Jeremjáš 17:1–27
17 „Hřích Judy je zapsán železným rydlem.+ Diamantovým hrotem je vyryt na desku jejich srdce+ a na rohy jejich* oltářů,+
2 když jejich synové vzpomínají na své oltáře a na své posvátné kůly* vedle bujného stromu, na vysokých pahorcích,+
3 [na] horách v poli. Tvé* jmění, všechny tvé poklady dám k pouhému drancování+ — tvé výšiny kvůli hříchu po všech tvých územích.+
4 A upouštíš, ano sám od sebe, od svého dědičného vlastnictví, které jsem ti dal.+ Také tě přiměji, abys sloužil svým nepřátelům v zemi, kterou jsi neznal;+ vždyť jste byli v mém hněvu zažehnuti jako oheň.+ Na neurčitý čas zůstane zapálen.“
5 Tak řekl Jehova: „Prokletý je zdatný muž,* který vkládá důvěru v pozemského člověka*+ a skutečně činí tělo svou paží,+ a jehož srdce se odvrací od Jehovy.+
6 A jistě se stane podobným osamocenému stromu na pouštní pláni a neuvidí, až přijde dobré;+ ale musí přebývat na vyprahlých místech* v pustině, v solné krajině, jež není obývána.+
7 Požehnaný je zdatný muž, který spoléhá na Jehovu a jehož důvěrou* se stal Jehova.+
8 A jistě se stane podobným stromu zasazenému u vod, který vysílá kořeny přímo u vodního toku; a neuvidí, až přijde žár, ale jeho listí se opravdu prokáže být bujné.+ A v roce sucha+ nepocítí úzkost ani nepřestane nést ovoce.
9 Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání.+ Kdo je může znát?
10 Já, Jehova, zkoumám srdce,+ zkouším ledviny,*+ ano abych dal každému podle jeho cest,*+ podle ovoce jeho jednání.+
11 [Jako] koroptev, která shromáždila,* co nenakladla, je ten, kdo vydělává bohatství, ale ne právem.+ V polovině svých dnů je opustí+ a ve svém ukončení se prokáže být bláznivý.“+
12 Od začátku je ve výši slavný trůn;+ je to místo naší svatyně.+
13 Jehovo, naděje Izraele,+ všichni, kdo tě opouštějí, budou zahanbeni.+ Ti, kdo ode mne odpadají,+ budou zapsáni dokonce do země, protože opustili zdroj živé vody, Jehovu.+
14 Uzdrav mě, Jehovo, a budu uzdraven.+ Zachraň mě, a budu zachráněn;+ vždyť jsi má chvála.+
15 Pohleď, jsou takoví, kteří mi říkají: „Kde je Jehovovo slovo?+ Ať, prosím, přijde.“
16 Ale pokud jde o mne, já jsem nechvátal, abych [přestal] být pastýřem, který tě následuje, a neprojevoval jsem žádnou dychtivost po zoufalém dnu. Sám jsi poznal vyjádření mých rtů; došlo k němu před tvým obličejem.
17 Nestaň se mi něčím děsivým.+ Jsi mé útočiště ve dni neštěstí.+
18 Ať jsou moji pronásledovatelé zahanbeni,+ ale já osobně ať zahanben nejsem.+ Ať jsou postiženi zděšením, ale osobně ať zděšením postižen nejsem. Uveď na ně den neštěstí+ a rozbij je dokonce dvojnásobným zhroucením.+
19 Tak mi řekl Jehova: „Jdi,* a postavíš se do brány synů lidu, kterou vcházejí a kterou vycházejí judští králové, a do všech bran Jeruzaléma.+
20 A řekneš jim: ‚Slyšte Jehovovo slovo, judští králové a celý Judo a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kteří těmito branami vcházíte.+
21 Tak řekl Jehova: „Dávejte pozor na své duše*+ a nenoste v sabatním dnu žádný náklad, který musíte vnést branami Jeruzaléma.+
22 A v sabatním dnu nebudete vynášet žádný náklad ze svých domovů; a nebudete dělat vůbec žádnou práci.+ A budete posvěcovat sabatní den, právě jak jsem přikázal vašim praotcům;+
23 ale nenaslouchali ani nenaklonili ucho+ a přistoupili k tomu, aby zatvrdili svou šíji,+ aby neslyšeli a aby nepřijali ukázňování.“‘+
24 ‚„A stane se, jestliže mě budete přesně poslouchat,“+ je Jehovův výrok, „[a] nebudete vnášet náklad branami tohoto města v sabatním dnu+ a budete posvěcovat sabatní den tím, že v něm nebudete dělat žádnou práci,+
25 že branami tohoto města také jistě vstoupí králové s knížaty,+ sedící na Davidově trůnu,+ jezdící na dvoukolém voze a na koních, oni a jejich knížata, judští muži* a obyvatelé Jeruzaléma; a toto město bude jistě obýváno na neurčitý čas.
26 A opravdu přijdou lidé z judských měst a z okolí Jeruzaléma a z Benjamínovy země+ a z nížiny*+ a hornatého kraje+ a z Negebu*+ a přinesou celý zápalný obětní dar+ a oběť+ a obilnou oběť+ a vonnou pryskyřici+ a přinesou oběť díkůvzdání do Jehovova domu.+
27 Jestliže mě však nebudete poslouchat tím, že byste posvěcovali sabatní den a nenosili náklad,+ ale bude se [s ním] v sabatním dnu vcházet branami Jeruzaléma, také rozpálím oheň+ v jeho branách a ten jistě pohltí obytné věže Jeruzaléma+ a nebude uhašen.“‘“+
Poznámky
^ „Jejich“, ThSyVg a asi 170 heb. rkp.; M „vašich“.
^ Nebo „své Ašerim“.
^ „Tvé“, m. r., j. č.
^ „V pozemského člověka.“ Heb. ba·ʼa·dhamʹ.
^ „Zdatný muž.“ Heb. hag·geʹver.
^ Nebo „pruzích země pokrytých lávou“.
^ Nebo „spolehnutím“.
^ Viz 11:20 ppč.
^ „Cest“, TLXXSy a asi 130 heb. rkp.
^ Nebo „která vyseděla“.
^ „Na své duše.“ Heb. benaf·šó·thé·khemʹ, mn. č. od neʹfeš; řec. psy·chasʹ; lat. aʹni·mas. Viz dodatek 4A.
^ „Muži.“ Heb. ʼiš, j. č., ale v kolektivním smyslu.
^ Nebo „jihu“.
^ Nebo „Šefely“. Heb. haš·šefe·lahʹ.
