Jeremjáš 1:1–19
1 Slova Jeremjáše,*+ syna Chilkijášova,* jednoho z kněží, kteří byli v Anatotu+ v Benjamínově+ zemi;
2 k němuž přišlo Jehovovo slovo za dnů judského krále Josijáše,+ syna Amonova,+ ve třináctém roce jeho vlády.+
3 A přicházelo dál za dnů judského krále Jehojakima,+ syna Josijášova, až do ukončení jedenáctého roku judského krále Sedekjáše,*+ syna Josijášova, dokud Jeruzalém v pátém měsíci neodešel do vyhnanství.+
4 A Jehovovo slovo ke mně začalo přicházet a říkalo:
5 „Než jsem tě utvářel v břiše,+ znal jsem tě,+ a než jsi přistoupil k tomu, abys vyšel z lůna, posvětil jsem tě.+ Udělal jsem tě prorokem pro národy.“
6 Řekl jsem však: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo! Opravdu nevím, jak mluvit,+ neboť jsem jen chlapec.“*+
7 A Jehova přikročil k tomu, aby mi řekl: „Neříkej: ‚Jsem jen chlapec‘, ale měl bys jít ke všem, k nimž tě pošlu; a měl bys mluvit všechno, co ti přikážu.+
8 Neboj se kvůli jejich obličeji,+ vždyť ‚jsem s tebou, abych tě osvobodil,‘+ je Jehovův výrok.“
9 Na to Jehova napřáhl ruku a způsobil, aby se dotkla mých úst.+ Potom mi Jehova řekl: „Hle, vložil jsem ti do úst svá slova.+
10 Viz, dnes jsem tě pověřil, abys byl nad národy a nad královstvími,+ abys vykořeňoval a bořil a ničil a strhával,+ stavěl a sázel.“+
11 A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: „Co vidíš, Jeremjáši?“
Řekl jsem tedy: „Je to odnož* mandloně,* co vidím.“
12 A Jehova přikročil k tomu, aby mi řekl: „Dobře jsi viděl, neboť stále bdím* nad svým slovem, abych je vykonal.“+
13 A Jehovovo slovo ke mně začalo přicházet podruhé a říkalo: „Co vidíš?“
Řekl jsem tedy: „Co vidím, je hrnec na vaření se širokým hrdlem, na který se fouká;* a jeho hrdlo* je odkloněno od severu.“
14 Na to mi Jehova řekl: „Ze severu bude vypuštěno neštěstí na všechny obyvatele země.+
15 Vždyť ‚hle, volám všechny rodiny severních království,‘+ je Jehovův výrok; ‚a jistě přijdou a každý si postaví svůj trůn u vchodu do jeruzalémských bran+ a proti všem jeho zdem kolem dokola a proti všem judským městům.+
16 A budu k nim mluvit o svých rozsudcích nad vší jejich špatností,+ jelikož mě opustili+ a stále přinášejí obětní dým jiným bohům*+ a klanějí se dílu svých vlastních rukou.‘+
17 A pokud jde o tebe, ty by sis měl přepásat boky,+ a vstaneš a budeš k nim mluvit všechno, co já ti přikážu. Nebuď kvůli nim stižen žádným zděšením,+ abych tě před nimi nepostihl zděšením.
18 Ale pokud jde o mne, hle, já jsem tě dnes učinil opevněným městem a železným sloupem a měděnými zdmi+ proti celé zemi,+ vůči judským králům, vůči jejím knížatům, vůči jejím kněžím a vůči lidu země.*+
19 A jistě budou proti tobě bojovat, ale nezískají nad tebou převahu,+ neboť ‚jsem s tebou,‘+ je Jehovův výrok, ‚abych tě osvobodil.‘“+
Poznámky
^ Znamená „můj podíl je Jehova“. Heb. Chil·qi·jaʹhu.
^ Znamená „Jehova uvolňuje [lůno]“; nebo „Jehova vyvyšuje“. Heb. Jir·mejaʹhu.
^ „Sedekjáše.“ Heb. leCidh·qi·jaʹhu, znamená „Jehova je spravedlnost“.
^ Nebo „mladá osoba“. Heb. naʹʽar.
^ Nebo „hůl; prut“. Srovnej 1Sa 17:40, 43.
^ „Mandloně.“ Heb. ša·qedhʹ, „probouzející se“; jeden z prvních stromů, které na jaře rozkvétají.
^ „Na který se fouká“, vztahuje se na oheň pod ním. Nebo „který je zapálený“, naznačuje pec.
^ „Bohům.“ Heb. leʼ·lo·himʹ.
^ „A vůči lidu země.“ Heb. u·leʽamʹ ha·ʼaʹrec. Později používáno jako výraz vyjadřující opovržení. Srovnej Jana 7:47–49.
