Izajáš 34:1–17

34  Přibližte se, národy, abyste slyšely;+ a vy, národnostní skupiny,+ dávejte pozor. Ať naslouchá země a to, co ji naplňuje,+ úrodná země*+ a všechen její výnos.+  Jehova totiž chová rozhořčení proti všem národům+ a vztek proti všemu jejich vojsku.+ Určitě je zasvětí zničení; vydá je k pobití.+  A jejich zabití budou vyhozeni; a pokud jde o jejich mrtvoly, jejich zápach bude vystupovat;+ a kvůli jejich krvi se roztaví hory.+  A všichni z nebeského vojska shnijí.+ A nebesa budou svinuta+ právě jako svitek knihy; a jejich vojsko celé seschne, právě jako sesychá [a padá] listí z révy a jako seschlý [fík padá] z fíkovníku.+  „Vždyť můj meč+ se jistě smočí v nebesích. Pohleď, sestoupí na Edom+ a na lid, který jsem podle práva zasvětil zničení.+  Jehova má meč; ten bude nasycen krví;+ zmastí se tukem, krví mladých beranů a kozlů, tukem beraních ledvin.+ Vždyť Jehova má oběť v Bocře a velké pobíjení v edomské zemi.+  A klesnou s nimi divocí býci+ a mladí býci se silnými;+ a jejich země se zmáčí krví a jejich prach, ten se zmastí tukem.“+  Vždyť Jehova má den pomsty,+ rok odplat za právní při o Sion.+  A její* bystřiny se promění v smolu a její prach v síru; a její země bude jako hořící smola.+ 10  Nebude uhašena v noci ani ve dne; na neurčitý čas bude stoupat její dým.+ Z generace na generaci bude vyprahlá;+ po celou věčnost jí nebude nikdo procházet.+ 11  A vezmou ji do vlastnictví pelikán a dikobraz, budou v ní přebývat kalousi a krkavci;+ a on přes ni natáhne měřicí provazec+ prázdnoty a kameny pustoty. 12  Její urození — nejsou žádní, které povolají ke kralování, a všechna její knížata, ta nebudou nic.+ 13  Na jejích obytných věžích vzejde trní, na jejích opevněných místech kopřivy a trnitý plevel;+ a stane se místem pobývání šakalů,+ nádvořím pro pštrosy.*+ 14  A ti, kdo obcházejí bezvodé kraje, se setkají s vyjícími zvířaty, a dokonce i démon v kozlí podobě+ bude volat na svého druha. Ano, jistě si tam udělá pohodlí lelek* a najde si místo odpočinku.+ 15  Udělal si tam hnízdo šípový had a klade [vejce] a přivede [je] k vylíhnutí a shromáždí [je] do svého stínu. Ano, sejdou se tam luňáci,+ každý se svou družkou. 16  Pátrejte v Jehovově knize+ a čtěte nahlas; nikdo z nich neschází;+ skutečně, každý má zcela jistě družku, neboť ten příkaz vydala Jehovova ústa*+ a sesbíral je jeho duch.+ 17  A to On pro ně metal los a jeho vlastní ruka jim podle měřicího provazce rozdělila na podíly to místo.*+ Vezmou je do vlastnictví na neurčitý čas; po generaci za generací na něm budou přebývat.

Poznámky

Viz 13:11, ppč. „zemi“.
„Její“, vztahuje se na Bocru, hlavní město Edomu.
Viz 13:21, ppč. „pštrosi“.
Heb. li·lithʹ; pravděpodobně nějaký noční pták.
„Jehovova ústa“, pět heb. rkp.; 1QIsaSy „jeho ústa“; LXX a arabský překlad „Jehova“; MVg „má ústa“. Viz BHK a BHS ppč.; viz také dodatek 1A.
Dosl. „ji“. Nebo „je“. Tj. místo, jakým je například Bocra.