Izajáš 33:1–24

33  Běda tobě, který pleníš a sám pleněn nejsi, a tobě, který jednáš zrádně, a [jiní] s tebou* zrádně nejednali!+ Jakmile jako plenitel skončíš, budeš vypleněn.+ Jakmile skončíš se zrádným jednáním, budou jednat zrádně s tebou.+  Jehovo, projev nám přízeň.+ V tebe jsme doufali.+ Staň se naší* paží+ každého jitra,+ ano, naší záchranou v čase tísně.+  Národy prchaly při zvuku hlučení.+ Když jsi povstal, národy byly rozehnány.+  A vaše kořist+ bude opravdu shromážděna [jako] švábi, když se sbírají, jako nápor rojů kobylek, který se proti někomu řítí.+  Jehova bude jistě vyzdvižen,+ neboť přebývá ve výši.+ Naplní Sion právem a spravedlností.+  A důvěryhodnost vašich časů se prokáže být bohatstvím záchran+ — moudrostí a poznáním,+ bázní před Jehovou,+ která je jeho pokladem.  Pohleď, samotní jejich hrdinové* volali na ulici; samotní poslové* míru+ budou hořce plakat.  Silnice byly zpustošeny;+ ten, kdo přecházel po stezce, přestal.+ Porušil smlouvu;+ pohrdl městy;+ vůbec nebral ohled na smrtelného člověka.*+  Země truchlí, uschla.+ Libanon je zaražený;+ zetlel.* Šaron+ se stal podobným pouštní pláni; a Bašan a Karmel střásají [listy].+ 10  „Teď povstanu,“+ říká Jehova, „teď se vyvýším;+ teď se pozvednu.+ 11  Počínáte uschlou trávu,+ porodíte slámu ze strniště. Váš vlastní duch vás pohltí+ jako oheň.+ 12  A národy budou jako vypálené vápno. Jako ořezané trny budou rozpáleny dokonce ohněm.+ 13  Slyšte, vy, kdo jste daleko, co jistě udělám!+ A vy, kdo jste nablízku, poznejte mou moc.+ 14  Na Sionu propadli děsu hříšníci;+ odpadlíky+ popadlo mrazení: ‚Kdo z nás může vůbec nějaký čas přebývat s hltajícím ohněm?+ Kdo z nás může vůbec nějaký čas přebývat s dlouhotrvajícími požáry?‘+ 15  Je ten, kdo chodí v ustavičné spravedlnosti+ a mluví, co je přímé,+ kdo zavrhuje nepoctivý zisk z podvodů,+ kdo si otřepává ruce, aby se nechopil úplatku,+ kdo si ucpává ucho, aby nenaslouchal krveprolití, a kdo zavírá oči, aby neviděl, co je špatné.+ 16  To on bude přebývat na výšinách;+ jeho bezpečnou výšinou budou skalnatá, obtížně přístupná místa.+ Jistě [mu] bude dán jeho vlastní chléb;+ jeho zásoba vody bude neselhávající.“+ 17  Krále v jeho sličnosti spatří tvé oči;+ uvidí dalekou zemi.+ 18  Tvé vlastní srdce bude tlumeným tónem+ pronášet poznámky o něčem strašlivém: „Kde je tajemník? Kde je ten, kdo vyplácí?+ Kde je ten, kdo počítá věže?“+ 19  Neuvidíš žádný nestoudný* lid, lid řeči* příliš hluboké k naslouchání, koktavého jazyka, jemuž nerozumíš.+ 20  Pohleď na Sion,+ městečko našich svátečních příležitostí!+ Tvé vlastní oči uvidí Jeruzalém [jako] nerušené místo pobývání, stan, který nikdo nesloží.+ Jeho stanové kolíky nebudou nikdy vytaženy a žádný z jeho provazů se nepřetrhne.+ 21  Tam nám však ten Majestátní,+ Jehova, bude místem řek,+ širokých* průplavů. Nepopluje tudy žádná flotila galér a nepřepluje tu žádná majestátní loď. 22  Vždyť Jehova je náš Soudce,+ Jehova je Ten, kdo nám dává ustanovení,+ Jehova je náš Král;+ on nás zachrání.+ 23  Tvá* lana budou viset zplihle; svůj stožár neudrží pevně vztyčený; nenapnuly plachtu. V tom čase se bude muset rozdělit i hojnost kořisti; chromí si opravdu vezmou hodně vydrancovaného.+ 24  A žádný usedlík neřekne: „Jsem nemocný.“+ Lidu, který bydlí v [té zemi],* bude prominuto jeho provinění.+

Poznámky

„Tebou“, T, osm heb. rkp. a čtyři tištěná vyd.; 1QIsaM, 20 heb. rkp. a sedm tištěných vyd. „ním“.
„Naší“, TSyVgc a některé heb. rkp.; 1QIsaM a některé heb. rkp. „jejich“.
Nebo „zplnomocněnci“.
„Samotní jejich hrdinové.“ Heb. ʼer·ʼel·lamʹ; význam je nejistý.
„Smrtelného člověka.“ Heb. ʼenóšʹ.
Nebo „byl zavšiven“.
Nebo „barbarský“; nebo „opovážlivý“.
Dosl. „rtu“.
Srovnej 1Mo 34:21, ppč. „rozlehlá“.
„Tvá“, ž. r., j. č.
Dosl. „v ní“, vztahuje se na zemi, v heb. ž. r.