Izajáš 63:1–19
63 Kdo je ten, který přichází z Edomu,+ ten s oděvy žhoucích barev z Bocry,+ ten, který je ctihodný ve svém oblečení a pochoduje v hojnosti své síly?
„Já, Ten, kdo mluví ve spravedlnosti,+ Ten, kdo oplývá [mocí] zachraňovat.“+
2 Proč je tvé oblečení červené a tvé oděvy jsou jako [oděvy] toho, kdo šlape ve vinném lisu?+
3 „Sám jsem šlapal [ve] vinném korytě,+ zatímco se mnou nebyl žádný muž* z národů. A stále jsem je šlapal ve svém hněvu+ a pošlapával jsem je ve svém vzteku.+ A jejich tryskající krev mi stále stříkala na oděvy+ a znečistil jsem si všechno oblečení.
4 V mém srdci je totiž den pomsty+ a přišel právě rok mých vykoupených.
5 A stále jsem se díval, ale nebyl žádný pomocník; a začal jsem projevovat úžas, ale nikdo nenabízel podporu.+ Záchranu mi tedy opatřila má paže+ a podpořil mě můj vztek.+
6 A ve svém hněvu jsem stále dupal po národech a přistoupil jsem k tomu, abych je opil* svým vztekem+ a abych svedl na zem jejich tryskající krev.“+
7 Budu se zmiňovat o [projevech] Jehovovy milující laskavosti,*+ o Jehovových chválách, podle všeho, co nám Jehova prokázal,+ dokonce o hojné dobrotě k izraelskému domu,+ kterou jim prokázal podle [projevů] svého milosrdenství+ a podle hojnosti [projevů] své milující laskavosti.
8 A přikročil k tomu, aby řekl: „Jistě jsou můj lid,+ synové, kteří se neprokážou [jako] falešní.“+ Jim se tedy stal Zachráncem.+
9 Během vší jejich tísně to bylo tísnivé pro něho.*+ A zachránil je jeho osobní posel.*+ Ve své lásce a ve svém soucitu je sám vykoupil+ a přistoupil k tomu, aby je pozvedl a nosil je po všechny dávné dny.+
10 Ale oni se vzbouřili+ a ublížili jeho svatému duchu.+ Tu se proměnil v jejich nepřítele;+ sám s nimi válčil.+
11 A někdo* začal vzpomínat na dávné dny, na Mojžíše, jeho sluhu:* „Kde je Ten, kdo je vyvedl z moře+ s pastýři* svého stáda bravu?+ Kde je Ten, kdo do něho vložil svého vlastního svatého ducha?+
12 Ten, kdo nechal svou krásnou paži+ jít po Mojžíšově pravici; Ten, kdo před nimi rozdělil vody,+ aby si udělal pro sebe jméno trvající na neurčito;+
13 Ten, kdo je přiměl kráčet vzdouvajícími se vodami,* takže jako kůň v pustině neklopýtli?+
14 Právě jako když zvíře sestoupí do údolní pláně, samotný Jehovův duch přistoupil k tomu, aby je přiměl si odpočinout.“+
Tak jsi vedl svůj lid, aby sis udělal krásné jméno.+
15 Pohlédni z nebe+ a uvidíš ze svého povýšeného příbytku svatosti a krásy.+ Kde jsou tvá horlivost+ a tvá plná moc, rozruch tvého nitra+ a [projevy] tvého milosrdenství?+ Vůči mně se zadržely.*+
16 Vždyť jsi náš Otec;+ i když Abraham nás možná neznal a Izrael nás možná neuznává, ty, Jehovo, jsi náš Otec. Náš dávný Výkupce* je tvoje jméno.+
17 Proč nám, Jehovo, stále dáváš bloudit mimo své cesty? Proč zatvrzuješ naše srdce proti bázni před tebou?+ Vrať se kvůli svým sluhům, kmenům svého dědičného vlastnictví.+
18 Na chviličku měl tvůj svatý lid+ vlastnictví. Naši vlastní protivníci podupali tvou svatyni.+
19 Nadlouho jsme se stali jakoby těmi, nad nimiž jsi nepanoval, jakoby těmi, nad nimiž nebylo vzýváno tvé jméno.+
Poznámky
^ „Muž.“ Heb. ʼiš.
^ „Přistoupil jsem k tomu, abych je rozbil na kusy“, některé heb. rkp. a raná tištěná vyd.
^ Nebo „skutcích věrně oddané lásky“.
^ Podle Mmargin a 17 heb. rkp.; M „Během vší jejich tísně nebyl protivníkem“.
^ Dosl. „A ... posel jeho obličeje“.
^ Nebo „on“.
^ „Jeho sluhu“, Sy a některé heb. rkp.; 1QIsaMVg „[a] jeho lid“.
^ „Pastýři“, 1QIsaMVg; TLXXSy a 11 heb. rkp. „pastýřem“.
^ Nebo „vodními hlubinami“. Heb. bat·teho·móthʹ.
^ Nebo „milosrdenství, [které] se zdržely i vůči mně?“.
^ „Náš ... Výkupce (Výplatce).“ V rozšířeném významu „Náš Mstitel (Obhájce)“. Heb. go·ʼaleʹnu; lat. re·demʹptor noʹster. Viz Job 19:25 a Ža 19:14 ppč.
