Jeremjáš 10:1–25

10  Slyšte slovo, které proti vám mluvil Jehova, dome izraelský.  Tak řekl Jehova: „Vůbec se neuč cestě národů+ a nebuď stižen zděšením ani při znameních z nebes, protože jsou při nich stiženy zděšením národy.+  Vždyť zvyky* národů+ jsou jen výpar, protože je to pouhý strom+ z lesa, který někdo podťal, dílo rukou řemeslníka se sekáčem.+  Stříbrem a zlatem je činí hezkými.+ Hřeby a kladivy je upevňují, aby se žádný nemotal.+  Jsou jako strašák z okurkového pole a nemohou mluvit.+ Zcela jistě jsou nošeny, neboť nemohou udělat ani krok.+ Neboj se kvůli nim, vždyť nemohou učinit nic neblahého, a navíc nemají na to, aby učinily něco dobrého.“+  V žádném ohledu není nikdo jako ty, Jehovo.+ Jsi velký a tvé jméno je velké v moci.+  Kdo by se tě nebál,+ Králi národů,+ vždyť vůči tobě je to vhodné; protože mezi všemi moudrými z národů a mezi všemi jejich kralováními není nikdo v žádném ohledu jako ty.+  A zároveň se prokazují být nerozumní a hloupí.+ Strom je pouhé vybízení [k] marnostem.+  Stříbro vytepané do destiček se dováží dokonce z Taršiše+ a zlato z Ufazu,*+ zpracování řemeslníka a rukou kovotepce; jejich oblečení je modrá příze a vlna obarvená na červenofialovo. Všechny jsou zpracováním zručných lidí.+ 10  Ale Jehova je vpravdě Bůh.*+ Je živý Bůh+ a Král na neurčitý čas.+ Kvůli jeho rozhořčení se země zakymácí+ a žádné národy neobstojí před jeho otevřeným odsouzením.+ 11  Tohle jim řeknete: „Bohové,*+ kteří neudělali samotná nebesa a zemi, ti ze země a zpod těchto nebes* zaniknou.“+ 12  To On* udělal zemi svou mocí,+ On, který svou moudrostí pevně založil úrodnou zemi,*+ a Ten, který svým porozuměním roztáhl nebesa.+ 13  [Svým] hlasem vyvolává hlučení vod v nebesích+ a působí, aby z nejzazšího konce* země vystupovaly páry.*+ Udělal i propusti* pro déšť+ a vyvádí vítr* ze svých zásobáren.+ 14  Každý člověk* se choval tak nerozumně, jako by neznal.+ Každý kovotepec se jistě zastydí kvůli vyřezávané soše;+ vždyť jeho litá socha je faleš,+ a není v nich duch.*+ 15  Jsou marnost,* dílo posměchu.+ V čase, kdy se jim dostane pozornosti, zaniknou.+ 16  Jákobův Podíl+ takový není, neboť je Tvůrcem všeho,+ a Izrael je holí* jeho dědictví.+ Jehova vojsk je jeho jméno.+ 17  Seber ze země svůj ranec,+ ženo bydlící pod tlakem.+ 18  Tak totiž řekl Jehova: „Hle, při této příležitosti vyvrhuji obyvatele země+ a způsobím jim tíseň, aby prohlédli.“+ 19  Běda mi kvůli mému zhroucení!+ Má rána se stala dost odpornou.* A sám jsem řekl: „To je určitě má nemoc, a já ji ponesu.+ 20  Můj vlastní stan byl vypleněn a mé vlastní stanové šňůry jsou všechny zpřetrhány.+ Moji vlastní synové ode mne vyšli a už nejsou.+ Nikdo už neroztahuje můj stan ani nezvedá mé stanové látky. 21  Pastýři se totiž chovali nerozumně+ a nehledali ani Jehovu.+ Proto nejednali s pochopením a všechna jejich napasená zvířata byla rozptýlena.“+ 22  Naslouchej! Zpráva! Hle, přišla,* také velké dunění ze severní země,+ aby se z judských měst udělal opuštěný úhor, šakalí doupě.+ 23  Dobře vím, Jehovo, že pozemskému člověku* nepatří jeho cesta. Muži,* který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.+ 24  Napravuj mě, Jehovo, avšak se soudem;+ ne ve svém hněvu,+ abys mě nezmařil.+ 25  Vylej svůj vztek na národy,+ které tě nebraly na vědomí,*+ a na rodiny, které nevzývaly ani tvé jméno.+ Vždyť pohltily Jákoba.+ Ano, pohltily ho a stále ho hubí;+ a zpustošily jeho místo pobývání.+

Poznámky

Nebo „ustanovení“. Sy „předměty strachu; modly“.
„Ufazu“, MVg; TThSy „Ofiru“.
„Je vpravdě Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ ʼemethʹ.
Bohové.“ Aram. ʼela·hai·jaʼʹ. Tento celý v. je napsán v aram.
„Nebes.“ Aram. šemai·jaʼʹ.
„On“, MVg; LXXSy „Jehova“.
„Úrodnou zemi.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlenou zemi“; lat. orʹbem, „kruh“, tj. zemský.
„Propusti“, na základě čtení bedha·qimʹ místo bera·qimʹ, „blesky“; MTLXXSyVg „blesky“. Viz JThS, sv. 3, 1952, s. 214–216. Srovnej Ža 135:7, ppč. „propusti“.
„Vítr.“ Heb. ruʹach; lat. venʹtum; řec. fos, „světlo“.
Nebo „oblaka páry“.
„Člověk.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „dech“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
Nebo „výpar“.
Nebo „kmenem“. Heb. šeʹvet.
Nebo „chronickou; nevyléčitelnou“.
„Přišla“, týká se ‚zprávy‘.
Muži... nepatří.“ Heb. loʼ-leʼišʹ.
Pozemskému člověku.“ Heb. la·ʼa·dhamʹ.
Nebo „které tě nepoznaly“.