Jeremjáš 14:1–22
14 [To je to,] co přišlo k Jeremjášovi* jako Jehovovo slovo o záležitostech sucha:+
2 Juda truchlí+ a samotné jeho brány uvadly.+ Stali se skleslými [až] k zemi,+ a vyšel i křik Jeruzaléma.+
3 A jejich majestátní [lidé] poslali své bezvýznamné* pro vodu.+ Přišli k příkopům. Žádnou vodu nenašli.+ Vrátili se s prázdnými nádobami. Byli zahanbeni+ a byli zklamáni a přikryli si hlavu.+
4 Kvůli půdě, jež byla roztříštěna, protože na zemi nenastal žádný liják,+ se rolníci zastyděli; přikryli si hlavu.+
5 Vždyť i polní laň porodila, ale opustila* [mládě], protože se neprokázala být žádná hebká tráva.
6 A zebry+ se zastavily na holých pahorcích; větřily vítr jako šakali; oči jim selhaly, protože není žádné rostlinstvo.+
7 I když naše vlastní provinění přece svědčí proti nám, Jehovo, jednej kvůli svému jménu;+ vždyť našich skutků nevěry přibylo;+ to proti tobě jsme hřešili.+
8 Ty, naděje Izraele,*+ jeho Zachránce+ v čase tísně,+ proč se stáváš podobným cizímu usedlíku v zemi a podobným cestujícímu, který odbočil, aby strávil [někde] noc?+
9 Proč se stáváš podobným užaslému muži,* podobným silnému muži,* který není schopen nijak zachránit?+ Přesto jsi v našem středu ty,+ Jehovo, a nad námi se vzývá tvé vlastní jméno.+ Nenech nás padnout.
10 Tak řekl Jehova o tomto lidu: „Zamilovali si tedy bloudění;+ neovládali své nohy.+ Jehova v nich tedy neměl zalíbení.+ Nyní vzpomene na jejich provinění a bude věnovat pozornost jejich hříchům.“+
11 A Jehova přistoupil k tomu, aby mi řekl: „Nemodli se ve prospěch tohoto lidu k dobrému.+
12 Když se postí, nenaslouchám jejich snažně prosebnému volání;+ a když obětují celou zápalnou oběť a obilnou oběť, nemám v nich zalíbení;+ vždyť s nimi skoncuji mečem a hladem a morem.“+
13 Na to jsem řekl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo! Hle, proroci jim říkají: ‚Neuvidíte meč a žádný hladomor u vás nenastane, ale dám vám na tomto místě pravý mír.‘“*+
14 A Jehova přikročil k tomu, aby mi řekl: „Proroci v mém jménu prorokují faleš.+ Neposlal jsem je ani jsem jim nepřikázal ani jsem k nim nemluvil.+ Prorocky k vám mluví falešné vidění a věštbu a něco nehodnotného+ a šalbu svého srdce.+
15 Proto tak řekl Jehova o prorocích, kteří prorokují v mém jménu a které jsem já neposlal a kteří říkají, že se v této zemi nevyskytne meč ani hlad: ‚Ti proroci dospějí ke svému konci mečem a hladem.+
16 A právě z toho lidu, kterému prorokují, se stanou lidé vyvržení na ulice Jeruzaléma kvůli hladomoru a meči, a nikdo je nepohřbí — je, jejich manželky a jejich syny a jejich dcery.+ A vyleji na ně jejich neštěstí.‘+
17 A řekneš jim toto slovo: ‚Ať mi nocí a dnem tekou z očí slzy a ať neustávají,+ vždyť panenská dcera mého lidu byla rozbita velikým zřícením,+ nanejvýš odpornou ranou.+
18 Jestliže opravdu vyjdu na pole — jen pohleďte, pobití mečem!+ A jestliže opravdu vejdu do města, pohleďte také, onemocnění z hladomoru!+ Vždyť prorok i kněz se odebrali do země, kterou neznali.‘“+
19 Naprosto jsi zavrhl Judu,+ nebo si tvá duše zošklivila i Sion?+ Proč jsi nás udeřil, takže pro nás není uzdravení?+ Doufalo se v mír, ale [nepřišlo] nic dobrého; a v čas uzdravení, a pohleď, zděšení!+
20 My opravdu uznáváme svou ničemnost, Jehovo, provinění svých praotců,+ neboť jsme hřešili proti tobě.+
21 Neznevažuj [nás] kvůli svému jménu;+ neopovrhuj svým slavným trůnem.+ Vzpomeň si; neporušuj svou smlouvu s námi.+
22 Existují mezi marnými modlami+ národů nějaké, které mohou vylévat déšť, nebo mohou dokonce sama nebesa dávat vydatné spršky?+ Nejsi to Ty, Jehovo, náš Bože?+ A doufáme v tebe, neboť jsi sám učinil všechny ty věci.+
Poznámky
^ Nebo „malé; mladé“, jako například sloužící, sluhy.
^ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním.
^ LXX a 13 heb. rkp. dodávají „Jehovo“.
^ „Podobným ... muži.“ Heb. keʼišʹ.
^ „Podobným silnému muži.“ Heb. keghib·bórʹ.
^ Nebo „mír v pravosti“.
