Izajáš 49:1–26
49 Naslouchejte mi, ostrovy,*+ a dávejte pozor, daleké národnostní skupiny.+ Sám Jehova mě+ povolal dokonce z břicha.+ Z nitra mé matky se zmínil o mém jménu.+
2 A přistoupil k tomu, aby má ústa udělal podobná ostrému meči.+ Schoval mě ve stínu+ své ruky.+ A postupně ze mne udělal vyleštěný* šíp. Skryl mě ve svém vlastním toulci.
3 A přikročil k tomu, aby mi řekl: „Jsi můj sluha, Izraeli,+ ty, na němž ukážu svou krásu.“+
4 Ale pokud jde o mne, já jsem řekl: „Lopotil jsem se nadarmo.+ Spotřeboval jsem svou vlastní sílu na neskutečnost a marnost.+ Vpravdě je můj soud u Jehovy+ a má mzda u mého Boha.“*+
5 A nyní Jehova, ten, kdo mě z břicha utvořil jako sluhu, jenž mu patří,+ řekl, [abych] mu přivedl zpátky Jákoba,+ aby byl k němu shromážděn Izrael.*+ A budu oslaven v Jehovových očích a můj vlastní Bůh se stane mou silou.
6 A přistoupil k tomu, aby řekl: „Byla to více než malicherná záležitost, aby ses stal mým sluhou a pozvedl Jákobovy kmeny a přivedl zpátky i bedlivě střežené z Izraele;+ dal jsem tě také za světlo národů,+ aby má záchrana dospěla* až na nejzazší konec* země.“+
7 Tak řekl Jehova, Výkupce Izraele,+ jeho Svatý, tomu, kdo je opovrhován v duši,*+ tomu, k němuž má národ odpor,*+ sluhovi panovníků:+ „Králové uvidí a jistě povstanou,+ [a] knížata, a pokloní se kvůli Jehovovi, který je věrný,+ Svatému Izraele, který tě vyvoluje.“+
8 Tak řekl Jehova: „V čase dobré vůle* jsem ti odpověděl+ a v den záchrany jsem ti pomohl;+ a stále jsem tě bedlivě střežil, abych tě dal jako smlouvu pro lid,*+ aby ozdravěla země,+ aby se obnovilo vlastnictví zpustošeného dědičného majetku,+
9 aby se řeklo vězňům:*+ ‚Vyjděte!‘,+ těm, kdo jsou ve tmě:+ ‚Zjevte se!‘+ U cest se budou pást a jejich pastva bude na všech vyšlapaných stezkách.*+
10 Nebudou hladovět+ ani nebudou žíznit+ ani je nebude bít vysoušející žár nebo slunce.+ Vždyť Ten, kterému je jich líto,* je povede+ a bude je vodit u vodních zřídel.+
11 A ze všech svých hor udělám cestu a mé silnice budou na vyvýšenině.+
12 Pohleď, tito přijdou až zdaleka,+ a pohleď, tito ze severu+ a ze západu*+ a tito ze země Sinim.“*
13 Vydejte radostný výkřik, nebesa,+ a měj radost, země.+ Ať se hory rozveselí radostným voláním.+ Vždyť Jehova utěšil svůj lid+ a projevuje lítost* nad svými vlastními ztrápenými.+
14 Ale Sion stále říkal: „Jehova mě opustil+ a Jehova* na mne zapomněl.“+
15 Může manželka zapomenout na svého kojence, takže by nelitovala syna svého břicha?+ I tyto ženy mohou zapomenout,+ a přece já sám na tebe* nezapomenu.+
16 Pohleď, vyryl jsem tě na [své] dlaně.*+ Tvé zdi jsou neustále přede mnou.+
17 Tvoji synové pospíšili. Právě ti, kdo tě strhávají a pustoší, dokonce od tebe odejdou.
18 Pozvedni oči všude kolem a viz. Všichni se sebrali.+ Přišli k tobě. „Jakože žiji,“ je Jehovův výrok,+ „jimi všemi se oblékneš právě jako ozdobami a navážeš je na sebe jako nevěsta.+
19 Ačkoli jsou tu tvá zpustlá místa a tvá opuštěná místa a země tvých trosek,+ ačkoli nyní jsi příliš stísněna, abys bydlila, a ti, kdo tě polykali, jsou daleko,+
20 přece ti do tvých vlastních uší řeknou synové tvého osiřelého stavu:+ ‚To místo se mi stalo příliš stísněným.+ Udělej mi přece prostor, abych bydlel.‘+
21 A jistě si v srdci řekneš: ‚Kdo se mi stal jejich otcem, když jsem žena připravená o děti a neplodná, odešlá do vyhnanství a uvězněná?*+ Pokud jde o tyto, kdo [je] vychoval?+ Pohleď, byla jsem zanechána sama.+ Tito — kde byli?‘“+
22 Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Pohleď, zvednu ruku dokonce k národům,+ a lidem pozvednu svůj signál.*+ A přinesou tvé syny v náručí a na rameni ponesou tvé vlastní dcery.+
23 A králové se ti stanou opatrovníky+ a jejich kněžny* kojnými. Tváří* k zemi se ti budou klanět+ a budou lízat prach tvých nohou;+ a budeš muset poznat, že já jsem Jehova, za něhož se ti, kdo ve mne doufají, nebudou stydět.“+
24 Mohou být odebráni silnému muži ti, které již vzal,*+ nebo může uniknout skupina zajatců tyrana?*+
25 Ale tak řekl Jehova: „I skupina zajatců silného muže bude odebrána+ a ti, které už tyran vzal, uniknou.+ A sám budu zápolit s každým, kdo zápolí s tebou,+ a sám zachráním tvé vlastní syny.+
26 A způsobím, aby ti, kdo s tebou krutě zacházejí, jedli své vlastní maso; a jako sladkým vínem se opijí svou vlastní krví. A všechno tělo bude muset poznat, že já, Jehova,+ jsem tvůj Zachránce+ a tvůj Výkupce,+ Jákobův Mocný.“+
Poznámky
^ Nebo „pobřežní země“.
^ Nebo „zahrocený“.
^ „Mého Boha.“ Heb. ʼElo·haiʹ, mn. č.
^ „Aby se k němu shromáždil Izrael“, 1QIsaMmarginAq; M „a Izrael, který nebyl shromažďován“.
^ Nebo „aby ses stal mou záchranou“, v souladu s LXXVg.
^ Viz Jer 25:31, 33 ppč.
^ Nebo „celou duší; důkladně“. Heb. neʹfeš; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam.
^ Nebo „aby duše pohrdala, aby národ měl odpor“, tj. tomu, jímž duše pohrdá, tomu, k němuž má národ odpor.
^ Nebo „V přijatelném čase“.
^ Sy dodává: „a jako světlo národům“.
^ Nebo „spoutaným“.
^ Nebo „všech holých pahorcích“.
^ Nebo „kdo jim prokazuje milosrdenství“.
^ Dosl. „moře“, tj. Středozemního moře na západ od Judy.
^ „Sinim“, M; syr. Sen·jam; TVg „na jih“; LXX „Peršanů“.
^ Nebo „milosrdenství“.
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ „Tebe“, ž. r., vztahuje se na „Sion“.
^ „Dlaně“ s určitým členem, M; Sy „dlaně svých rukou“; LXXVg „své ruce“.
^ „Uvězněná“, na základě malé opravy; M „přehlížená“ (odstrčená)“.
^ „Svůj signál.“ Heb. nis·siʹ (od slova nes).
^ Nebo „urozené dámy“.
^ Dosl. „Nosy“.
^ Nebo „věci [lidé], které již vzal“.
^ „Skupina zajatců tyrana“, na základě opravy; M „spravedlivá skupina zajatců“.
