Izajáš 48:1–22

48  Slyšte to, Jákobův dome, vy, kdo se nazýváte Izraelovým jménem+ a kdo jste vyšli ze samotných judských+ vod,* vy, kdo přísaháte při Jehovově jménu+ a kdo se dokonce zmiňujete o BOHU* Izraele,+ ne v pravdě* a ne ve spravedlnosti.+  Vždyť se nazývali jako ti, kdo jsou ze svatého města,+ a opírali se o BOHA Izraele,+ Jehova vojsk je jeho jméno.+  „První věci jsem sděloval dokonce od toho času a vycházely z mých vlastních úst a já je dával slyšet.+ Náhle jsem jednal, a ty věci přistoupily k tomu, aby nastaly.+  Jelikož vím, že jsi tvrdý+ a že tvá šíje je železná šlacha+ a tvé čelo je měď,+  také jsem ti [to] od toho času stále sděloval. Než to mohlo nastat, způsobil jsem, abys [to] slyšel,+ abys neřekl: ‚Udělala je má vlastní modla a přikázala je má vlastní vyřezávaná socha a má vlastní litá socha.‘+  Slyšel jsi.+ Podívej se na to všechno.+ Pokud jde o vás, vy [o tom] nebudete povídat?+ Dal jsem ti slyšet nové věci od nynějška, dokonce věci chované v záloze,* které jsi neznal.+  Budou stvořeny v přítomném čase, a ne od onoho času, ano věci, které jsi neslyšel dříve než dnes, abys neřekl: ‚Pohleď, už jsem o nich věděl.‘+  Navíc, neslyšel jsi+ ani jsi nevěděl ani se ti od onoho času neotevřelo ucho. Vždyť dobře vím, že jsi zcela jistě stále jednal zrádně+ a byl jsi nazván ‚přestupníkem od břicha‘.*+  Kvůli svému jménu ovládnu svůj hněv+ a pro svou chválu se vůči tobě zdržím, abys nebyl odříznut.+ 10  Pohleď, přečistil jsem tě, ale ne [v podobě] stříbra.+ Vyvolil jsem tě v tavicí peci trápení.+ 11  Kvůli sobě, kvůli sobě budu jednat,+ vždyť jak by se mohl někdo nechat znesvětit?+ A nikomu jinému nedám svou vlastní slávu.+ 12  Naslouchej mi, Jákobe, a ty, Izraeli, můj povolaný. Já jsem Týž.+ Jsem první.+ Navíc, jsem poslední.+ 13  Nadto, má vlastní ruka položila základ země+ a má vlastní pravice roztáhla nebesa.+ Volám na ně, aby zůstaly spolu stát.+ 14  Seberte se, všichni, a slyšte.+ Kdo z nich* sdělil tyto věci? Jehova sám si ho zamiloval.+ Učiní s Babylónem podle svého potěšení+ a jeho vlastní paže bude na Chaldejcích.+ 15  Já — já jsem promluvil. Navíc jsem ho zavolal.+ Přivedl jsem ho a jeho cesta bude učiněna úspěšnou.+ 16  Přibližte se ke mně. Slyšte to. Od začátku jsem vůbec nemluvil v žádné skrýši.+ Jsem tam od času, kdy se to stalo.“ A nyní mě poslal sám Svrchovaný Pán Jehova, dokonce* jeho duch.+ 17  Tak řekl Jehova, tvůj Výkupce,+ Svatý Izraele:+ „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k [tvému] prospěchu,+ Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit.+ 18  Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním!+ Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka+ a tvá spravedlnost jako mořské vlny.+ 19  A tvého potomstva by bylo jako písku a potomků z tvého nitra jako jeho zrnek.+ Něčí jméno* by nebylo odříznuto ani by přede mnou nebylo vyhlazeno.“+ 20  Vyjděte z Babylóna!+ Utečte od Chaldejců.+ Povídejte [o tom] dokonce se zvukem radostného volání, způsobte, aby to bylo slyšet.+ Nechte to dojít na nejzazší konec země.+ Řekněte: „Jehova vykoupil svého sluhu Jákoba.+ 21  A nedostali žízeň,+ když je nechal kráčet dokonce zpustošenými místy.+ Způsobil, aby jim vyprýštila voda ze skály, a přistoupil k tomu, aby rozpoltil skálu, aby mohla voda proudit ven.“+ 22  „Není žádný pokoj,“ řekl Jehova, „pro ničemné.“+

Poznámky

„Útrob; nitra“, na základě opravy v M; asi 40 heb. rkp. „dnů“.
„A ... o Bohu.“ Heb. u·vEʼ·lo·héʹ.
Nebo „pravosti“.
Nebo „chované pod ochranou“.
Tj. z mateřského lůna.
„Nich“, 1QIsaMTLXXVg; Sy a asi 40 heb. rkp. „vás“.
Nebo „a“.
Nebo „Jeho jméno“, 1QIsaMTSyVg; LXX „Tvé jméno“.