Izajáš 51:1–23

51  Naslouchejte mi, vy, kdo usilujete o spravedlnost,+ kdo se snažíte nalézt Jehovu.+ Hleďte ke skále,+ z níž jste byli vysekáni, a k prohlubni jámy, z níž jste byli vykopáni.  Hleďte ke svému otci+ Abrahamovi+ a k Sáře,+ která vás postupně porodila v porodních bolestech. Byl totiž jeden, když jsem ho povolal,+ a přistoupil jsem k tomu, abych mu požehnal a abych z něho učinil mnohé.+  Vždyť Jehova jistě utěší Sion.+ Určitě utěší všechna jeho zpustošená místa+ a jeho pustinu učiní podobnou Edenu+ a jeho pouštní pláň podobnou Jehovově zahradě.*+ Najde se v něm jásot a radování, díkůvzdání a hlas melodie.+  Věnuj mi pozornost, můj lide; a ty, má národnostní skupino,+ mi dopřej sluchu. Vždyť ode mne vyjde samotný zákon*+ a způsobím, aby mé soudcovské rozhodnutí spočinulo dokonce jako světlo národům.*+  Má spravedlnost je blízko.+ Má záchrana+ jistě vyjde a mé vlastní paže budou soudit i národy.+ Budou ve mne doufat ostrovy+ a budou čekat na mou paži.+  Pozvedněte oči k nebesům+ a pohleďte na zemi dole. Vždyť i nebesa budou rozehnána v útržcích jako dým+ a země se obnosí jako oděv+ a její obyvatelé zemřou jako pouhý komár. Ale pokud jde o mou záchranu, ta se prokáže být až na neurčitý čas,+ a má vlastní spravedlnost nebude roztříštěna.+  Naslouchejte mi, vy, kdo znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci je můj zákon.+ Nebojte se pohany smrtelných lidí* a nebuďte postiženi zděšením jen kvůli jejich utrhačným slovům.+  Vždyť mol* je sežere právě jako oděv a šatní mol* je sežere právě jako vlnu.+ Ale pokud jde o mou spravedlnost, ta se prokáže být až na neurčitý čas, a má záchrana na nespočetné generace.“*+  Probuď se, probuď se, oděj se silou,+ Jehovova paže!+ Probuď se jako za dávných dnů, jako za generací dávno minulých časů.+ Nejsi to ty,* která na kusy rozbila Raab,*+ která probodla mořskou obludu?*+ 10  Nejsi to ty, která vysušila moře, vody ohromné hloubi?*+ Ta, která z mořských hlubin udělala cestu, aby vykoupení přešli?+ 11  Potom se Jehovovi vyplacení vrátí a přijdou k Sionu s radostným voláním+ a na jejich hlavě bude radování na neurčitý čas.+ Dosáhnou jásotu a radování.+ Zármutek a vzdychání jistě prchnou.+ 12  „Já — já jsem Ten, kdo vás utěšuje.+ Kdo jsi ty,* že by ses bál smrtelného člověka, který zemře,+ a syna lidstva,* z něhož bude pouhá zelená tráva?+ 13  A že bys zapomněl na Jehovu, svého* Původce,+ Toho, kdo roztáhl nebesa+ a položil základ země,+ takže ses ustavičně celý den děsil kvůli vzteku toho, kdo [tě] svíral,+ jako by byl zcela zaměřen na to, aby [tě] zničil?+ A kde je vztek toho, kdo [tě] svíral?+ 14  Ten, kdo se hrbí v řetězech, jistě bude rychle uvolněn,+ aby neodešel ve smrti do jámy+ a aby mu nescházel chléb.+ 15  Ale já, Jehova, jsem tvůj Bůh,* Ten, kdo vzdouvá moře, aby se jeho vlny rozbouřily.+ Jehova vojsk je jeho jméno.+ 16  A vložím ti do úst svá slova+ a jistě tě přikryji stínem své ruky,+ abych zasadil nebesa+ a položil základ země+ a řekl Sionu: ‚Ty jsi můj lid.‘+ 17  Procitni, procitni, povstaň, Jeruzaléme,+ ty, který jsi pil z Jehovovy ruky jeho pohár vzteku.+ Číši, pohár, který působí motání, jsi vypil, vyprázdnil.+ 18  Nikdo ze všech synů,+ které zrodil, ho neprovázel, a nikdo ze všech synů, které odchoval, ho nevzal za ruku.+ 19  Ty dvě věci tě postihovaly.+ Kdo ti projeví účast?+ Plenění a zhroucení a hlad a meč!+ Kdo* tě utěší?+ 20  Tvoji vlastní synové omdleli.+ Ulehli na začátku všech ulic jako divoké ovce v síti,+ jako ti, kdo jsou plní Jehovova vzteku,+ přísného napomenutí tvého Boha.“+ 21  Proto, prosím, naslouchej tomuhle, ženo+ ztrápená a opilá, ale ne vínem.+ 22  Tak řekl tvůj Pán,* Jehova, ano tvůj Bůh, který zápolí+ o svůj lid: „Pohleď, odejmu z tvé ruky pohár, který působí motání.+ Číši, můj pohár vzteku — už jej nebudeš opětovně pít.+ 23  A dám jej do ruky těch, kdo tě dráždí,+ kdo řekli tvé duši: ‚Skloň se, abychom přešli‘, takže jsi ze svých zad dělávala jakoby zem a jakoby ulici pro ty, kdo přecházeli.“+

Poznámky

„Ráji“, LXXSy.
Nebo „poučení“.
„A mé soudcovské rozhodnutí v okamžiku jako světlo národům“, na základě malé opravy.
„Smrtelných lidí.“ Heb. ʼenóšʹ.
„Mol.“ Heb. ʽaš.
„Šatní mol.“ Heb. sas.
Dosl. „pro generaci generací“.
„Draka“, Vg.
Nebo „Bouřícího“. Vg „domýšlivého (pyšného)“, m. r.
„Ty“, ž. r., vztahuje se na slovo „paže“.
„Hloubi.“ Heb. tehómʹ; LXXVg „propasti“. Srovnej 1Mo 1:2, ppč. „hlubiny“.
„Ty“, v heb. ž. r., vztahuje se na ‚Sion‘.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Svého“, m. r., j. č.
„Tvůj [m. r.] Bůh [mn. č.].“ Heb. ʼElo·hejʹkha.
„Kdo?“, 1QIsaLXXSyVg; M „Kdo — já“; T „Žádný kromě mne“.
„Tvůj [ž. r.] Pán.“ Heb. ʼAdho·naʹjikh, mn. č. od ʼA·dhónʹ, označuje vznešenost nebo majestát.