Jeremjáš 15:1–21
15 A Jehova přistoupil k tomu, aby mi řekl: „Kdyby přede mnou stáli Mojžíš+ a Samuel,+ má duše by se nepřiklonila k tomuto lidu.+ Byli by posláni pryč z [místa] před mým obličejem, aby odešli.+
2 A stane se, že kdyby ti snad říkali: ‚Kam máme odejít?‘, řekneš jim také: ‚Tak řekl Jehova: „Kdokoli je [určen] pro smrtící ránu, k smrtící ráně! A kdokoli pro meč, k meči! A kdokoli pro hladomor, k hladomoru!+ A kdokoli pro zajetí, do zajetí!“‘+
3 ‚A pověřím nad nimi čtyři rodiny,‘+ je Jehovův výrok, ‚meč, aby zabíjel, a psy, aby odvlékali, a nebeské létající tvory+ a pozemská zvířata, aby žrali a ničili.
4 A vydám je k třesení všem královstvím země+ kvůli judskému králi Manassemu, synu Ezekjášovu,* za to, co dělal v Jeruzalémě.+
5 Vždyť kdo ti projeví soucit, Jeruzaléme, a kdo ti bude projevovat účast+ a kdo odbočí, aby se zeptal na tvé blaho?‘
6 ‚Sám jsi mě opustil,‘+ je Jehovův výrok. ‚Kráčíš cestou nazpátek.+ A vztáhnu proti tobě ruku a zničím tě.+ Unavilo mě pociťovat lítost.+
7 A převěji je v branách země vidlemi.+ Jistě [je] připravím o děti.+ Zničím svůj lid, [protože] se neobrátili zpět od svých vlastních cest.+
8 Jejich* vdovy se mi staly početnějšími než zrnka mořského písku. Přivedu na ně, na matku, na mladého muže, za poledne plenitele.+ Způsobím, že na ně* náhle padne vzrušení a rozrušení.+
9 Žena, jež porodila sedm [dětí], zchřadla; její duše zápasila o dech.+ Její slunce zapadlo, zatímco je ještě den;+ stydělo se a cítilo se zaražené.‘ ‚A pouhý ostatek z nich vydám meči před jejich nepřáteli,‘+ je Jehovův výrok.“
10 Běda mi,+ má matko, protože jsi mě zrodila, muže podrobeného hádkám a muže podrobeného rozepři s celou zemí.+ Nic jsem nepůjčil a nic mi nepůjčili. Oni* všichni na mne svolávají zlo.+
11 Jehova řekl: „Zajisté ti budu sloužit k dobrému.+ Zajisté pro tebe zakročím proti nepříteli+ v čase neštěstí+ a v čase tísně.
12 Může někdo rozlámat na kusy železo, železo ze severu, a měď?
13 Tvé jmění a tvé poklady dám pro pouhé drancování,+ ne za cenu, ale za všechny tvé hříchy, dokonce na všech tvých územích.+
14 A způsobím, že přejdou s tvými nepřáteli do země, kterou jsi neznal.+ Vždyť byl v mém hněvu zažehnut oheň.+ Je zapálen proti vám.“
15 Sám víš.+ Jehovo, vzpomeň na mne+ a obrať ke mně svou pozornost a pomsti mě na mých pronásledovatelích.+ Ve své pomalosti k hněvu mě neodnímej.+ Povšimni si, že právě kvůli tobě nesu pohanu.+
16 Našla se tvá slova a já jsem přistoupil k tomu, abych je snědl;+ a tvé slovo se mi stává jásotem+ a radováním mého srdce;+ vždyť se nade mnou vzývá tvé jméno,+ Jehovo, Bože vojsk.+
17 Neusedl jsem v důvěrné skupině těch, kdo žertují,+ a nezačal jsem jásat.+ Kvůli tvé ruce jsem usedl zcela sám,+ neboť jsi mě naplnil otevřeným odsouzením.+
18 Proč se má bolest stala chronickou+ a má rána nevyléčitelnou?+ Odmítla se dát uzdravit. Rozhodně ses vůči mně stal podobným něčemu klamnému,+ podobným vodám, které se prokázaly [jako] nedůvěryhodné.+
19 Proto tak řekl Jehova: „Vrátíš-li se, potom tě přivedu zpátky.+ Budeš stát přede mnou.+ A jestliže vyneseš z nehodnotných věcí, co je drahocenné, staneš se podobným mým vlastním ústům. Oni se vrátí k tobě, ale ty se nevrátíš k nim.“
20 „A učinil jsem tě tomuto lidu opevněnou měděnou zdí;+ a jistě budou proti tobě bojovat, ale nezískají nad tebou převahu.+ Vždyť jsem s tebou, abych tě zachránil a abych tě osvobodil,“+ je Jehovův výrok.
21 „A osvobodím tě z ruky špatných+ a vyplatím tě z dlaně tyranských [lidí].“
Poznámky
^ Viz Iz 1:1, ppč. „Ezekjáše“.
^ „Jejich“, TLXXSy; MVg „Jeho“.
^ „Ně“, TSy; M „ni“; Vg „města“.
^ „Oni“, na základě opravy v M.
