Izajáš 5:1–30

5  Nech mě, prosím, zpívat mému milovanému píseň mého milého o jeho vinici.+ Byla vinice, kterou můj milovaný dostal na úrodném svahu.*  A přistoupil k tomu, aby ji okopal a aby ji zbavil kamení a aby na ní vysadil vybranou červenou révu a aby uprostřed postavil věž.+ A vytesal v ní také vinný lis.+ A stále doufal, že urodí hrozny,+ ale ona posléze urodila plané hrozny.*+  „A teď, prosím, obyvatelé* Jeruzaléma a judští muži,* suďte mezi mnou a mou vinicí.+  Co se má ještě pro mou vinici udělat, co jsem v ní již neudělal?+ Proč jen jsem doufal, že urodí hrozny, ale ona posléze urodila plané hrozny?  A teď, prosím, ať vám dám na vědomí, co udělám své vinici: Bude odstraněn její živý plot+ a bude určena ke spálení.+ Bude zbořena její kamenná zeď a ona bude určena jako místo k pošlapání.+  A vystavím ji jako něco zničeného.+ Nebude se prořezávat ani se nebude okopávat.+ A vzejde trnitý keř a plevel;+ a oblakům uložím příkaz, aby na ni nevylévaly žádný déšť.+  Vinice+ Jehovy vojsk je totiž izraelský dům a judští muži jsou sadba, kterou měl rád.+ A stále doufal v soud,+ ale pohleďte — porušování zákona;* ve spravedlnost, ale pohleďte — křik.“+  Běda těm, kdo spojují dům s domem,+ [a] těm, kdo připojují pole k poli, až už není více místa+ a musíte bydlet docela sami uprostřed země!  Mně do uší Jehova vojsk [přísahal, že] mnoho domů, ačkoli velkých a dobrých, se stane naprostým předmětem úžasu, bez obyvatele.+ 10  Dokonce deset jiter+ vinice urodí totiž jen jednu míru bat*+ a [z] míry chomer* semene [se] urodí dokonce jen míra efa.*+ 11  Běda těm, kdo vstávají časně ráno, aby hledali jen opojný nápoj,+ kdo otálejí pozdě do večerní tmy, takže je rozněcuje víno!+ 12  A na jejich hostinách+ se musí prokázat být harfa a strunný nástroj, tamburína a flétna a víno; ale na Jehovovu činnost nehledí a dílo jeho rukou neviděli.+ 13  Proto bude muset můj lid jít do vyhnanství pro nedostatek poznání;+ a jejich sláva budou vyhladovělí lidé*+ a jejich zástup bude vyprahlý žízní.+ 14  Proto učinil šeol* svou duši* prostornou a bezmezně rozevřel ústa;+ a to, co je v něm* nádherné, také jeho zástup a jeho vřava a ten jásající jistě do něho sestoupí.+ 15  A pozemský člověk se skloní a muž se sníží, a dokonce se sníží i oči vysokých.+ 16  A Jehova vojsk se vyvýší prostřednictvím soudu+ a [pravý] Bůh,* Svatý,+ se jistě posvětí spravedlností.+ 17  A beránci se vskutku budou pást jako na své pastvě; a opuštěná místa dobře živených zvířat snědí cizí usedlíci.*+ 18  Běda těm, kdo provinění táhnou provazy nepravdy a hřích jako vozovými šňůrami;+ 19  těm, kdo říkají: „Ať jeho dílo chvátá; ať jen přijde rychle,* abychom [je] viděli; a ať se přiblíží a přijde rada Izraelova Svatého, abychom [ji] poznali!“+ 20  Běda těm, kdo říkají, že dobré je špatné a špatné je dobré,+ těm, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, těm, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!+ 21  Běda těm, [kdo jsou] moudří ve svých vlastních očích a rozvážní dokonce před svým vlastním obličejem!+ 22  Běda těm, kdo jsou silní v pití vína, a mužům se životní energií k míchání opojného nápoje,+ 23  těm, kdo ničemného prohlašují za spravedlivého s ohledem na úplatek,+ a kdo dokonce odnímají spravedlivému* jeho spravedlnost!*+ 24  Proto, právě jako jazyk ohně sžírá strniště+ a pouhá uschlá tráva klesá do plamenů, i jejich hlavní kořen bude právě jako ztuchlý pach+ a jejich květ vyletí právě jako prášek, protože zavrhli zákon Jehovy vojsk+ a výrok Izraelova Svatého znevážili.+ 25  Proto se Jehovův hněv rozpálil proti jeho lidu, a vztáhne proti nim ruku a udeří je.+ A hory se budou zmítat+ a jejich mrtvá těla budou jako odpadky uprostřed ulic.+ Vzhledem k tomu všemu se jeho hněv neobrátil zpět, ale jeho ruka je ještě vztažena. 26  A vyzdvihl signál k dalekému velkému národu*+ a hvízdl na něj na nejzazším konci země;+ a pohleďme — v chvatu rychle přijde.+ 27  Není mezi nimi* nikdo unavený ani nikdo neklopýtá. Nikdo není ospalý a nikdo nespí. A opasek kolem jejich beder se jistě nerozepne ani se jim nepřetrhnou řemínky sandálů; 28  protože jejich šípy jsou naostřeny a všechny jejich luky jsou napnuté.+ I kopyta jejich koní se budou muset považovat za pazourek+ a jejich kola za vichr.+ 29  Jejich řev je jako lví a řvou jako mladí lvi s hřívou.+ A budou mručet a popadnou kořist a bezpečně [ji] odnesou a nebude osvoboditel.+ 30  A budou nad ní v ten den mručet jakoby mručením moře.+ A [člověk] se skutečně upřeně zahledí na zemi, a pohleďme, tísnivá tma;+ a dokonce světlo potemnělo, protože na ni padají kapky.

Poznámky

Dosl. „na rohu, synu oleje“.
Nebo „zapáchající věci“; nebo „hnijící (zkažené) bobule“.
Dosl. „obyvateli“, j. č., ale v kolektivním smyslu.
„A ... muži.“ Heb. weʼišʹ, j. č., ale v kolektivním smyslu.
Nebo „pohleďte, odchylka“; nebo „pohleďte, vylití [krve]“.
Asi 22 l.
Asi 220 l.
Asi 22 l. Viz dodatek 8A.
„Mrtví hladem“, TSy a dva heb. rkp.
„Svou duši.“ Heb. naf·šahʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
„V něm“, v heb. ž. r., j. č., vztahuje se na Jeruzalém. Viz v. 3.
„Šeol“, M(heb. šeʼólʹ)T; řec. haiʹdes; syr. šiul; lat. in·ferʹnus. Viz dodatek 4B.
„A [pravý] Bůh.“ Heb. weha·ʼElʹ. Viz dodatek 1G.
Nebo „dočasní usedlíci“.
„Říkají: ‚Ať Jehova rychle uspíší svá díla‘“, Sy.
Nebo „nevinnost“.
„Spravedlivému“, LXXSyVg a několik heb. rkp.; 1QIsaM „spravedlivým“.
Velkému národu.“ Heb. lag·gó·jimʹ, mn. č. označuje velikost, ale zájmeno („něj“) je v j. č. a také sloveso je v j. č., tedy „přijde“. Viz v. 27 ppč.
Dosl. „ním“, tj. „národem“, j. č., ale v kolektivním smyslu.