Jeremjáš 16:1–21

16  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo:  „Nevezmeš si manželku a nebudeš mít na tomto místě syny a dcery.+  Vždyť tak řekl Jehova o synech a o dcerách, kteří se rodí na tomto místě, a o jejich matkách, které je rodí, a o jejich otcích, kteří působí jejich narození v této zemi:+  ‚Zemřou smrtí z onemocnění.+ Nebudou oplakáváni+ ani nebudou pohřbeni.+ Stanou se jakoby hnojem na povrchu zemské půdy;+ a dospějí ke konci mečem a hladomorem+ a jejich mrtvá těla skutečně poslouží za pokrm pro nebeské létající tvory a zemská zvířata.‘+  Tak totiž řekl Jehova: ‚Nevstupuj do domu hostiny truchlících a nechoď oplakávat a neprojevuj jim účast.‘+ ‚Vždyť jsem tomuto lidu odňal svůj pokoj,‘ je Jehovův výrok, ‚i milující laskavost* a [projevy] milosrdenství.+  A jistě zemřou, velcí i malí, v této zemi. Nebudou pohřbeni+ ani se lidé nebudou kvůli nim bít ani si na sobě nikdo nenadělá řezné [rány]+ nebo si pro ně neudělá lysinu.+  A nepřidělí jim žádný chléb kvůli truchlení, aby někoho utěšili nad mrtvým;+ ani jim nedají pít pohár útěchy kvůli něčímu otci a kvůli něčí matce.+  A nevstoupíš vůbec do žádného domu hodování, abys s nimi usedl k jídlu a k pití.‘+  Tak totiž řekl Jehova vojsk, BŮH* Izraele: ‚Hle, působím, aby na tomto místě před vašima očima a za vašich dnů přestal hlas jásotu a hlas radování, hlas ženicha a hlas nevěsty.‘+ 10  A stane se, když povíš tomuto lidu všechna tato slova a oni ti opravdu řeknou: ‚Kvůli čemu proti nám Jehova mluvil všechno to velké neštěstí a jaké je naše provinění a jaký je náš hřích, kterým jsme zhřešili proti Jehovovi, svému Bohu?‘,+ 11  že jim také řekneš: ‚„Kvůli tomu, že mě vaši otcové opustili,“+ je Jehovův výrok, „a stále chodili za jinými bohy* a sloužili jim a klaněli se jim.+ Ale mne opustili a můj zákon nedodržovali.+ 12  A v tom, co jste dělali, jste sami jednali hůř než vaši otcové,+ a chodíte si každý za zatvrzelostí+ svého špatného srdce tím, že mě neposloucháte.+ 13  A vyvrhnu vás z této země+ do země, kterou jste neznali+ vy ani vaši otcové, a tam budete muset sloužit jiným bohům+ dnem i nocí, protože vám neprojevím žádnou přízeň.“‘ 14  ‚Proto* pohleďte, přicházejí dny,‘+ je Jehovův výrok, ‚kdy se už nebude říkat: „Jakože je živý Jehova, který vyvedl izraelské syny z egyptské země!“+ 15  ale: „Jakože je živý Jehova, který vyvedl izraelské syny ze severní země a ze všech zemí, do nichž je rozehnal!“, a jistě je přivedu zpět na jejich půdu, kterou jsem dal jejich praotcům.‘+ 16  ‚Hle, posílám pro mnoho rybářů,‘ je Jehovův výrok, ‚a jistě je budou lovit; a potom pošlu pro mnoho lovců+ a jistě je budou vyhánět z každé hory a z každého pahorku a z rozsedlin skalních útesů.+ 17  Mé oči jsou totiž [upřeny] na všechny jejich cesty. Nejsou přede mnou skryty, ani jejich provinění se neschovalo před mýma očima.+ 18  A nejprve oplatím plný obnos* jejich provinění a jejich hříchu,+ protože znesvětili mou zemi.+ Naplnili mé dědictví mrtvolami svých ohavností a svými odpornými věcmi.‘“+ 19  Jehovo, má sílo a má pevnosti, a mé místo k útěku v den tísně,+ k tobě přijdou národy z konců země*+ a řeknou: „Naši praotcové vskutku získali do vlastnictví naprostou faleš,+ marnost a věci, v nichž nebylo nic prospěšného.“+ 20  Může si pozemský člověk nadělat bohy, když to nejsou žádní bohové?+ 21  „Proto hle, působím, aby poznali; jen tentokrát způsobím, aby poznali mou ruku a mou moc,+ a budou muset poznat, že mé jméno je Jehova.“+

Poznámky

Nebo „věrně oddanou lásku“.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·héʹ.
„Bohy.“ Heb. ʼelo·himʹ.
Nebo „Tak tedy“.
„Plný obnos.“ Nebo „dvojitý obnos; dvojnásobek“. Heb. miš·nehʹ.
„Z konců (nejzazších konců) země.“ Heb. me·ʼaf·sé-ʼaʹrec. Srovnej 25:31.