Izajáš 46:1–13
46 Bel+ se sklonil,+ Nebo se hrbí; jejich modly+ jsou pro divoká zvířata a domácí zvířata, jejich náklady, zavazadla, [jsou] břemenem pro unavená zvířata.
2 Shrbí se; každý se skloní stejně; prostě nejsou schopni opatřit únik+ pro břemeno, ale jejich vlastní duše půjde do zajetí.+
3 „Naslouchejte mi, Jákobův dome a všichni zbývající* z izraelského domu,+ vy, které [jsem] vyvedl z břicha, vynesení z lůna.+
4 Až do stáří [člověka] jsem Týž;+ a sám [vás] budu stále podpírat až do šedin [člověka].+ Sám budu jistě jednat,+ abych sám nesl a sám podpíral a opatřil únik.+
5 Ke komu mne připodobníte+ nebo [komu mne] učiníte rovným, nebo [s kým] mne srovnáte, abychom se sobě podobali?+
6 Jsou ti, kdo štědře vydávají zlato z měšce a na rameni vah odvažují stříbro. Najímají kovotepce, a ten z toho dělá boha.*+ Vrhají se [k zemi], ano, klanějí se.+
7 Nosí to na rameni,+ nesou to a ukládají to na místo, aby to zůstalo stát. Nehýbá se to ze svého stanoviště.+ Někdo k tomu dokonce volá, ale ono to neodpovídá; nezachraňuje to [člověka] z tísně.+
8 Pamatujte si to, abyste sebrali odvahu.* Vezměte si to k srdci,+ přestupníci.+
9 Vzpomeňte si na první věci z dávného času,+ že jsem Božský*+ a není jiný Bůh*+ ani nikdo jako já;+
10 Ten, kdo od počátku sděluje ukončení+ a odedávna věci, které [ještě] nejsou učiněny;+ Ten, kdo říká: ‚Má vlastní rada obstojí+ a udělám všechno, co je mým potěšením‘;+
11 Ten, kdo od východu slunce volá dravého ptáka,+ ze vzdálené země muže,* aby provedl mou* radu.+ Dokonce jsem [o tom] mluvil; také to přivodím.+ Utvořil jsem [to], také to učiním.+
12 Naslouchejte mi, vy silní v srdci,+ vy vzdálení od spravedlnosti.+
13 Přiblížil jsem svou spravedlnost.+ Není daleko,+ a má vlastní záchrana se nezpozdí.+ A dám na Sionu záchranu Izraeli, své kráse.“+
Poznámky
^ Nebo „celý ostatku“.
^ Dosl. „a dělá to bohem“. Heb. weja·ʽaseʹhu ʼel.
^ Nebo „seberte odvahu“, KB3, s. 96.
^ Nebo „Bůh“. Heb. ʼEl; řec. ho The·osʹ.
^ „Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ.
^ „Mou“, Mmargin v souladu s LXX; 1QIsaM „jeho“.
^ Heb. ʼiš.
