Izajáš 59:1–21
59 Pohleď, Jehovova ruka se nezkrátila tak, že nemůže zachránit,+ ani jeho ucho neztěžklo tak, že nemůže slyšet.+
2 Ne, ale právě vaše provinění se stala tím, co působí rozdělení mezi vámi a vaším Bohem,*+ a vaše vlastní hříchy způsobily, že před vámi skrývá obličej, aby neslyšel.+
3 Vaše vlastní dlaně se totiž znečistily krví+ a vaše prsty proviněním. Vaše vlastní rty mluvily faleš.+ Váš vlastní jazyk stále mumlal naprostou nespravedlnost.+
4 Nikdo nevolá ve spravedlnosti+ a vůbec nikdo nešel k soudu ve věrnosti. Důvěřovalo+ se v neskutečnost a mluvila se bezcennost.+ Byly počaty těžkosti a zrodilo se to, co ubližuje.+
5 Vyseděli vejce jedovatého hada a tkali pouhou pavoučí síť.+ Kdokoli by pojedl z jejich vajec, zemřel by, a z [vejce], které by se rozbilo, by se vylíhla zmije.+
6 Jejich pouhá pavučina neposlouží jako oděv ani se nepřikryjí svými díly.+ Jejich díla jsou ubližujícími díly a v jejich dlaních je násilnost.+
7 Jejich vlastní nohy běží stále k naprosté špatnosti+ a spěchají prolít nevinnou krev.+ Jejich myšlenky jsou ubližující myšlenky;+ na jejich silnicích je plenění a zhroucení.*+
8 Nebrali na vědomí cestu pokoje+ a v jejich stopách není právo.+ Pokřivili si své vozové cesty.+ Vůbec nikdo, kdo po nich* šlape, skutečně nepozná pokoj.+
9 Proto se od nás daleko vzdálilo právo, a spravedlnost nás nedostihuje. Stále doufáme ve světlo, ale pohleď, tma; v jas, [ale] stále jsme chodili v ustavičné temnotě.+
10 Stále tápeme po stěně jako slepci a stále tápeme jako [lidé] bez očí.+ V pravé poledne jsme klopýtli právě jako ve večerní tmě; mezi statnými [jsme] právě jako mrtví.+
11 Všichni stále sténáme právě jako medvědi; a truchlivě vrkáme jako holubice.+ Stále jsme doufali v právo,+ ale nebylo; v záchranu, [ale] zůstala od nás daleko.+
12 Přibylo totiž našich vzbouření před tebou;+ a pokud jde o naše hříchy, každý svědčil proti nám.+ Vždyť naše vzbouření jsou s námi; a pokud jde o naše provinění, ta dobře známe.+
13 Bylo přestupování a zapírání Jehovy;+ a ustupovalo se od našeho Boha,* mluvilo se o útlaku a vzbouření,+ počínala se a mumlala se slova falše ze samotného srdce.+
14 A právo bylo donuceno ustoupit+ a spravedlnost prostě zůstala stát daleko.+ Vždyť pravda dokonce klopýtla na veřejném prostranství, a co je přímočaré, není schopno vejít.+
15 A prokazuje se, že pravda schází,+ a kdokoli se odvrací od špatnosti, je olupován.+
A Jehova [to] uviděl a v jeho očích bylo špatné, že není smysl pro právo.+
16 A když viděl, že není žádný muž,* začal projevovat úžas, že nikdo nezakročí.+ A jeho paže přistoupila k tomu, aby pro něho zachraňovala, a jeho vlastní spravedlnost, ta ho podpořila.+
17 Pak oblékl spravedlnost jako drátěnou košili+ a na hlavu přilbu záchrany.+ Dále si oblékl oděvy pomsty jako háv+ a zahalil se horlivostí jako pláštěm bez rukávů.+
18 Odmění podle jednání odpovídajícím způsobem:+ vztekem svým protivníkům, náležitým zacházením svým nepřátelům.+ Ostrovům* dá náhradou náležité zacházení.+
19 A od západu slunce se začnou bát Jehovova jména+ a od východu slunce jeho slávy,+ neboť přijde jako tísnící řeka,* kterou přihnal samotný Jehovův duch.*+
20 „A Výkupce+ jistě přijde k Sionu+ a k těm, kdo se v Jákobovi odvracejí od přestupku,“*+ je Jehovův výrok.
21 „A pokud jde o mne, to je má smlouva s nimi,“+ řekl Jehova.
„Můj duch, který je na tobě,*+ a má slova, která jsem ti vložil do úst+ — nebudou odstraněny z tvých úst ani z úst tvého potomstva* ani z úst potomstva tvého potomstva,“ řekl Jehova, „od nynějška až na neurčitý čas.“+
Poznámky
^ „Vaším Bohem.“ Heb. ʼElo·hé·khemʹ.
^ „Na jejich silnicích je plenění a zhroucení“, M; LXX „na jejich cestách je zkáza a bída“. Viz Ří 3:16.
^ „Nich“, TSyVgc a jeden heb rkp.; 1QIsaM „ní“.
^ „Našeho Boha.“ Heb. ʼElo·héʹnu.
^ „Muž.“ Heb. ʼiš.
^ Nebo „Pobřežním zemím“.
^ Nebo „tíseň přijde jako řeka“.
^ Nebo „vítr; zadutí“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
^ „A k těm, kdo se ... odvracejí od přestupku“, MVg; LXX „a odvrátí bezbožné zvyklosti“; Sy „a k těm, kdo odvracejí nespravedlnost“.
^ „Tobě“, m. r., j. č.
^ Dosl. „semene“.
