Jeremjáš 21:1–14

21  Slovo,+ které přišlo k Jeremjášovi od Jehovy, když k němu král Sedekjáš*+ poslal Pašchura,+ syna Malkijášova, a kněze Sefanjáše,+ syna Maasejášova, se slovy:  „Dotaž se, prosím, v náš prospěch Jehovy,+ protože proti nám vede válku babylónský král Nebukadrecar.+ Snad s námi Jehova naloží podle všech svých podivuhodných děl, takže od nás odtáhne.“+  A Jeremjáš přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Tak řeknete Sedekjášovi:  ‚Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: „Hle, obracím nazpět válečné zbraně, které máte v ruce, jimiž bojujete s babylónským králem+ a Chaldejci,+ kteří vás za zdí obléhají, a shromáždím je doprostřed tohoto města.+  A já sám proti vám budu bojovat+ se vztaženou rukou a se silnou paží a s hněvem a se vztekem a s velikým rozhořčením.+  A udeřím obyvatele tohoto města, člověka* i zvíře. Pomřou velkým morem.“‘+  ‚„A pak,“ je Jehovův výrok, „vydám judského krále Sedekjáše a jeho sluhy a lid a ty, kdo v tomto městě zbudou po moru, po meči a po hladomoru, do ruky babylónského krále Nebukadrecara, dokonce do ruky jejich nepřátel a do ruky těch, kdo usilují o jejich duši, a jistě je udeří ostřím* meče.+ Nebude je litovat ani jim neprojeví soucit ani se nesmiluje.“‘+  A tomuto lidu řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti.+  Ten, kdo zůstane sedět v tomto městě, zemře mečem a hladem a morem;+ ale ten, kdo vyjde a kdo opravdu odpadne* k Chaldejcům, kteří vás obléhají, zůstane naživu a svou duši jistě dostane jako kořist.“‘+ 10  ‚„Zaměřil jsem totiž svůj obličej proti tomuto městu k neštěstí, a ne k dobrému,“+ je Jehovův výrok. „Bude dáno do ruky babylónského krále,+ a jistě je spálí ohněm.“+ 11  A pokud jde o domácnost judského krále, slyšte Jehovovo slovo.+ 12  Davidův dome,+ tak řekl Jehova: „Každé ráno+ vynášejte rozsudek podle práva+ a osvobozujte toho, kdo je olupován, z ruky toho, kdo šidí,+ aby můj vztek nevyšel právě jako oheň+ a skutečně nehořel a kvůli špatnosti vašich jednání nebyl nikdo, kdo by jej uhasil.“‘+ 13  ‚Hle, jsem proti tobě, obyvatelko nížiny,+ skálo z roviny,‘ je Jehovův výrok. ‚Pokud jde o vás, kteří říkáte: „Kdo proti nám sestoupí? A kdo vejde do našich bydlišť?,“+ 14  také s vámi budu účtovat+ podle ovoce vašich jednání,‘+ je Jehovův výrok. ‚A rozpálím oheň v jejím lese,+ a ten jistě sežere všechny věci kolem ní.‘“+

Poznámky

Nebo „pozemského člověka“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Dosl. „ústy“.
Nebo „opravdu zběhne“.