Izajáš 41:1–29
41 „Mlčky mi věnujte pozornost, ostrovy;*+ a národnostní skupiny+ ať znovu získají sílu. Ať se přiblíží.+ V tom čase ať mluví. Sejděme se k soudu.+
2 Kdo vzburcoval [někoho] od východu slunce?+ [Kdo] ve spravedlnosti přistoupil k tomu, aby ho povolal k [tomu, aby následoval] Jeho nohy, aby před ním vydával národy a nechával [ho], aby podmaňoval i krále?+ [Kdo je] dával jako prach jeho meči, takže je jeho luk proháněl jako pouhou slámu ze strniště?+
3 [Kdo] je stále pronásledoval, pokojně procházel pěšky po stezce, [po které] nepřišel?
4 Kdo jednal+ a udělal [to], že volal generace od začátku?+
Já, Jehova, Ten první;+ a u posledních jsem týž.“+
5 Ostrovy+ viděly a začaly se bát. Samotné nejzazší konce země se začaly chvět.+ Blížili se a přicházeli.
6 Každý pomáhal svému druhovi a [člověk] říkával svému bratrovi: „Buď silný.“+
7 Řemeslník tedy posiloval kovotepce;+ ten, kdo uhlazuje kovářským kladivem, toho, kdo buší na kovadlině, o pájení řekl: „Je to dobré.“ Nakonec to někdo upevnil hřeby, aby se to neviklalo.+
8 „Ale ty, Izraeli, jsi můj sluha,+ ty, Jákobe, kterého jsem vyvolil,+ semeno* mého přítele*+ Abrahama;+
9 ty, kterého jsem uchopil od nejzazších konců země,+ a ty, kterého jsem povolal až z jejích odlehlých končin.+ A tak jsem ti řekl: ‚Jsi můj sluha;+ vyvolil jsem tě+ a nezavrhl jsem tě.+
10 Neboj se, vždyť jsem s tebou.+ Nehleď upřeně kolem, vždyť jsem tvůj Bůh.*+ Opevním tě.+ Skutečně ti pomohu.+ Skutečně tě budu pevně držet svou pravicí+ spravedlnosti.‘+
11 Pohleď, všichni, kdo se proti tobě rozpalují, budou zahanbeni a budou pokořeni.+ Muži, kteří se s tebou pohádali, se stanou jakoby ničím a zahynou.+
12 Budeš po nich pátrat, ale nenajdeš je, ty muže, kteří s tebou zápasí.+ Stanou se jakoby něčím neexistujícím a jakoby ničím,+ ti muži, kteří s tebou válčí.
13 Vždyť tvou pravici svírám já, Jehova, tvůj Bůh,+ Ten, který ti říká: ‚Neboj se.+ Já sám ti pomohu.‘+
14 Neboj se, červe+ Jákobe, muži* izraelští.+ Já sám ti* pomohu,“ je výrok Jehovy, ano tvého Výkupce,+ Izraelova Svatého.
15 „Pohleď, udělal jsem z tebe mláticí saně,+ nový nástroj k mlácení s oboustranně ostrými [zuby]. Zašlapeš hory a rozdrtíš [je]; a z pahorků naděláš plevy.+
16 Převěješ je,+ a vítr je odnese+ a větrná bouře je rozežene různými směry.+ A budeš mít radost v Jehovovi.+ Budeš se chlubit ve Svatém Izraele.“+
17 „Ztrápení a chudí hledají vodu,+ ale není. Jazyk, ten jim vyschl+ žízní.+ Já, Jehova, jim odpovím.+ Já, BŮH Izraele,* je neopustím.+
18 Na holých pahorcích otevřu řeky a uprostřed údolních plání zřídla.+ Z pustiny udělám rákosnatou vodní tůň a z bezvodé země zdroje vody.+
19 Do pustiny postavím cedr, akácii a myrtu a olejný strom.+ Na pouštní pláň* současně umístím jalovec, jasan a cypřiš;+
20 aby lidé současně viděli a věděli a dbali a měli pochopení, že to udělala právě Jehovova ruka a že to stvořil sám Svatý Izraele.“+
21 „Předneste svůj sporný případ,“+ říká Jehova. „Předložte své argumenty,“+ říká Jákobův Král.+
22 „Předložte a povězte nám věci, které se stanou. První věci — jaké byly — povězte přece, ať [na to] zaměříme své srdce a poznáme jejich budoucnost. Nebo způsobte, abychom slyšeli dokonce věci, které přicházejí.+
23 Povězte věci, které mají přijít pak, ať víme, že jste bohové.*+ Ano, měli byste činit dobře nebo činit špatně, ať se upřeně rozhlédneme a současně [to] uvidíme.+
24 Pohleďte, jste něco neexistujícího a váš počin je ničím.+ Kdokoli si volí vás, je něčím odporným.+
25 Vzburcoval jsem [někoho] ze severu, a on přijde.+ Od východu slunce+ bude vzývat mé jméno. A přijde na zastupující vládce, jako [by byli] hlínou,+ a právě jako hrnčíř, který šlape vlhký materiál.
26 Kdo něco říkal od začátku, abychom poznali, nebo od minulých časů, abychom řekli: ‚Má pravdu‘?+ Skutečně nikdo neříká. Skutečně nikdo nedává [člověku] slyšet. Skutečně nikdo neslyší žádné vaše řeči.“+
27 Je někdo první, [který říká] Sionu: „Pohleď, tady jsou!“,+ a Jeruzalému dám toho, kdo přinese dobrou zprávu.+
28 A viděl jsem, a nebyl tu nikdo; a z těchto také žádný nedával radu.+ A stále jsem se jich ptal, aby dali odpověď.
29 Pohleďte, všichni jsou něco neexistujícího.* Jejich díla nejsou nic. Jejich lité sochy jsou vítr* a neskutečnost.+
Poznámky
^ Nebo „pobřežní země“, tj. Středozemního moře.
^ Nebo „milujícího“.
^ Nebo „potomstvo“.
^ „Tvůj Bůh.“ Heb. ʼElo·hejʹkha.
^ „Ti“, ž. r., vztahuje se ke slovu ‚červ‘, v heb. ž. r.
^ Heb. methéʹ.
^ „Bůh Izraele.“ Heb. ʼElo·héʹ Jis·ra·ʼelʹ.
^ Nebo „Arabu“. Viz 5Mo 1:1, ppč. „pláních“.
^ Dosl. „že bohové jste“. Heb. ki ʼelo·himʹ ʼat·temʹ.
^ „Něco neexistujícího“, na základě malé opravy v souladu s 1QIsaTSy; M „škodlivost; něco škodlivého“.
^ „Vítr.“ Heb. ruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
