Jeremjáš 2:1–37

2  A Jehovovo slovo+ ke mně začalo přicházet a říkalo:  „Jdi* a budeš volat do uší Jeruzaléma a říkat: ‚Tak řekl Jehova:+ „Dobře si vzpomínám, z tvé* strany, na milující laskavost* tvého mládí,+ na lásku během tvého zasnoubení,+ jak jsi za mnou chodila v pustině, v zemi neoseté semenem.+  Izrael byl Jehovovi něčím svatým,*+ prvním výnosem pro něho.“‘*+ ‚Kterékoli osoby by ho pohlcovaly, uvalovaly by na sebe vinu.+ Přicházelo by na ně neštěstí,‘ byl Jehovův výrok.“+  Slyš Jehovovo slovo, Jákobův dome+ a všechny rodiny izraelského domu.+  Tak řekl Jehova: „Jaké bezpráví ve mně našli vaši otcové,+ takže se ode mne oddálili+ a chodili za marnou modlou+ a sami se stali marnými?+  A neřekli: ‚Kde je Jehova, Ten, který nás vyvedl z egyptské země,+ Ten, který nás převedl pustinou, zemí pouštní pláně+ a jámy, zemí bez vody+ a [s] hlubokým stínem,*+ zemí, kterou neprocházel žádný muž* a v níž nebydlel žádný pozemský člověk?‘*  A posléze jsem vás dovedl do země sadu, abyste jedli její ovoce a její dobré věci.+ Ale vešli jste a poskvrnili mou zemi; a mé vlastní dědictví jste učinili něčím odporným.+  Sami kněží neříkali: ‚Kde je Jehova?‘+ A právě ti, kdo zacházeli se zákonem, mě neznali;+ a pastýři proti mně přestupovali,*+ a dokonce proroci prorokovali při Baalovi+ a chodili za těmi, kdo nemohli přinést žádný prospěch.+  ‚Proto se s vámi budu přít dál,‘+ je Jehovův výrok, ‚a budu se přít se syny vašich synů.‘+ 10  ‚Přejděte však k pobřežím* Kittim+ a vizte. Ano, pošlete i do Kedaru+ a zvláště o [tom] uvažujte a vizte, zda se [již] stalo něco takového.+ 11  Vyměnil nějaký národ bohy+ dokonce za ty, kdo nejsou bohové?*+ Ale můj vlastní lid vyměnil mou* slávu za to, co nemůže přinést žádný prospěch.+ 12  Zírejte na to v ohromení, nebesa; a zježte se ve velmi veliké hrůze,‘* je Jehovův výrok,+ 13  ‚protože můj lid učinil dvě špatné věci: Opustili dokonce mne,+ zdroj živé vody,+ aby si vytesali cisterny, puklé cisterny, které nemohou udržet vodu.‘ 14  ‚Je Izrael sluha*+ nebo otrok narozený v domácnosti? Proč se stal [něčím] k vydrancování? 15  Řvou proti němu mladí lvi s hřívou;+ vydali hlas.+ A dělali z jeho země předmět úžasu. Jeho vlastní města byla podpálena, takže není žádný obyvatel.+ 16  I synové Nofu*+ a Tachpanesu*+ se ti stále pásli na temeni hlavy.+ 17  Nepřistoupila jsi k tomu, aby sis to udělala sama tím, že jsi opustila Jehovu, svého Boha,+ během času, kdy tě vedl po cestě?+ 18  A jakou bys teď měla mít starost o egyptskou cestu,+ abys pila vody Šichoru?*+ A jakou bys měla mít starost o asyrskou cestu,+ abys pila vody Řeky?* 19  Tvá špatnost by tě měla vést k nápravě+ a tvé vlastní skutky nevěry by tě měly kárat.+ Věz tedy a viz, že je špatné a hořké,+ že jsi opustila Jehovu, svého Boha, a [nevzešel] ti žádný děs přede mnou,‘+ je výrok Svrchovaného+ Pána, Jehovy vojsk. 20  ‚Dávno jsem totiž rozlámal na kusy tvé jho;+ roztrhl jsem tvá pouta. Ale řekla jsi: „Nebudu sloužit“, neboť ses rozvalovala+ na každém vysokém pahorku a pod každým bujným stromem+ a oddávala ses prostituci.+ 21  A pokud jde o mne, já jsem tě [předtím] zasadil jako vybranou červenou révu,+ všechnu z pravého semene. Jak ses tedy vůči mně proměnila ve zvrhlé [odnože] cizozemské révy?‘+ 22  ‚Ale i kdyby ses umyla alkálií a nabrala sis velké dávky louhu,+ tvé provinění by jistě přede mnou bylo skvrnou,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy. 23  Jak můžeš říci: ‚Neposkvrnila jsem se.+ Nechodila jsem za Baaly‘?*+ Viz svou cestu v údolí.+ Všimni si, co jsi učinila. Hbitou mladou velbloudici, která bezcílně pobíhá sem a tam po svých cestách, 24  zebru+ uvyklou pustině, která v dychtivosti své duše větří vítr;*+ kdo ji v její čas páření může obrátit zpět? Všichni, kdo ji hledají, se nebudou unavovat. V jejím měsíci ji najdou. 25  Zdržuj svou nohu, aby [nebyla] bosá, a své hrdlo od žízně.+ Ale přistoupila jsi k tomu, abys řekla: ‚Je to beznadějné!+ Ne, zamilovala jsem se však do cizích+ lidí a za nimi budu chodit.‘+ 26  Jako studem zloděje, když je odhalen, tak se zastyděli ti z izraelského domu,+ oni, jejich králové, jejich knížata a jejich kněží a jejich proroci.+ 27  Říkají stromu: ‚Jsi můj otec‘,+ a kameni: ‚Sám jsi mě porodil.‘ Ale ke mně se obrátili šíjí, a ne obličejem.+ A v čase svého neštěstí řeknou: ‚Vstaň přece a zachraň nás!‘+ 28  Ale kde jsou tvoji bohové,* které sis udělala?+ Ať vstanou, jestliže tě mohou zachránit v čase tvého neštěstí.+ Vždyť tvých bohů, Judo, je počtem jako tvých měst.+ 29  ‚Proč se mnou stále zápolíte?+ Proč jste všichni proti mně přestoupili?‘+ je Jehovův výrok. 30  Bez účinku jsem udeřil vaše syny.+ Nepřijali ukázňování.+ Váš meč pohltil vaše proroky jako lev, který působí zkázu.+ 31  Ach, generace, sami vizte Jehovovo slovo.+ Stal jsem se Izraeli pouhou pustinou+ nebo zemí hluboké tmy? Proč jen tihle, můj lid, řekli: ‚Procházeli jsme se. Už k tobě nepřijdeme‘?+ 32  Může panna zapomenout na své ozdoby, nevěsta na své stuhy přes prsa? A přece můj vlastní lid — zapomínají na mne bezpočet dnů.+ 33  Proč vylepšuješ svou* cestu, ženo, abys hledala lásku? Proto jsi také své cesty vyučila špatnostem.+ 34  Na tvých suknicích* se také našly stopy krve* duší*+ nevinných chudáků.+ Nenalezl jsem je při vloupání,* ale [jsou] na nich [na] všech.+ 35  Říkáš však: ‚Zůstala jsem nevinná. Jeho hněv se ode mne jistě obrátil zpět.‘+ Hle, zahajuji s tebou spor kvůli tomu, že jsi řekla: ‚Nezhřešila jsem.‘+ 36  Proč považuješ změnu své cesty za velmi nevýznamnou?+ I za Egypt se zastydíš,+ právě jako ses zastyděla za Asýrii.+ 37  Proto také vyjdeš s rukama na hlavě,+ protože Jehova zavrhl předměty tvé důvěry, a ty s nimi neuspěješ.“

Poznámky

V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Tvé“, ž. r., j. č., určeno ‚Jeruzalému‘.
Nebo „věrně oddanou lásku“. Heb. cheʹsedh.
Nebo „byl ... svatostí“. Heb. qoʹdheš.
Nebo „prvním ovocem Jeho výnosu“.
Nebo „se stínem smrti“.
„Muž.“ Heb. ʼiš.
„Pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „se ... vzbouřili“.
Nebo „ostrovům“.
„Nejsou bohové.“ Heb. loʼ ʼelo·himʹ.
„Mou“, v původním heb. textu; MLXXSyVg „svou“. Jedna z osmnácti oprav od soferim, jež byly provedeny na základě nesprávně uplatňované úcty k Jehovovi Bohu. Viz dodatek 2B.
„Ve velmi veliké hrůze“, na základě opravy; M „buďte velice zpustošena“.
Nebo „Je Izrael otrok“. Heb. ha·ʽeʹvedh Jis·ra·ʼelʹ.
„Memfidy“, LXXVg.
„Tachpanchesu“, Mmargin.
Nebo „ramene Nilu“.
Tj. Eufratu.
Nebo „sochami Baala“.
„Vítr.“ Heb. ruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
„Tvoji bohové.“ Heb. ʼelo·hejʹkha, mn. č. od ʼelóʹah, přičemž ejʹkha, „tvoji“, je m. r. a vztahuje se na ‚Judu‘.
„Svou“, ž. r., j. č., určeno Jeruzalému neboli Sionu.
„Suknicích“, MVg; LXXSy „rukách“.
„Stopy krve.“ LXX „krve“, mn. č. Dosl. „krve“, j. č. v M, ale navazující heb. sloveso přeložené „se ... našly“ a dále uvedené heb. zájmeno pro „je“ jsou v mn. č.
„Duší.“ Heb. naf·šóthʹ; řec. psy·chonʹ; lat. a·ni·maʹrum. Viz dodatek 4A.
Nebo „vloupání do domu“.