Izajáš 57:1–21

57  Spravedlivý zahynul,+ ale nikdo si [to] nebere k srdci.+ A lidé milující laskavosti* jsou připojováni [k mrtvým],+ přičemž nikdo nerozpoznává, že spravedlivý byl připojen kvůli neštěstí.+  Vchází do míru;+ odpočívají+ na svých lůžkách,+ [každý], kdo chodí přímočaře.+  „Pokud jde o vás, přistupte až sem,+ synové vědmy,+ semeno cizoložníka a ženy, která se dopouští prostituce:+  Nad kým se to dobře bavíte?+ Proti komu stále rozvíráte ústa, vyplazujete jazyk?+ Nejste dětmi přestupku, semenem falše,+  těmi, kdo se rozvášňují mezi velikými stromy,+ pod každým bujným stromem,+ a pobíjejí děti v říčních údolích pod rozsedlinami skalních útesů?+  Tvůj* podíl byl u hladkých kamenů říčního údolí.+ Ty — ty byly tvým losem.+ Jim jsi navíc vylévala tekutou oběť,+ obětovala jsi dar. Mám se kvůli těmto věcem utěšit?+  Postavila sis lůžko na vysoké a pozvednuté hoře.+ Tam jsi šla také obětovat oběť.+  A za dveře a dveřní sloupek jsi položila svou památku.*+ Vždyť [ses] odkryla stranou ode mne a přistoupila jsi k tomu, abys vystoupila nahoru; lůžko sis udělala prostorné.+ A pro sebe jsi uzavírala s nimi smlouvu. Milovala jsi lůžko s nimi.+ Spatřila jsi mužský orgán.*  A přistoupila jsi k tomu, abys sestoupila k Melekovi* s olejem, a stále jsi rozhojňovala své masti.+ A stále jsi vysílala své zplnomocněnce do dáli, takže jsi záležitosti snížila k šeolu.+ 10  Lopotila ses v množství svých cest.+ Neřekla jsi: ‚Je to beznadějné!‘ Našla jsi oživení své vlastní síly.*+ Proto jsi neonemocněla.+ 11  Koho ses zalekla* a začala se bát,+ takže ses uchýlila ke lhaní?+ Ale na mne sis nevzpomněla.+ Nic sis nevzala k srdci.+ Nemlčel jsem a neutajoval jsem záležitosti?*+ Takže jsi neměla strach ani ze mne.+ 12  Sám budu povídat o tvé spravedlnosti+ a tvých dílech,+ takže ti neprospějí.+ 13  Až budeš volat o přispění, tvá sbírka věcí* tě neosvobodí,+ ale vítr* je dokonce všechny odnese.+ Odvane je výpar, ale ten, kdo mě činí svým útočištěm,+ zdědí zemi a vezme do vlastnictví mou svatou horu.+ 14  A jistě se řekne:* ‚Nasypávejte, nasypávejte! Vyčistěte cestu.+ Odstraňte jakoukoli překážku z cesty mého lidu.‘“+ 15  Tak totiž řekl ten Vysoký a Povýšený,+ který přebývá navždy+ a jehož jméno je svaté:+ „Ve výši a na svatém místě přebývám,+ také se zdrceným a poníženým na duchu,*+ abych oživil ducha ponížených a oživil srdce zdrcených.+ 16  Vždyť se nebudu přít na neurčitý čas ani nebudu natrvalo rozhořčen;+ neboť by kvůli mně umdlel+ i duch, dokonce dýchající tvorové,* které jsem sám udělal.+ 17  Nad scestností jeho nepoctivého zisku+ jsem se rozhořčil a přistoupil jsem k tomu, abych ho udeřil, a skryl jsem [obličej],+ zatímco jsem byl rozhořčen. Ale stále chodil jako odpadlík+ cestou svého srdce. 18  Viděl jsem samotné jeho cesty; a začal jsem ho uzdravovat+ a vést+ a jemu a jeho truchlícím+ dávat náhradu s útěchou.“+ 19  „Tvořím ovoce rtů.+ Bude trvalý pokoj* pro toho, kdo je daleko, a pro toho, kdo je blízko,“+ řekl Jehova, „a uzdravím ho.“+ 20  „Ale ničemní jsou jako moře, které je rozbouřené, když není schopné se uklidnit, jehož vody vyhazují vzhůru chaluhy a bláto. 21  Není žádný pokoj,“ řekl můj Bůh,* „pro ničemné.“+

Poznámky

Nebo „věrně oddané lásky“.
„Tvůj“, ž. r., j. č., vztahuje se na Sion neboli Jeruzalém.
„Svou památku“, M(heb. zikh·ró·nekhʹ)LXXSyVg; T „pomník svých model“. Někteří odvozují zde uvedené heb. slovo od slova za·kharʹ, „muž“, a výraz zikh·ró·nekhʹ chápou jako označení falického symbolu.
„Mužský orgán.“ Dosl. „ruku“. Heb. jadh.
Nebo „králi“.
Dosl. „ruky“.
„A neutajoval jsem záležitosti“, na základě úpravy ve značení samohlásek; M „ano odedávna“.
„Ses zalekla“, vztahuje se na Sion nebo Jeruzalém.
Patrně „spousta (model)“, BDB, s. 868.
„Vítr.“ Heb. ruʹach; řec. aʹne·mos; lat. venʹtus.
„A řeknou“, LXXSy; Vg „A řeknu“.
„Duchu.“ Heb. ruʹach.
Dosl. „dechy“. Srovnej Ža 150:6, ppč. „co dýchá“.
Dosl. „pokoj, pokoj“.
„Můj Bůh“, 1QIsaMTSyVg; LXXVgc „Jehova Bůh“; asi 50 heb. rkp. „Jehova“.