Izajáš 62:1–12

62  Kvůli Sionu nebudu dále tichý+ a kvůli Jeruzalému+ nezůstanu zticha, dokud nevyjde jeho spravedlnost právě jako jas+ a jeho záchrana jako pochodeň,+ která hoří.  „A národy jistě uvidí tvou* spravedlnost,+ [ženo],*+ a všichni králové tvou slávu.+ A skutečně budeš nazvána novým jménem,+ jež označí samotná Jehovova ústa.  A staneš se korunou krásy v Jehovově ruce+ a královským turbanem v dlani svého Boha.*  Už se o tobě nebude říkat, že jsi žena zcela opuštěná;+ a o tvé vlastní zemi se už nebude říkat, že je zpustošená;+ ale ty budeš nazývána Mé potěšení je v ní*+ a tvá země Vlastněná jako manželka.* Vždyť Jehova v tobě najde potěšení a tvá vlastní země bude vlastněná jako manželka.+  Právě jako se totiž mladý muž stává majitelem panny jako své manželky, tak se tvoji synové stanou majiteli tebe jako manželky.+ A tvůj Bůh bude dokonce nad tebou jásat+ jásotem ženicha nad nevěstou.+  Na tvých zdech, Jeruzaléme, jsem pověřil strážné.+ Celý den a celou noc, neustále, ať nezůstávají tiší.+ Vy, kdo se zmiňujete o Jehovovi,+ ať z vaší strany není mlčení,+  a nedopřejte mu mlčení, dokud důkladně neupevní, ano, dokud nevystaví Jeruzalém jako chválu na zemi.“+  Jehova přísahal svou pravicí+ a svou silnou paží:+ „Už nedám tvé* obilí za pokrm tvým nepřátelům,+ ani cizinci* nebudou pít tvé mladé víno,+ pro které ses lopotila.  Ale právě ti, kdo je shromažďují, je budou jíst a jistě budou chválit Jehovu; a právě ti, kdo je sbírají, je budou pít v mých svatých nádvořích.“+ 10  Projděte, projděte branami. Vyčistěte cestu lidu.+ Nasypte, nasypte silnici. Zbavte [ji] kamenů.+ Vyzdvihněte signál* pro národy.+ 11  Pohleď, sám Jehova způsobil, že [to] bylo slyšet do nejvzdálenější končiny* země:+ „Řekněte sionské dceři:+ ‚Pohleď, tvá záchrana přichází.+ Pohleď, odměna, kterou dává, je s ním,+ a mzda, kterou platí, je před ním.‘“+ 12  A lidé je jistě nazvou svatým lidem,+ těmi, koho Jehova vykoupil;+ a ty se budeš jmenovat Vyhledávaná* a Ne zcela opuštěné město.+

Poznámky

„Tvou“, ž. r., j. č.
„Ženo“, vloženo, protože „tvou“ je ž. r., j. č. a vztahuje se na ‚Jeruzalém‘.
„Svého Boha.“ Heb. ʼElo·haʹjikh.
Nebo „Vlastněná manželem“. Nebo „Beula“. Heb. Beʽu·lahʹ.
„Mé potěšení je v ní.“ Nebo „Chefciba“. Heb. Chef·ci-vahʹ.
„Tvé“, ž. r., j. č., určeno Sionu neboli Jeruzalému.
Dosl. „synové cizí (země)“.
„Signál.“ Heb. nes; lat. siʹgnum.
„Vyhledávaná.“ Heb. Dheru·šahʹ, ž. r., j. č.