit a navzdory jejich rozruchu se neshrbí, právě tak sestoupí Jehova vojsk, aby vedl válku o horu Sion a o její pahorek.+  Jako létající ptáci, stejně bude Jehova vojsk bránit Jeruzalém.+ Bude [jej] bránit a také [jej] jistě osvobodí.+ Ušetří* [jej] a také způsobí, aby unikl.“  „Vraťte se+ k Tomu, proti němuž izraelští synové zašli hluboko do svého vzbouření.+  V tom dni totiž zavrhnou každý své bezcenné bohy ze stříbra a své nehodnotné bohy ze zlata,+ které si udělaly vaše ruce jako hřích.+  A Asyřan padne mečem, ne [mečem] muže;* a meč, ne [meč] pozemského člověka,* ho pohltí.+ A bude prchat kvůli meči a jeho vlastní mladí muži budou [určeni] k nucené práci.  A jeho vlastní skalní útes pomine z naprostého úleku a jeho knížata budou poděšena signálem,“*+ je výrok Jehovy, jehož světlo je na Sionu a jehož pec+ je v Jeruzalémě.

Poznámky

Nebo „jezdce na koních“.
Nebo „lidé“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Nebo „Přejde“. Heb. pa·soʹach, tvar slova pa·sachʹ, od něhož je odvozeno slovo Pasach (Peʹsach).
„Muže.“ Heb. ʼiš.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Signálem.“ Heb. min·nesʹ.